Aktualizováno
Britští labouristé se po 14 letech vracejí k moci, země bude mít vůbec první ministryni financí

Král Karel III. pověřila Keira Starmera sestavením nové vlády

Král Karel III. pověřila Keira Starmera sestavením nové vlády Zdroj: ČTK / AP / Yui Mok

ČTK , bru

Britská opoziční Labouristická strana vyhrála čtvrteční parlamentní volby, získala 412 křesel ve 650členné Dolní sněmovně. Nový premiér Keir Starmer již oznámil členy nové vlády.

Starmer ve vítězném projevu v centrálním Londýně uvedl, že „změna začíná teď“ a že na Británii znovu svítí naděje. „Takovýto mandát přichází s velkou zodpovědností,“ řekl 61letý někdejší prokurátor. Uznal přitom deziluzi v britské společnosti a vyhlásil, že obnovování jejich důvěry v politiku je „bitva, která definuje naši dobu“.

Premiér Sunak krátce předtím uznal vítězství labouristů, vyjádřil zklamání nad prohrou konzervativců a řekl, že telefonicky pogratuloval svému nástupci. „Dnes dojde k předání moci pokojným a spořádaným způsobem, s dobrou vůlí na všech stranách,“ prohlásil po obhájení mandátu v severoanglickém obvodu Richmond a Northallerton. „Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru... Je mi to líto,“ dodal.

„Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru... Je mi to líto,“ prohlásil po volební porážce Rishi Sunak„Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru... Je mi to líto,“ prohlásil po volební porážce Rishi Sunak|ČTK / AP / Vadim Ghirda

Sunak během dopoledne v Buckinghamském paláci podal demisi králi Karlovi III. Vzápětí panovník jmenoval novým premiérem Starmera.

První ministryně financí od roku 1221

Starmer již začal se jmenováním kabinetu. Dlouholetá členka Labouristické strany a bývalá několikanásobná stínová ministryně Rachel Reevesová se stala ministryní financí a první ženou, která tento post zastává od momentu jeho vzniku, tedy roku 1221. Vicepremiérkou a ministryní pro sociální záležitosti se stala Angela Raynerová.

„Nedělám si iluze ohledně velikosti výzev, před kterými stojíme,“ uvedla podle BBC po svém jmenování Reevesová a dodala, že nemůže slíbit, že práce vlády bude jednoduchá. „Máme před sebou dlouhou cestu...jsme nový tým, máme nový začátek, tak se pojďme dát do práce,“ řekl nová ministryně. Všem mladým dívkám a ženám rovněž popřála, aby jim dnešek ukázal, že by neměly klást omezení svým ambicím.

Nová britská vicepremiérka Angela RaynerNová britská vicepremiérka Angela Rayner|ČTK / AP / Thomas Krych

Novým ministrem zahraničí Británie je David Lammy, který tutéž roli zastával jako stínový ministr v opozici a který má více než 20 let zkušeností z vysoké politiky; začínal jako člen Londýnského shromáždění v roce 2000 a o několik měsíců později se dostal do Dolní sněmovny, kde měl funkce mimo jiné ve výboru zabývajícím se legislativou EU nebo ve výboru spravujícím umělecké sbírky Parlamentu, ve vládě Tonyho Blaira pracoval také na ministerstvu kultury.

„Je to největší čest mého života být jmenovaný (ministrem zahraničí). Svět čelí ohromným výzvám, my je ale s ohromnou silou a přednostmi Británie pokoříme,“ napsal Lammy na síti X po svém jmenování.

Ministrem obrany v době, kdy má britská armáda po 14 letech vlády konzervativců o desítky procent méně členů a vedení čeká na její modernizaci, se stal John Healey, bývalý stínový ministr obrany nebo zdravotnictví. Healey letos na jaře řekl deníku The Guardian, že „pokud půjdou labouristé do vlády, musí mít na paměti, aby zůstali političtí“. Způsob fungování vlády podle něj může „otupit“ vůli pro změnu. „Až příliš často lidé (na úřadu vlády) jednoduše přečtou agendu svého oddělení, radši než aby přemýšleli jako vládní ministři s citem pro věc, které se snažíme dosáhnout,“ řekl na jaře Healey.

Vnitro podle Reuters dostala na starosti Yvette Cooperová, členka labouristů od roku 1997. V roce 2015 se ucházela také o post předsedkyně Labouristické strany, se 17 procenty však skončila třetí v hlasování, které tehdy ovládl Jeremy Corbyn s téměř 60 procenty.

Ministrem zdravotnictví se stal Wes Streeting, ministryní spravedlnosti Shabana Mahmoodová, ministryní školství Bridget Phillipsonová, ministrem pro energetiku někdejší lídr labouristů Ed Miliband a ministryní práce a sociálních věcí Liz Kendallová. Dopravu dostala na starosti Louise Haighová a vědu Peter Kyle.

Labouristé ve svém programu slíbili voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.

V nově zvolené Dolní sněmovně budou mít labouristé 412 křesel, čímž prakticky vyrovnají rekord expremiéra Tonyho Blaira z roku 1997. Pro středolevou stranu hlasovala jen zhruba třetina všech účastníků voleb, tedy podobný podíl, jako před pěti lety, kdy naopak labouristé drtivě prohráli. Velké rozdíly mezi podílem hlasů a mandátů jsou důsledkem britského volebního systému, kde se mandáty udělují v jednotlivých obvodech nejsilnějším kandidátům, aniž by museli mít většinu hlasů.

Již před dokončením sčítání hlasů bylo jasné, že konzervativci utrpí nejhorší porážku v dějinách, nakonec udrželi jen 121 mandátů. Dosud bylo jejich minimem 165 z již zmíněného roku 1997. V táboře dlouholeté vládní strany teď začíná boj o post nového lídra strany, který rozhodne o jejím dalším směřování.

Parlamentní křeslo v jihoanglickém obvodu obhájil konzervativní ministr financí Jeremy Hunt. O křesla naopak přišli konzervativní ministr obrany Grant Shapps i Penny Mordauntová, někdejší kandidátka na lídryni konzervativců a členka vlády odpovídající za koordinaci vládní agendy v Dolní sněmovně. Oba prominentní konzervativní politiky porazili labourističtí kandidáti.

Svůj nejlepší výsledek naopak zažívají Liberální demokraté, kteří získali 71 křesel, zatímco v minulých volbách to bylo pouze 11. Do parlamentu zároveň míří jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, kterému se na osmý pokus podařilo získat poslanecký mandát. Jeho nacionalistická strana Reform UK získala čtyři křesla a téměř 15 procent hlasů. Výrazně oslabila Skotská národní strana, která si udržela pouhých devět mandátů. Ve svém londýnském obvodu zvítězil bývalý šéf labouristů Jeremy Corbyn, který kandidoval jako nezávislý.