„Nová věc, která by se mohla v návrhu komise objevit, bude zavedení vlastních zdrojů unie. Původně jich bylo pět, nyní se podle neoficiálních informací výběr zúžil na tři: zdanění CO2, energie a daň z finančních transakcí,“ uvedla pro deník E15 velvyslankyně při EU Milena Vicenová. Návrh finančního plánu zveřejní komise ve čtvrtek.
Mechanismus nové daně, nazývané někdy daň Robina Hooda, spočívá podle dostupných zpráv v tom, že by se na každou finanční transakci v rámci EU zavedla opticky velmi malá daň z objemu transakce – spekuluje se o 0,005 procenta. Protože se na trhu denně protočí zhruba bilion eur, znamenalo by to mnohamiliardové příjmy. Největšími hráči na měnovém trhu jsou Deutsche Bank, Barclays a UBS.
Ministerstvo financí o záměru oficiálně neví. „Obecně však lze připomenout, že Česko se dlouhodobě staví proti centralizovaným evropským příjmům,“ řekl mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Podobně mluví centrální banka. „Česká národní banka se dlouhodobě a konzistentně vyslovuje proti zavádění nových daní ve finančním sektoru,“ uvedl mluvčí Marek Petruš a dodal, že neexistuje důvod, proč podvazovat růst finančního sektoru a riskovat přenesení zdanění na koncové klienty prostřednictvím dražších finančních služeb.
Podle neoficiálních informací českých úřadů by Česko mělo nadále výjimku, kterou si loni písemně pro daně na finanční sektor vyjednalo, udržet. Ekonom Tim Worstall z londýnského institutu Adama Smithe ve Wall Street Journal před zavedením daně varoval. I malá daň podle něj sníží likviditu finančních trhů a do zdražení obchodů se promítne dvojnásobně. Náklady na ni podle něj jako tradičně neponesou korporace, ale klienti bank, neboť instituce na ně své náklady přenesou.
Podle Financial Times jde ve snaze Bruselu o prosazení obdoby takzvané Tobinovy daně, přezdívané rovněž daň Robina Hooda. Proti této dani ostře vystupuje Velká Británie, k níž se Česko hlásí jako ke spojenci.
„Evropští úředníci nicméně tvrdí, že komise, závislá na odvodech z národních rozpočtů na pokrytí svých výdajů 126 miliard eur, dostojí svým závazkům a najde si nový způsob, jak získat potřebné prostředky,“ napsaly FT s tím, že „zasvěcení současně ujišťují, že nepůjde o žádnou unijní přímou daň“.
O volbu mezi poplatky z finančních operací nebo z finanční činnosti svedly loni boj týmy komisařů Algirdase Šemety a Michela Barniera. Komise dala nakonec přednost zdanění bank. Jako argument uvedla obavu z odlivu kapitálu, náročnou administrativu a poukázala na jednodušší výběr ze zisků peněžních ústavů a jimi vyplácených bonusů. Slovník, používaný teď v souvislosti s očekávaným rozpočtovým rámcem komise, jako by vracel první variantu zpátky do hry.
„V poslední době se při jednáních nepoužívá anglické slovo „levies“, tedy odvody, nýbrž výraz „transaction tax“, tedy daň z peněžních operací. Postoje členských států nejsou jednotné. Švédové jsou velcí odpůrci daní z finančních operací a podporují poplatky z činnosti, Francie naopak vítá klasické zdanění peněžních operací. Stoupencem zdanění obecně je Rakousko.
„Čeká nás náročné jednání,“ připustila velvyslankyně Vicenová. Českou reakci nechce zatím předvídat. „Nepředbíhejme, až budeme mít k dispozici návrh víceletého finančního rámce po roce 2013 a dokument Evropské komise ke zdanění finančního sektoru, budeme moci vyhodnotit, které návrhy jsou pro nás přijatelné a které ne,“ vyzvala.
Český odpor k zavedení podobných daní ovšem neznamená, že banky působící v Česku se jim vyhnou. Například Velká Británie prosadila na národní úrovni zavedení bankovního poplatku, který budou muset zaplatit také dceřiné společnosti tamních finančních institucí. Český bankovní sektor je přitom tvořen téměř výhradně dceřinými společnostmi zahraničních finančních institucí.
