Brusel řeší přístup k indické naftě z ruské ropy. Kreml Indům vyhrožuje odříznutím od zbraní
Západu se za více než rok války na Ukrajině nepodařilo přimět Čínu a Indii k podpoře protiruských sankcí. Obě asijské země dlouhodobě využívají slevy na ruskou ropu, čímž pomáhají financovat válku. Navíc panuje podezření, že Indie vydělává na zpracování suroviny a následném prodeji nafty do Evropy. Zároveň je však pod tlakem Moskvy, která hrozí přerušením energetické a zbrojní spolupráce.
Indie se nachází ve složité pozici. Tradičně má silné vazby na Kreml a je dlouhodobě silně závislá především na dovozu ruských zbraní. Země byla v uplynulé pětiletce podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) největším světovým dovozcem vojenského materiálu, téměř polovinu ho přitom dovezla z Ruska. Přesto nastal pokles, v předcházejícím období to byly dokonce dvě třetiny.
Dodávky ruských zbraní do Indie váznou
„Pozice Ruska jako hlavního dodavatele zbraní pro Indii je pod tlakem v důsledku silné konkurence ze strany jiných dodavatelů, stoupající indické produkce a od roku 2022 omezení ruského zbrojního exportu kvůli válce na Ukrajině,“ vysvětluje SIPRI ve své analýze. I tak má Kreml na Indii stále silné páky a podle Bloombergu je neváhá nasadit, aby si zajistil indickou loajalitu.
Moskva podle agentury potřebuje, aby jí asijský stát pomohl blokovat další kroky Finanční akční skupiny pro boj proti praní špinavých peněz (FATF). Ta v únoru pozastavila Rusku činnost s tím, že invaze na Ukrajinu porušuje principy organizace. „Je to poprvé, co je člen FATF suspendován,“ řekl tehdy její šéf Raja Kumar.
Kyjev na skupinu ale tlačí, aby zašla ještě dál a zařadila agresora na černou listinu po bok Severní Koreje, Íránu a Barmy. V praxi by to zřejmě ruskou ekonomiku uvrhlo do ještě větší izolace. Čtyřicítka členských států, jejich banky a platební společnosti by musely v souvislosti s ruskými aktivitami provádět hloubkové kontroly, případně přijímat i opatření k ochraně mezinárodního finančního systému.
Rusko údajně varuje Indii před ukončením exportu vojenské techniky, a především neuskutečněním plánů, které země dohodly na nedávné přehlídce letecké techniky v Bengalúru. Už teď je přitom část zbrojních dodávek včetně dvou systémů protivzdušné obrany S-400, náhradních dílů a munice kvůli válce opožděná.
Evropa z Indie dováží více pohonných hmot
Moskva může zrušit i spolupráci v jaderné elektrárně Kudankulam a v železniční dopravě. V neposlední řadě by ruský ropný gigant Rosněfť mohl zastavit spolupráci se společností Nayara Energy. Rosněfť v ní má téměř poloviční podíl, což indické rafinerii a síti čerpacích stanic ztěžuje další rozvoj.
Moskva je přitom na Indii a dalších významných zemích, které jsou během války neutrální, poměrně závislá. Společně s Čínou se nepřidala k cenovému stropu na ruskou ropu a produkty z ní, které zavedly EU a země G7. Indický dovoz levné suroviny z válčící země loni stoupl desetinásobně, uvedla indická Bank of Baroda. Třetí největší asijská ekonomika díky tomu zřejmě ušetřila kolem pěti miliard dolarů.
Západu se indický přístup nezamlouvá. Sedmadvacítka se snaží zabránit tomu, aby Indie vydělávala na zpracování ruské ropu ve svých rafineriích a následném prodeji produktů do EU. Dovoz nafty z Indie do Evropy ostatně v dubnu meziročně stoupl podle dat webu Politico sedminásobně a podobně to bylo v případě leteckého paliva.
„Pokud se nafta nebo benzin dostávají do Evropy z Indie a jsou vyráběny z ruské ropy, je to jistě obcházení sankcí a členské státy budou muset přijmout opatření,“ varoval podle Financial Times šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
„Máme dostatek důkazů, že některé mezinárodní společnosti nakupují rafinerské produkty z ruské ropy a prodávají je do Evropy,“ řekl Politicu už v březnu ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleh Ustenko. „Je to zcela legální, ale naprosto nemorální. To, že je to povoleno, neznamená, že s tím nemusíme nic dělat,“ dodal.
Indie se neustále brání tím, že musí pro svou vzrůstající populaci zajišťovat dodatečné energetické dodávky. „Když nastanou geopolitické nepokoje, vzniknou ekonomické příležitosti,“ podotkla analytička Ústavu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzy v Dillí Purva Jain.
Indie se bojí čínsko-ruského spojenectví
Sedmadvacítka připravuje jedenáctý balíček sankcí, který má především zalátat díry v dosavadních postizích. Hledání cesty k postihu zemí, které Rusku pomáhají, ale není snadné. Zatímco Polsko a Pobaltí jsou pro co nejtvrdší tresty pro tyto státy, další členové EU jako Německo se obávají diplomatických dopadů a chtějí se zaměřit spíše jen na firmy.
V případě indické nafty hraje roli i to, že rafinerie často mixují různé druhy ropy a je těžké dokázat původ surovin. Aby se EU vyhnula otevřenému střetu s Indií, mohla by se pokusit zacílit na evropské společnosti, které nakupují rafinovanou ropu ruského původu, uvedla agentura Reuters. Brusel podle ní musí mít také na paměti, že nechce podpořit inflaci a energetickou krizi omezením dodávek pohonných hmot.
Ovšem ani Indie nemá zájem si proti sobě Západ popudit, jelikož ji stále více znepokojují čínské ambice i sbližování silného souseda s Moskvou. „Bude to mít dalekosáhlé důsledky a zásadně to změní indickou zahraniční politiku a strategickou kalkulaci, komentoval pro CNBC dopady sílící čínsko-ruské aliance Harsh Pant z indického think-tanku Observer Research Foundation.
Odborníci míní, že Čína by mohla v důsledku současného vývoje výrazněji prosazovat své zájmy v jižní Asii a Indie je tak pod narůstajícím tlakem, aby se přimknula k Západu. Ten její obavy chápe a zřejmě ji nechce odradit příliš tvrdým postupem v ukrajinské záležitosti.
„Spojené státy v dnešní době pohlížejí na Indii jako na partnera, který má vyvážit Čínu. Tento překrývající se strategický zájem vysvětluje, proč Washington nereagoval na spojení Indie s Moskvou tak, jak reagoval na takzvané přátelství bez omezení, které Čína vytvořila s Ruskem,“ míní podle americké stanice politolog Rajan Menon ze City University of New York.