Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zase na ekonomickém fóru v Petrohradu uvedl, že v případě vystoupení Británie z EU se dá čekat období velké nejistoty.
„Nemám pochyb o tom, že přímé důsledky brexitu by byly skutečně nebezpečné pro naše hospodářství, pro Británii i pro zbytek Evropy,“ řekl Tusk, který dnes ve Finsku jednal s tamním premiérem Juhou Sipiläem. „Politické a geopolitické důsledky jsou naprosto nepředvídatelné,“ dodal šéf Evropské rady.
Podle Tuska je navíc vzhledem k blížícímu se referendu v Británii stále složitější zůstat optimistou, protože výsledky průzkumů veřejného mínění v poslední době mírně favorizují zastánce vystoupení z EU. „Je to 50 na 50, možné je úplně všechno,“ řekl.
Také Juncker míní, že hlasování pro brexit by v Evropě odstartovalo období velké nejistoty. Podle něj ale případný odchod Británie z EU nepředstavuje „smrtelné nebezpečí“. Referendum se v Británii bude konat 23. června. Své obavy vyjádřila také britská centrální banka.
Jestliže se britští občané v nadcházejícím referendu rozhodnou pro brexit, tedy vystoupení Británie z Evropské unie, mohlo by to podle ní poškodit světovou ekonomiku. Je také údajně čím dál pravděpodobnější, že v případě brexitu bude dál klesat britská libra, možná i velmi výrazně. Guvernér banky Mark Carney již mezitím reagoval na kritiku, že činí zbytečná varování před ekonomickými riziky brexitu.
Zápis z nejnovějšího zasedání měnového výboru banky rovněž zopakoval, že výsledek historického referenda představuje největší bezprostřední hrozbu pro britské, ale možná i pro světové finanční trhy.
„Hlasování pro vystoupení z EU by mohlo zásadně změnit vyhlídky produkce (ekonomiky) a inflace, a tudíž i vhodné nastavení měnové politiky. Domácnosti by mohly odkládat výdaje a firmy investice, což by snížilo poptávku po pracovní síle a způsobilo růst nezaměstnanosti,“ uvedla rovněž centrální banka v dnes zveřejněném zápisu.
Guvernér Carney mezitím dnes reagoval na kritiku ze strany stoupenců odchodu z EU, kteří jej viní z podpory členství Británie v EU. Britský konzervativní poslanec a šéf kampaně Vote Leave za odchod Británie z EU Bernard Jenkin šéfovi centrální banky napsal, že neudělal dobře, když před několika týdny prohlásil, že odchod Británie z EU by způsobil hospodářský šok. V dopise pak také Carneyho upozornil na pravidla, která mu v době blížícího se referenda zakazují činit „jakákoli veřejná prohlášení“ nebo jiné kroky, které by bylo možné vykládat tak, že guvernér straní některému z táborů.
Carney v dnes zveřejněné písemné odpovědi s datem 14. června napsal, že pokud jde o referendum, on sám svůj osobní názor veřejně nevyjádřil. Centrální banka má podle něj povinnost podávat parlamentu i veřejnosti zprávy o tom, jak na základě důkazů posuzuje situaci. Jenkinův dopis je podle guvernéra ukázkou „hlubokého nepochopení nezávislosti centrální banky“.
S podobným varováním jako centrální banka, totiž že britská ekonomika by se v případě brexitu mohla propadnout do recese a libra prudce klesnout, přišlo i ministerstvo financí.
Bývalí lídři britských konzervativců Michael Howard a Iain Duncan Smith a bývalí ministři financí Nigel Lawson a Norman Lamont, kteří jsou pro brexit, dnes ale uvedli, že obě tyto instituce během kampaně před referendem nedokázaly přijít s vyváženou analýzou.
Podle příznivců Británie mimo EU žádná z institucí nevzala v potaz pozitiva, která by podle nich brexit mohl přinést. Británie by se v takovém případě zbavila zátěže tíživé unijní regulace a mohla by vytvářet vlastní obchodní vztahy, tvrdí také.
