Podle něj je neuvěřitelné, že se za tuto zábavu utrácí v době, kdy se musí radikálně škrtat v rozpočtu. „V době této opravdu vážně recese byste měli být důstojnější. Mělo by se šetřit na těchto nesmyslech. Jsme tím trochu směšní, jaký asi máme důvod k oslavám?“ dodal.
Někteří příznivci republiky v těchto dnech dokonce vyrazili do ulic. Škrty? Zrušte monarchii, 9560 sestřiček, nebo jedna královna? hlásaly jejich transparenty.
Oficiálně stojí roční chod monarchie daňové poplatníky 30 až 40 milionů liber. Loni tato částka dosáhla zhruba 32 milionů, jen samotný příjem královny z toho tvořil osm milionů, další částky spolykaly například cestovní výdaje a údržba nemovitostí. Královna ale oproti roku 2009 ušetřila více než čtyři miliony. Kritici přitom tvrdí, že skutečné náklady jsou až pětkrát vyšší. Vysvětlují to nezapočítáváním některých položek, například za bezpečnost. Poukazují také na ušlé zisky z vévodství Lancaster a Cornwall, jejichž výnosy královskou rodinu kromě částek z rozpočtu financují.
Náklady na pompézní oslavy diamantového výročí se dají vyčíslit jen obtížně. Vláda například vynaložila osm milionů za pamětní medaile, jež se dávají policisČásti tům, vojákům a dalším lidem „sloužícím“ královně. Někteří je obratem prodávají na internetových aukcích. Zhruba 12 milionů liber stála nedělní slavnostní plavba po Temži. Zaplatila je ale pro tento účel zřízená soukromá nadace.
Velice těžko odhadnutelné jsou škody či přínosy, které přinesl den prázdnin navíc, díky němuž Britové s víkendem a posunutým květnovým volnem zůstali čtyři dny doma. Podle různých scénářů to může ekonomiku stát 1,2 až 2,3 miliardy liber v závislosti na zvýšené turistice a konzumaci.
Lidé totiž nepracovali, zato zřejmě ve velkém utráceli. Z jednoho průzkumu vyplynulo, že chtějí během volna za slavnostní stravu, výzdobu a suvenýry vydat 823 milionů. Samostatnou kapitolou je fakt, že královská rodina je cenná britská „značka“. Čekalo se tedy, že výročí přitáhne mnoho turistů. Hovoří se o přínosu miliardy liber.
Někteří evropští monarchové začínají krotit své výdaje
Británie není jedinou evropskou zemí, kde se v době hospodářské krize přetřásají náklady na udržování monarchie. Ve Španělsku se nedávno dostal pod palbu ostré kritiky král Juan Carlos, který veřejnosti tvrdil, že nemůže spát kvůli nezaměstnaným mladým. Nevyspalost mu ale pak očividně nijak nepřekážela k lovu slonů v Botswaně. Královská rodina se tak dostala pod největší tlak za poslední léta.
„Pokud můžeme říct, byla to nezodpovědná cesta v nejméně šťastný okamžik,“ reagoval na královské safari konzervativní deník El Mundo. Pikantní na celé kauze je, že kdyby se král na exotické dovolené nezranil cestou na toaletu a nemusel být přepraven soukromým letadlem zpět, zřejmě by se mu podařilo celou záležitost ututlat.
Juan Carlos má však tu výhodu, že zdaleka nepatří mezi „nejvíce rozhazovačné“ monarchy v Evropě, navíc byl jeho příjem už dříve osekán. Podle dostupných zdrojů z posledních let patří mezi nejnákladnější monarchie právě britská, které však zdařile konkuruje nizozemská v čele s královnou Beatrix. Následuje Norsko a Belgie. Náklady na španělskou královskou rodinu jsou podle těchto údajů oproti oficiálním výdajům britské dynastie čtvrtinové.
Je velice pravděpodobné, že právě kvůli skandálu s lovem se Juan Carlos s manželkou Sofií rozhodli neoslavit svoji květnovou zlatou svatbu. Objevovaly se ale i teorie, že za tím jsou soukromé důvody. Komentátoři každopádně tvrdili, že rozhodnutí pomůže mínění veřejnosti o králi vylepšit.
Ani dalším panovníkům se nevyhýbá šetření. Belgický král Albert II. na počátku roku oznámil, že si přeje, aby jeho příjem zůstal zmrazen na loňské úrovni 10,8 milionu eur. Částku, o kterou se mu rozpočet automaticky zvyšuje s ohledem na inflaci, se rozhodl věnovat na údržbu majetku, již za normálních okolností hradí vláda.
