Protesty v Hongkongu nově. Teď je strategií cílený chaos, říká česká studentka | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

České svědectví z hongkongské polytechniky: Dřív se protestovalo zpěvem, teď je na řadě chaos

Michal Šenk

Michal Šenk

Česká studentka, říkejme jí třeba Iveta (své pravé jméno si u svého svědectví nepřála uvádět), se stala v podstatě obětí napjaté situce kolem protivládních protestů v Hongkongu. Výměnný pobyt na Polytechnické univerzitě v Hongkongu nedokončí tak, jak čekala. Zbytek výuky v semestru absolvuje formou on-line kurzů. Kampus Polytechnické univerzity byl při jednom z nejdramatičtějších protestů v Hongkongu před několika dny zničen. V rozhovoru pro E15.cz přináší studentka barvitý popis několikaměsíčního fungování ve městě plném nejistoty.

Proč jste si pro výměnný pobyt vybrala právě Hongkong?

Lákalo mě to sem. Jako malá jsem měla moc ráda filmy Jackieho Chana. Přihlašovala jsem se loni v březnu. Od té doby se situace různě vyvíjela, ale nijak to neovlivnilo mé rozhodnutí vyjet sem. Dosud ta relativně napjatá situace ve městě moje fungování tady neovlivňovala.

Kdyby člověk aktivně nesledoval dění kolem protestů, tak by si toho přímo při pohybu po městě třeba ani nemusel všimnout?

Dříve se protesty děly na pár klíčových místech a konaly se zpravidla o víkendech a večer. Pokud jste se s nimi nechtěli setkat, nemuseli jste. Ani policie nebyla v ulicích víc vidět. Do těchto dní jsem nebyla svědkem žádné napjaté akce.

Hongkongská média o situaci a projevech odporu vůči politice vlády referují?

Příliš ne. Největší kontakt s protesty má člověk asi v metru nebo na jiných veřejných místech, kde si všimne různých plakátů, letáčku. Na nich se oznamují různé akce. Do kontaktu s hnutím se člověk může dostat taky prostřednictvím sociálních sítí. A pokud donedávna narazil na nějakou demonstraci, spíš šlo o pasivní formu. Například když se hrály fotbalové zápasy, je zvykem, že před nimi hraje čínská hymna. Protestující ale mají teď už nějaký čas svojí hymnu novou. Glory to Hongkong se jmenuje. Když se hraje čínská, tak ji mnoho lidí vybučí a na místo toho zpívají tuto svoji hymnu. Jde ale o nenásilné protesty. Například se sympatizanti toho hnutí scházeli v místech, kam policie bez zvláštních povolení nemá možný vstup, takovými místy jsou třeba obchodní centra. Tam se sešli a zpívali tuto hymnu nebo například společně skládali papírové ptáčky jako origami.

Spojuje protestující stále černá barva?

Ano. Ač sama mám černou ráda, snažím se nošení této barvy vyvarovat. Jsem v tom opatrná. Podobně se chová řada lidí. Nechce dávat policii a úřadům jakoukoliv záminku.

Home Credit si rozmyslel vstup na hongkongskou burzu. Úpis akcií měl vynést miliardu dolarů

Jak situaci ve městě vnímají studenti? Jsou rozděleni, nebo je akademická sféra na něčí straně?

Předně, co mě vlastně překvapilo, tak se mi hongkongští spolužáci stále omlouvají za celou situaci a říkají, že je mrzí, že mě, návštěvníka z cizí země, musejí vystavovat komplikacím spojených s protesty. Jinak jsem se nesetkala snad s jediným studentem, který by protestní hnutí nepodporoval.

A co učitelé?

Ti se snaží dodržovat neutralitu. Z učitelů nepoznáte, zda se přiklání na jednu, či druhou stranu.

Dalo se čekat, že situace vyeskaluje k tak dramatickým projevům odporu vůči režimu, jako se stalo minulý týden na polytechnické univerzitě?

Myslím, že to bylo pro mnoho lidí překvapení. Heslo protestujících je „Buďme jako voda“. Znamená to: buďme nepředvídatelní. Ale zároveň nenásilní. Sleduju mnoho aktivistů na Instagramu. Na pondělí minulý týden byla svolána velká akce, ale netušilo se, že s touto akcí vyjde navenek nová taktika. Frustrace protestujících už ale asi došla hranice. Protestovalo se a protestovalo, občas protestující zbila policie a jinak nic. Strategie se teď stala radikálnější. Nyní je plánem cílený chaos. Blokovat silnice, narušovat veřejnou dopravu. Oni totiž požadují nějakou, ať už jakoukoliv, reakci vlády. Ta dosud nepřišla. Zároveň o situaci už méně a méně referovala i zahraniční média. Hnutí potřebovalo a potřebuje novou pozornost.

Jak protesty posledních dní vypadaly konkrétně?

Z různých univerzit se protestující přesunuli právě na Polytechniku. Ta má strategickou polohu v místě křížení důležitých silnic a linek MHD. Asi to ale nebylo pro protestující chytré místo, protože když jej policie obklopila, špatně se z ní utíká. Je na takovém vyvýšeném místě.

Hongkongské protesty na vlastní kůži: tyčí přes lýtka a zadrženým pokrývku přes hlavu

Jak se to dotklo přímo vás?

Minulé pondělí začaly protesty na Polytechnice už ráno. Poprvé oproti dosavadním zvyklostem ve všední den. Dostala jsem zprávu od spolužáka, který tam ráno byl, ať nechodím. Měla jsem mít školu až odpoledne. Univerzita byla zdemolována. Protestující v kampusu vymlátili okna, házeli cihly po okolních silnicích. Zajímavé bylo, že sympatizanti toho hnutí se snažili těm protestujícím pomoct a různě barikádovali příjezdové cesty do kampusu, aby tam nemohly bezpečnostní složky. Stala se z toho na několik dní taková zákopová bitva. Pak jsem několik dní čekala na zprávu od školy, co dělat. Dopadlo to tak, že už nemám výuku, ta bude dokončena formou on-line kurzů. Teď je to místo úplně zničené. Spousta zahraničních studentů odcestovala domů. Já zůstanu na koleji tady do konce plánovaného pobytu.

Co čekáte dál?

Život v Hongkongu normálně běží dál. Myslím si ale, že budou pokračovat podobné nárazové protesty. Které pravděpodobně budou mít ambici mít větší následky na chod města. Tím ale nemyslím radikální nebo vyloženě plánovaně násilné. Protestující budou dál čekat na nějaké reakce vlády. Teď se volí do místního zastupitelstva. Některé snahy o zviditelnění hnutí budou asi přítomny i ve spojitosti s volbami. Ostatně tlak hnutí má i ten důsledek, že se čeká nejvyšší volební účast za dlouhou dobu. Volby budou klíčové z mnoha ohledů. Pro vládu to bude velká výzva. Mezi studenty se například začalo šířit několik doporučení, na co si dát pozor. Objevují se hlášení typu: jděte volit brzy, protože se může stát, že vláda volby kdykoliv zastaví. A nebo jsou lidé vybízeni k tomu, aby si dávali pozor, zda jim komise podává platný volební lístek, ne třeba natržený.

Změnila se v průběhu protestů nějak ta základní myšlenka, proč se vlastně protestuje?

Na začátku byl návrh extradičního zákona, který měl umožnit vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Ten návrh ale už byl stažen. Pak požadavky začaly přibývat. Bylo z toho oněch známých Pět požadavků bez výjimky. K tomu se přidala zmíněná pasivita vlády. Teď si myslím, že nejzásadnější je právě to. Protestující chtějí odpověď vlády, jakoukoliv. Ta ale zatím nepřichází.

Thajci staví tratě za miliardy. Nová železniční síť propojí zemi s Čínou

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!