Českým firmám v USA chybějí pracovníci. Mohou za to covidové dávky

Český technologický startup ShipMonk hlásí nedostatek zaměstnanců ve skladech.

Český technologický startup ShipMonk hlásí nedostatek zaměstnanců ve skladech. Zdroj: ShipMonk

Firma ShipMonk má pobočky na Floridě, v Kalifornii a Pensylvánii, kde zaměstnává 1100 pracovníků.
Podle Jiřího Nečase, komunitního manažera technologické společnosti Productboard, dlouhodobě scházejí softwaroví inženýři a manažeři.
3
Fotogalerie

Americký trh práce dlouhodobě trpí nedostatkem pracovní síly. S problémy se teď potýkají i české firmy, které v USA působí. Nejvíce Čechům stejně jako Američanům scházejí pracovníci ve skladech a jiní nízko kvalifikovaní zaměstnanci. Dlouhodobě ovšem chybějí spíše úzce specializovaní odborníci, například softwaroví vývojáři nebo výrobní manažeři. 

„Českých firem zaměstnávajících ve Spojených státech větší počet pracovníků není mnoho a do USA nepřicházejí primárně za levnou pracovní silou,“ popisuje potřeby českých podnikatelů regionální ředitel CzechTrade pro Severní Ameriku a Austrálii se sídlem v Chicagu Luboš Matějka.

Akutní nedostatek uchazečů se ve Spojených státech začal projevovat letos na jaře „Pokračoval program vyplácení poměrně štědrých podpor v nezaměstnanosti, které byly v době pandemie vyšší než obvykle a někteří zaměstnanci s nižšími příjmy raději zůstávali doma na podpoře, než by se vrátili do práce,“ vysvětluje Matějka.

Jak si stáhnoud covid pas?

Video placeholde
Covid pas a aplikace Tečka • Videohub

Platilo to jak v pohostinství a ve službách, tak u jiných nekvalifikovaných pozic. „Méně uchazečů zaznamenáváme plošně prakticky na všech pozicích a na všech pobočkách,“ konstatuje personalistka logistického startupu ShipMonk Barbora Habětínková.

Firma, která má pobočky na Floridě, v Kalifornii a v Pensylvánii, zaměstnává 1100 zaměstnanců, většinou ve skladech. „Velký nedostatek uchazečů registrujeme zejména v Pensylvánii, což je dáno velkou koncentrací firem a vysokou poptávkou po pracovní síle,“ dodává.

Silná konkurence zaměstnavatelů má vliv i na častější výpovědi od zaměstnanců, kteří si mohou dovolit vybírat mezi mnoha pracovními nabídkami. „Nastává tvrdá přetahovaná mezi firmami hlavně v obsazování míst, na kterých se vykonává manuální práce,“ potvrzuje Jan Vintlík, ředitel společnosti Albaform, která vyrábí autodíly.

Ve své americké pobočce zaměstnává 135 lidí. Od loňského léta se potýká s nedostatkem pracovníků, kteří obsluhují svařovací roboty a stroje. „Přestože nepožadujeme nutně technické vzdělání, stále nemáme dostatek uchazečů. Přisuzujeme to podpoře v nezaměstnanosti, kterou kvůli pandemii nabídla federální vláda,“ uvádí.

Nouze o zaměstnance se ovšem netýká pouze málo kvalifikovaných pozic. „Dlouhodobě nám scházejí lidé na odborných technických pozicích ve středním managementu, zvláště tam, kde je třeba proškolení na řízení výroby podle naší certifikace,“ popisuje ředitel přetrvávající potíže.

Problém hlásí i vývojáři. „Dlouhodobě, a to jak v USA, tak v Evropě, je složité najít dostatečné množství softwarových inženýrů a také lidí na vedoucí pozice,“ říká komunitní manažer technologické společnosti Productboard Jiří Nečas.

V posledních měsících zaznamenala firma i více dobrovolných výpovědí než obvykle. Mezi jejich hlavní přičiny patří potřeba trávit více času s rodinou nebo snaha začít podnikat na vlastní pěst. „Pro některé kolegy nebylo dočasné volno řešením, proto se část z nich rozhodla dát si delší pracovní pauzu, jiní se rozhodli pustit do podnikání a zkusit tak štěstí s vlastním startupem,“ vysvětluje Nečas.

Za krizi na americkém pracovním trhu může podle Matějky souběh několika okolností. „S odeznívající vlnou pandemie se lidé tolik nebojí riskovat a měnit pracovní místa, některé firmy ruší práci z domova a lidé se nechtějí vrátit do kanceláří. V neposlední řadě firmy často vyžadují očkování proti covidu, na které někteří zaměstnanci odmítají přistoupit,“ vysvětluje.

Některé obory se rychle se měnící situaci v souvislosti s covidem nestíhají přizpůsobit. „Během pandemie se v letecké dopravě citelně snižovaly stavy pracovníků, ale teď firmy nestačí reagovat na strmě rostoucí poptávku zejména ve vnitrostátní přepravě,“ poznamenává Matějka.