Chorvati posilují státní rozpočet masivní privatizací, největší zájem vyvolají přístavy
Až 500 milionů eur by měl získat chorvatský rozpočet díky privatizaci vybraných firem prostřednictvím burzy a výběrových řízení.
Jednání chorvatské vlády o rozpočtu bývají často velmi emotivní. Ministr financí Boris Lalovac totiž musí v příštím roce najít způsob, jak získat 30 miliard chorvatských kun (108 miliard korun) na splacení části dluhopisů. Vítaným přilepšením proto budou výnosy z privatizace, kde finance očekávají dodatečných 500 milionů euro.
Plán na privatizaci pro příští rok vytvořil Státní úřad pro řízení státního majetku, ale podle zjištění chorvatského listu Poslovni dnevnik bude muset být nejspíše přepracován, neboť neobsahuje aktuální informace.
Privatizaci bude řídit Centrum pro restrukturalizaci a prodej (CRP), ve kterém je v současnosti 464 společností, sedmnáct z nich ale není již aktuálních a budou smazány z obchodního rejstříku. Většinové vlastnictví má ale stát jen u šesti procent firem, zatímco u těch zbylých jsou podíly rezervovány pro původní vlastníky nebo válečné veterány (brance).
K prodeji je tak v současné době připraveno 21,5 procenta portfolia Centra pro restrukturalizaci a privatizaci s tím, že 23 firem by mělo být umístěno na burze, dalších 50 podílů ve firmách bude prodáno prostřednictvím výběrových řízení.
Privatizace se ale může vyvíjet značně pomaleji, než jsou plány. V prvních šesti měsících tohoto roku totiž byl ohlášen prodej 45 menšinových podílů ve firmách, uskutečněn byl ale jen v pěti případech.
Mezi společnostmi s většinovým vlastnictvím, kde stále nedošlo k prodeji z důvodů nevyřešeného právního postupu při výběrovém řízení, lze najít například likérku Badel 1862 nebo Hotel Medena nedaleko Trogiru.
Značný zájem podle listu nejspíše vyvolá prodej ACI Marine, která disponuje největším počtem jadranských přístavů a jedná se o přední chorvatskou lodní společnost. K prodeji také nejspíše dojde u společnosti Borovo (obuvnictví) a RIZ-ODAŠILJAČI (radioelektronická zařízení).
Příjmy z privatizace zemi dopomůžou, aby v příštím roce podle predikce Evropské komise snížila deficit veřejných financí na 2,3 procenta hrubého domácího produktu z 2,7 procent, kolik očekává v tomto roce.
