Chorvaty dohání staré přízraky, favorit voleb mluví o rozdělení Bosny

Šéf sociálních demokratů Zoran Milanović

Šéf sociálních demokratů Zoran Milanović Zdroj: Roberta F. via Wikimedia Commons (CC-BY-SA 3.0)

Nacionalistická rétorika se na západním Balkáně znovu dostává do popředí a v Chorvatsku ji ještě posilují nadcházející volby. Na národní notu hrají oba největší favorité nedělních voleb. Podle politologů za vyhrocením situace stojí špatná ekonomická situace a krize v Evropské unii.

Předčasné chorvatské volby podle průzkumu v neděli měla vyhrát koalice vedená sociálními demokraty se ziskem 61 mandátů. Jenže na získání většiny v parlamentu je potřeba 76 hlasů a tak se šéf levice Zoran Milanović snaží na poslední chvíli nahnat hlasy. „Je mu jasné, že to nebude dost pro zformování vlády. Snaží se proto získat voliče v centru a odhodil poslední zábrany,“ řekl serveru Balkan Insight chorvatský politolog Berto Salaj.

Milanović na konci srpna při setkání s chorvatskými veterány z války v devadesátých letech prohlásil, že pokud by se srbská entita v Bosně chtěla odčlenit z Bosny a Hercegoviny, Chorvatsko by „Chorvaty v Bosně s muslimy nenechali.“ Narážel tak na referendum, které chce v srbské části Bosny uspořádat její prezident Milorad Dodik, v němž by se mělo rozhodovat o vyvázání ze soudní moci v Sarajevu. To by mohlo být podle politických analytiků první krok k samostatnosti.

Kandidát na budoucího chorvatského premiéra si neodpustil ani urážlivé poznámky k Bosně a Srbsku. Podle týdeníku Economist Milanović navíc nedávno v televizní debatě hrdě přiznal, že jeho děd byl členem fašistického ustašovského hnutí, které mělo na svědomí velké masakry srbského obyvatelstva.

Podobná rétorika je slyšet i od největšího soupeře levice, pravicové Křesťansko-demokratické unie. Ta vyhrála volby loni v listopadu, ale skončila letos v červnu kvůli korupčnímu skandálu souvisejícím s národní ropnou společností.

Vývoj chovatské ekonomiky
source: tradingeconomics.com

Vyhrocená národní rétorika a vzájemné výpady mezi Chorvatskem a Srbskem se v poslední době objevují čím dál častěji. Podle politologů za tím stojí špatná ekonomická situace i s krize v Evropské unii. Ta západním Balkáncům snižuje šanci a motivaci k přístupu do západního politického bloku.

„Atmosféra je nezdravá, je to jako na začátku devadesátých let,“ řekl pro Balkan Insight chorvatský sociolog Jovo Bakič. „V jiném kontextu by situace tak neeskalovala. Nacionalismus a rasismus ale roste ve všech zemích Evropy. Balkánští nacionalisté si pak můžou říci, že se vlastně chovají jako všichni ostatní,“ uvedl Bakič.