Čína vyzývá EU k boji proti americkému protekcionismu, má ale několik podmínek

Čínští vojáci sledují odplouvání obchodní lodi.

Čínští vojáci sledují odplouvání obchodní lodi. Zdroj: ČTK

Čínské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo Evropskou unii k tomu, aby zemi pomohla bojovat s protekcionismem USA a redukovat překážky pro investice. Tato žádost o podporu ale obsahuje i řadu podmínek, napsal list South China Morning Post.

V dokumentu, který publikovalo čínské ministerstvo zahraničních věcí, země uvedla, že s EU nemá žádné základní strategické konflikty. Chce ale, aby se unijní státy zdržely přímého komentování nezávislosti Taiwanu, nezasahovaly do záležitostí Hong Kongu a nepodporovaly separatistická hnutí v autonomní oblasti Sin-ťiang.

„Čína a Evropská unie musí stát proti unilateralismu a protekcionismu a snažit se o otevřenou a vyváženou ekonomickou globalizaci, která bude prospěšná pro všechny,“ píše se v dokumentu. Čína  by podle něj mohla z unie dovážet více kvalitních výrobků, ale požaduje, aby EU omezila kontrolu exportu svých výrobků do Číny.

„Čínská lidová republika zjednoduší přístup na svůj trh a doufá, že investiční trh nechá otevřený i Evropská unie a zajistí čínským firmám investujícím v Evropě férové, transparentní a předvídatelné politické prostředí a ochrání jejich legitimní práva a zájmy,“ napsalo čínské ministerstvo. V dokumentu ještě pochválilo zapojení evropských států do iniciativy Pás a stezka, která má být moderním ekvivalentem Hedvábné stezky.

Ministerstvo dokument zveřejnilo především kvůli probíhající obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou. Země sice uzavřely devadesátidenní příměří, které má sloužit k vyjednání obchodní dohody, ale hrozí, že se cla kdykoli mohou vrátit a ještě zvýšit, když jednání ztroskotají. Pauza v obchodních sporech vedla k okamžitému růstu akcií bank, výrobců aut, technologických společností a ropných firem.

Jak se obchodní vztahy mezi Čínou a Spojenými státy komplikují, k asijské zemi má stále blíže Německo. Celkový obchod mezi těmito státy dosáhl v loňském roce 179 miliard dolarů. Svůj zvláštní status Německo potvrdilo v červenci, když chemická společnost BASF oznámila investici deseti miliard dolarů do závodu v provincii Kuang-tung. Jde o první velké výrobní středisko v zemi, které vlastní zahraniční chemička.

Státy Evropské unie nesouhlasí s americkým zvyšováním cel vůči Číně a se Spojenými státy mají své vlastní obchodní spory. Zároveň s nimi však sdílí kritický postoj například ke státním zásahům do ekonomiky ze strany Číny.