Evropě může dojít hořčík. Čína pod tlakem energetické krize | E15.cz

Číně dochází nafta, elektřinu dováží z KLDR. Evropští výrobci aut se bojí o hořčík

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Energetická krize v Číně má dominový efekt, kvůli nedostatku elektřiny hrozí i nedostatek motorové nafty. Rafinerie se snaží předejít nouzi, země také více dieselu dováží. Evropské automobilky se zase obávají, že do několika týdnů budou muset zastavit výrobu kvůli kritickému nedostatku hořčíku. Peking se snaží rychle zvýšit produkci uhlí, aby skončily odstávky továren. Návrat do normálu ale podle některých názorů potrvá celé měsíce.

Čínský průmysl už několik týdnů zápasí s racionalizací při spotřebě elektřiny, která dopadá na řadu klíčových odvětví a brzdí ekonomiku. Země je ze zhruba sedmdesáti procent závislá na výrobě elektřiny z uhlí, jehož mají elektrárny nedostatek. Problémy umocňuje brzký start topné sezony v některých provinciích a obavy z drsné zimy v celé Asii.

Kvůli odstávkám továren hrozí nedostatek čínských produktů na globálních trzích. Šetření dopadá i na evropské firmy přímo působící v Číně a na subdodavatele ze starého kontinentu. Zřejmě největší obavy v Evropě vyvolává hrozící nedostatek hořčíku, který se používá například při výrobě slitin hliníku a oceli a je tak důležitý mimo jiné pro automobilový průmysl, už tak strádající kvůli nedostatku čipů. Dopadů se však bojí i obalový průmysl, stavebnictví či výrobci letadel a lodí.

Hořčík jako rozbuška masivní krize

Čína dodává Evropské unii 95 procent spotřeby hořčíku, ale dodávky v září kvůli silnému útlumu produkce takřka ustaly. Sedmadvacítce tak podle expertů může důležitá surovina dojít do konce listopadu, ceny hořčíku navíc rychle rostou.

„Pokud se tento problém nepodaří vyřešit, ohrozí to tisíce podniků v Evropě, celé jejich dodavatelské řetězce a miliony pracovních míst, které jsou na nich závislé,“ varovaly podle Reuters koncem minulého týdne ve společném prohlášení desítky průmyslových asociací.

Svět trápí nedostatek výrobků a surovin

Český premiér Andrej Babiš (ANO) a německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) jakožto lídři zemí se silným automobilovým průmyslem vznesli téma i na nedávném summitu EU, poznamenal server Politico. „Po krizi s polovodiči máme další krizi s hořčíkem,“ konstatoval podle něj Babiš. Není přitom jasné, jak se EU podaří problém řešit.

Unijní představitelé sice jednají s čínskými protějšky, avšak nemají dostatečné záruky obnovení dodávek. Menší producenti jako Rusko a Izrael s největší pravděpodobností nedokážou vykrýt výpadky. Brusel také podobně jako v případě čipů řeší, jak se dlouhodobě závislostí na dovozu z Asie zbavit.

Chybí také nafta

Čína se mezitím snaží energetickou krizi všemožně ukončit. Uhelné doly dostaly od vlády pokyn, aby těžily tolik paliva do elektráren, kolik je jen možné. Objevila se varování, že to povede ke snížení standardů bezpečnosti práce. Už nyní je těžba uhlí na letošním maximu a připravuje se otevření dalších dolů. Země zároveň zvýšila dovoz elektřiny z Ruska, Barmy i ze Severní Koreje. Podle webu South China Morning Post dovoz ze sousední značně izolované země v září meziročně vzrostl o 62 procent.

Potíže se však přelévají do další oblasti. Čínské rafinerie se snaží vyhnout nedostatku nafty. Kvůli odstávkám a blackoutům totiž vzrostly prodeje dieselagregátů a spotřeba paliva do nich. U čerpacích stanic se tvoří fronty. Rafinerie upřednostňují výrobu nafty, země omezila její export a zvýšila import, což může mít dopady na světové ceny pohonné hmoty.

Bloomberg uvádí, že čínské zásoby nafty jsou přesto nejnižší přinejmenším za rok. Některé pumpy už omezují prodej nákladním vozům. „Čínská vláda si nemůže po nedostatku elektřiny a nebetyčně vysokých cenách plynu dovolit ještě naftovou krizi,“ řekl agentuře analytik v Pekingu sídlící společnosti SIA Energy Sengyick Tee. „Státní rafinerie musejí zaplnit obrovskou díru v nabídce,“ dodal.

Současné čínské problémy rovněž vznášejí otazníky nad osudem napjatě očekávaného klimatického summitu v Glasgow. Není jisté, jak dalece bude sedmadvacítka naléhat na Peking, aby učinil více pro snižování emisí skleníkových plynů. Merkelová se už nechala slyšet, že čínský premiér Li Kche-čchiang v tomto směru požádal o shovívavost a varoval před dalším zvýšením cen plynu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video