V posledních týdnech se v médiích množí zprávy o čínských aktivitách na Kubě. Poté co Washington neoficiálně potvrdil, že tam má asijská velmoc roky špionážní zařízení, píše The Wall Street Journal o plánech Pekingu zřídit na ostrově vojenské výcvikové středisko. Američtí zpravodajci i odborníci zároveň hovoří o tom, že Čína má v úmyslu zbudovat vojenské základny v několika zemích od Indického oceánu po atlantické pobřeží Afriky.
Jednání o vojenském výcvikovém středisku na severním pobřeží Kuby jsou v pokročilé fázi, ale nejsou uzavřena, uvádí americký deník na základě zpráv amerických zpravodajských služeb. Washington se tak obává, že by zřízení cvičiště mohlo vést k umístění čínských vojáků jen zhruba sto padesát kilometrů od pobřeží Floridy. Snaží se tak dle listu jednání zmařit.
Informace byla zveřejněna v době cesty šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena do Pekingu, která přinesla určitou naději na zmírnění napětí mezi zeměmi. Už počátkem měsíce se přitom objevily zprávy, že se Čína dohodla s Kubou na vybudování své špionážní stanice na ostrově. Bílý dům nejdříve opáčil, že informace v tisku nejsou přesné. Posléze ale média s odkazem na nejmenovaného amerického činitele uvedla, že Peking z ostrova provádí špionážní operace zaměřené na Spojené státy přinejmenším od roku 2019.
Adeptů na další čínské základny je celá řada
„Když tato administrativa v lednu 2021 nastoupila do úřadu, byli jsme informováni o řadě citlivých snah Čínské lidové republiky rozšířit svou zámořskou logistickou, základnovou a špionážní infrastrukturu globálně, aby umožnila projektovat a udržovat vojenskou sílu na větší vzdálenost,“ řekl představitel administrativy podle webu Politico.
Také další zdroje v poslední době naznačují, že čínské vojenské a špionážní ambice jsou velkorysé. Peking se podle nich nechce omezovat pouze na prosazování svých zájmů v Jihočínském a Východočínském moři a chce se stále více soustředit na ovládnutí Indického oceánu a pronikání do Atlantiku.
A k tomu bude potřebovat řadu námořních základen. V současnosti ji má pouze v Džibutsku na východě Afriky. „Kromě pokračování v rozvoji své stávající vojenské základny v Džibutsku Peking usiluje o základny v Kambodži, Rovníkové Guineji a Spojených arabských emirátech (SAE),“ uvedl americký Úřad ředitele zpravodajských služeb (ODNI) ve své letošní zprávě posuzující hrozby.
Americký think-tank Rand Corporation mezi možnými nejbližšími cíli kromě Kambodže zmiňuje Pákistán, Bangladéš a Barmu. „Pokud Čína získá práva na rozsáhlé zámořské vojenské základny, historické případy naznačují, že to s největší pravděpodobností bude v zemích, které čelí akutním bezpečnostním požadavkům, jež nedokážou splnit bez zahraniční podpory,“ uvádí think-tank.
Panuje podezření, že emiráty umožňují Číně stavbu
„Druhé čínské vojenské zařízení v Indickém oceánu je jen otázkou času. I když se široce spekuluje, že by mohlo vzniknout ve východním Indickém oceánu, potenciálně v Barmě nebo Pákistánu, můj výzkum ukazuje na západní část Indického oceánu,“ konstatovala však v dubnové analýze pro zahraniční výbor americké Sněmovny reprezentantů Darshana Baruahová z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace.
Existují náznaky, že tato základna už i vzniká. Američtí zpravodajci odhalili stavební aktivity v podezřelém čínském vojenském zařízení v přístavu nedaleko Abú Dhabí, uvedl koncem dubna The Washington Post. Spojené arabské emiráty, dlouhodobý americký bezpečnostní partner, přitom v roce 2021 oznámily, že projekt zastavují kvůli námitkám Bílého domu.
Washington Post uvádí, že míra znepokojení ohledně čínských aktivit v emirátech se mezi jednotlivými americkými představiteli liší. Nepanuje podle něj ani shoda na tom, zda se země v Perském zálivu rozhodla pouze vyvažovat své vztahy s různými aktéry, nebo se kloní k úzkému spojenectví s Čínou.
„V administrativě jsou někteří lidé, kteří si myslí, že SAE se rozhodly spolupracovat zásadně s námi. Tomu nevěřím. Lídři emirátů si myslí, že Čína je právě teď nesmírně důležitá a že její vliv na Blízkém východě roste,“ řekl listu představitel administrativy pod podmínkou anonymity. O tom svědčí mimo jiné fakt, že se Pekingu na jaře podařilo dojednat dohodu o obnovení diplomatických vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií.
Washington tlačí na afrického autoritáře
Obzvláštní znepokojení pak ve Washingtonu vyvolává domněnka, že Čína chce zbudovat základnu v Rovníkové Guineji, tedy na pobřeží Atlantského oceánu. Čínské námořnictvo by tak na strategickém místě mohlo doplňovat zbraně a opravovat lodě. Tyto spekulace se prvně vynořily na konci roku 2021 s tím, že by základna mohla vzniknout v přístavním městě Bata, kde už Peking vybudoval hlubokovodní komerční přístav.
Už tehdy bylo zřejmé, že Bílý dům na africkou zemi tlačí, aby na čínský plán nepřistoupila. Loni v prosinci pak magazín Foreign Policy uvedl, že Bidenova administrativa poslala do Guineje během uplynulého roku několik delegací, aby nejdéle vládnoucího autoritáře světa Teodora Obianga Nguemu Mbasoga přiměly zpřetrhat vazby s Čínou.
To vyvolalo kritiku lidskoprávních organizací, podle nichž se USA v rámci prosazování svých zájmů dvoří pochybným a zkorumpovaným režimům. Magazín navíc uvedl, že vylepšování čínského přístavu ve městě Bata mezitím pokročilo.
Američané budou moci operovat z Papuy-Nové Guineje
Washington má ale podle Rand Corporation celkově pouze malé páky na to, aby v Čínou vytipovaných zemích ovlivnil vývoj ve svůj prospěch a záměry Pekingu zmařil. Může však vyvažovat poměry v oceánech hledáním jiných partnerství a posilováním stávajících se zeměmi, které čínská rozpínavost zneklidňuje. To se také v současnosti z velké míry děje.
Aktuálním americkým triumfem byl květnový podpis bezpečnostní dohody s Papuou-Novou Guineou. Americké síly tak získaly přístup do přístavů a na letiště a mohou operovat z tamních základen. „I když Čína není v tomto dokumentu zmíněna, je důvodem prohlubování vztahů mezi USA a Papuou-Novou Guineou,“ uvedl podle AFP Gordon Peake z Amerického mírového institutu. Loni USA, Austrálii a Nový Zéland silně zneklidnil bezpečnostní pakt Číny s nedalekými Šalamounovými ostrovy.
Čína v tomto tisíciletí výrazně zvýšila výdaje na obranu. Od roku 2000 do roku 2016 se čínský vojenský rozpočet podle Rand Corporation zvyšoval každý rok zhruba o desetinu. Následně tento nárůst zpomalil na pět až sedm procent ročně. Podle oficiálních zdrojů loni obranný rozpočet Pekingu dosáhl 230 miliard dolarů, necelé třetiny amerického. Dle některých názorů jsou ale uváděné výdaje podhodnocené.
