Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) věří, že Česko získá výjimku na dovoz ruské oceli. Síkela to v pondělí uvedl v Bruselu před jednáním unijních ministrů obchodu. O prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028 usiluje ostravská hutní společnost Vítkovice Steel. Prodloužení výjimky se řeší v rámci jednání o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku, který nedávno představila Evropská komise.
„Pevně věřím, že bude zachován přístup, že sankce by měly primárně škodit tomu, proti komu jsou určeny a ne tomu, kdo je uplatňuje, a že v daném případě nám bude vyhověno,“ řekl Síkela.
Návrh dvanáctého balíku sankcí představila Evropská komise v polovině listopadu. Hovoří se v něm o uvalení sankcí na více než 120 jednotlivců či dalších subjektů za jejich roli při podkopávání svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, uvedl tehdy šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Server EU Observer nedávno napsal, že balík by měl na černou listinu přidat i příbuzné ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho předchůdce Dmitrije Medveděva a rovněž sedm žoldnéřských společností.
Sankční balík musí ještě schválit členské státy Evropské unie, což může být komplikované kvůli výhradám ze strany Maďarska nebo Slovenska. Hovoří se nicméně o tom, že by měl být schválený do Vánoc.
Česká republika, konkrétně společnost Vítkovice Steel, naopak v rámci dojednávaných opatření žádá o prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028. Dosavadní výjimka by měla platit jen do příštího roku. O výjimku kromě Česka usilují také Belgie a Itálie.
Z oceli od ruské firmy NLMK se vyrábí tlusté plechy. Jestliže by výjimka přestala platit, může to způsobit krizi v českém stavebnictví či automobilovém průmyslu, řekla nedávno ČTK mluvčí Vítkovice Steel Jana Dronská. Podle ministra Síkely je velmi málo dodavatelů, kteří tyto takzvané bramy vyrábějí. „Dodavatelé z Číny bramy nevyrábějí v odpovídající kvalitě a do určité míry je tam i velká nespolehlivost na straně dodávek,“ dodal český ministr s tím, že se hledají jiná řešení, ale žádné dobré nyní není na stole.
Podle Marka Vošahlíka z ministerstva průmyslu se roční spotřeba českého průmyslu s výhledem na rok 2024, pokud jde o tento materiál, pohybuje okolo 500 tisíc tun. Žádost o prodloužení výjimky byla podána na základě konzultace se zástupci českého ocelářského průmyslu. „Pro některé provozy je tento vstup klíčový a bez nich by výroba nemohla pokračovat,“ dodal. Tlusté plechy se využívají například při stavbách mostů, ocelových hal, větrných elektráren i dalších konstrukcí.
Kromě výjimky na dovoz oceli přichází Česko v souvislosti s novým balíkem sankcí i s návrhem, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je podle ministra „veřejně známým faktem“.
Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou, informoval o návrhu list Financial Times.
VIDEO: Kdo jsou děti Putina
