Čínské státní firmy se topí v dluzích. Může to zpomalit oživení ekonomiky | E15.cz

Čínské státní firmy se topí v dluzích. Může to zpomalit oživení globální ekonomiky

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Čínské podniky ve vlastnictví státu ztrácejí schopnost splácet dluhy a řadě z nich bez pomoci hrozí zánik. Jen mezi lednem a říjnem nezvládly uhradit závazky ve výši čtyřiceti miliard jüanů, čili asi 132,6 miliardy korun. To je přibližně stejně jako v předchozích dvou letech dohromady. „Problémy druhé největší ekonomiky světa mohou zbrzdit globální zotavení z koronakrize,“ varovala americká CNN.

Až donedávna se přitom zdálo, že právě Čína se z hospodářského úpadku vyvolaného pandemií uzdravuje nejrychleji. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že tamní ekonomika za rok 2020 vyroste o 1,9 procenta. To je sice nejméně za posledních čtyřicet let, avšak je to výrazně lepší výsledek oproti ostatním světovým velmocem. Pro srovnání, hrubý domácí produkt Spojených států by měl za celý rok klesnout o 4,3 procenta. 

V posledních týdnech se ovšem příznivé vyhlídky Pekingu začínají hroutit. Celá řada velkých státních firem na přelomu listopadu a prosince vyhlásila bankrot či neschopnost splácet dluhy. „Týká se to asi všech významnějších sektorů ekonomiky - zpracování surovin, strojírenství, elektrotechnika - navíc čínské státní podniky jsou často velké konglomeráty, které podnikají kromě svého jádrového byznysu i v dalších oblastech, kde mohou zpeněžit privilegovaný přístup k úřadům, typicky v realitách,“ potvrzuje Jiří Hudeček, sinolog z Univerzity Karlovy. 

Konkrétně se jedná například o těžaře uhlí Yongcheng Coal & Electricity Holding Group nebo automobilku Huachen, jejíž dceřiná značka Brilliance Auto je partnerem BMW. Druhá jmenovaná společnost už od loňského roku dluží sedmi desítkám čínských i zahraničních bank v přepočtu kolem 110,5 miliardy korun. 

Akcie státních podniků reagovaly prudkým poklesem, stejně jako ceny korporátních dluhopisů. Úrokové sazby věřitelů se naopak zvýšily. Na celé záležitosti je podle CNN alarmující fakt, že tyto firmy mají blízké vztahy s čínskou komunistickou vládou a díky tomu byly vždy v časech krize považovány za bezpečné přístavy. Pokud se od nich investoři odvracejí, signalizuje to, že stát už možná nemá zájem je zachraňovat. Prosperita státního sektoru je přitom klíčová pro celý čínský finanční systém. 

„Velká zadluženost čínských polostátních firem je dlouholetým problémem,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. „Růst čínské ekonomiky je už řadu let financován takzvanými měkkými půjčkami často provázanými s veřejnými prostředky jednotlivých kantonů. Řada ekonomů přitom upozorňuje, že efektivita takových finančních toků postupem času klesá, tedy že k dosažení stejného tempa růstu ekonomiky je třeba stále většího zadlužení,“ dodává. 

Pandemie podle Sobíška nezměnila růstový model čínského hospodářství, ale jasněji nasvítila jeho slabiny. Jak se k vyřešení problému postaví čínské vedení, zatím není zřejmé. Peking si sice tradičně rád drží kontrolu nad svým byznysem a čínský prezident Si Ťin-pching na podzim volal po silnějším a dominantnějším státním sektoru, nyní se však zdá, že alespoň některé z těchto společností nechá vláda padnout. 

Ať už se nicméně rozhodne jakkoli, analytici se shodují, že vysoká zadluženost a s ní spojené potíže mohou zpomalit růst ekonomiky po koronakrizi. „Ačkoli to zřejmě nevykolejí čínské hospodářské zotavování přes noc, pomalu to oslabí nedávné oživení,“ míní Julian Evans-Pritchard z britské poradenské firmy Capital Economics. Naráží tak na letošní kroky čínské vlády, která snižovala úrokové sazby a na jaře poskytla podnikům finanční injekci ve výši přibližně 10,8 bilionu korun. 

Vzhledem k velikosti čínské ekonomiky představují její problémy ohrožení i pro zbytek světa. Ačkoli, jak připomíná Sobíšek, „riziko je na druhé straně zmírňováno tím, že se jedná o jednu z nejuzavřenějších ekonomik na světě.“

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video