Únava z nedostatku spánku, úzkost, strach kvůli hypotékám a školnému. Zdá se, že nová čínská střední třída už sdílí spoustu problémů, jimiž trpí podstatně déle zavedené střední vrstvy v Británii a dalších zemích. A to včetně sílící nespokojenosti špatně placených služek a dalších zaměstnanců v domácnosti.
Úžasný nárůst buržoazie v Číně po skončení éry Mao Ce-tunga nepřestává vzrušovat správní rady od Manchesteru po Melbourne, které sní o ziscích čínských rozměrů. Ale nově zbohatlí Číňané se rozhodně necítí nijak požehnaně.
Průzkum mezi 50 000 lidmi definovaných jako střední třída díky ročním ziskům v rozmezí od 100 000 do 500 000 jüanů (asi 356 000 až 1,78 milionu korun) zjistil, že 72 procent z nich má problémy se spánkem a 31 procent má pohlavní styk jednou měsíčně, anebo vůbec.
Podívejte se na odvácenou tvář Hong Kongu, kde lidé žijí kvůli cenám nemovitostí v "rakvích":
Tento průzkum, který zveřejnil čínský server zhaopin.com, také zjistil, že 95 procent respondentů pravidelně cítí úzkost. Jako nejvyšší výdajové položky v rodinném rozpočtu pak uváděli hypotéky a půjčky na vůz, nákupy a školné pro děti.
Plat nižší, než jaké je jejich očekávání, je značným zdrojem stresu pro 42 procent dotázaných, zatímco 46 procent si stěžuje, že jsou na pracovišti nedocenění.
Fan Jü-su, pomocnice v domácnosti a oddaná ctitelka románů Charlese Dickense Oliver Twist a Nadějné vyhlídky, ví dobře, co znamená být nedoceněná, zneužívaná a odsunutá na okraj formálně komunistické země s vysoce kapitalistickou společností, která stále znevýhodňuje obyvatele jen proto, že se narodili na venkově a ne ve velkém městě.
Její online autobiografická esej o tom, jak se probíjejí životem příslušníci čínské třídy lidí putujících za prací z venkova do velkých měst, v posledních dnech získal značnou pozornost. A posloužil také jako dobře načasovaná připomínka městské střední třídě, že miliony jejich spoluobčanů se stále mají podstatně hůř než oni.
Vyprávění nazvané "Jsem Fan Jü-su" zaznamenalo více než tři miliony zhlédnutí, než bylo vymazáno z jejího účtu na serveru WeChat - pravděpodobně kvůli otevřené kritice politiky, která stále omezuje možnosti pro Číňany narozené na venkově, stejně jako 44letá Jü-su.
Bylo jí 20 let, když opustila provincii Chu-pej, aby začala nový život v Pekingu. Vdala se, ale opustila manžela, když ji začal týrat. Její dvě dcery, které vychovala sama, patří podle čínského registračního systému domácností připomínajícího jihoafrickou éru apartheidu do kategorie "venkovanek" a je těžké jim v Pekingu zajistit vzdělání.
Jako jedna z pěti dětí začala Fan Jü-su pracovat ve věku 12 let. Ve své eseji popsala bolest, kterou cítí, když se stará o děti jiných lidí - včetně nelegitimního potomka jistého nového čínského milionáře - a nemůže trávit čas s vlastními dcerami.
"Můj život je jako depresivní, smutná kniha. Osud mě v něm spoutal nesmírně nepříjemným způsobem," napsala.
"Myslím, že to, co jsem napsala, je skutečné," řekla Fan Jü-su listu Beijing Times, než se počátkem května začala skrývat, aby unikla pozornosti médií. "Dělám si starosti s věcmi, které trápí spoustu dalších lidí. Mnoho lidí vnímá tyto problémy stejně jako já, ale nemohou na nich nic změnit," dodala.
