Co víme o znovu probuzeném násilí v Sýrii? Hrozí zemi obnovení občanské války?
Sýrie zažila nejhorší krveprolití od prosincového pádu režimu Bašára Asada. Boje mezi jednotkami nového vedení země a stoupenci svrženého prezidenta Bašára Asada propukly minulý čtvrtek. Od té doby při něm patrně zemřely stovky a možná až tisíce lidí. Mezinárodní společenství tak má obavy, zda by se v nábožensky a etnicky rozmanité zemi opět nemohla rozhořet občanská válka.
Syrská vláda, která vzešla z úspěšného tažení islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a jeho spojenců proti bývalému režimu, tvrdí, že se jí v uplynulých dnech podařilo „neutralizovat“ stoupence někdejšího prezidenta. Rozsah násilností však vzbudil mezinárodní pozornost a pochyby o postupu současných vládců v Damašku.
Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že bylo během posledních dní zabito 1500 lidí, z toho více než tisícovka civilistů. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk požaduje rychlé, podrobné a nezávislé vyšetření násilností. „Mnoho zdokumentovaných případů se týkalo poprav bez soudu. Zdá se, že byly provedeny na sektářském základě,“ uvedl podle Reuters jeho mluvčí.
Proč se sektářské násilí opět rozhořelo?
Násilnosti se začaly stupňovat ve čtvrtek, kdy úřady uvedly, že se jejich síly v oblasti pobřeží Středozemního moře staly terčem útoku bojovníků spojovaných se svrženým Asadovým režimem. Vláda vedená sunnitskými islamisty vyslala posily do oblasti u měst Latákíja, Baníjás a Džabla hustě osídlené alavity.
Už v pátek odpoledne se začaly objevovat zprávy, že při sektářských represáliích v alavitských městech a vesnicích bylo zabito mnoho civilistů. Počty uváděné různými skupinami a vládou ale není možné nezávisle ověřit.
Prozatímní prezident Ahmad Šara dříve slíbil občanskou rovnost a politické zastoupení všem příslušníkům syrského etnického a náboženského obyvatelstva. Napětí mezi skupinami ale od Asadova pádu postupně roste. Nyní se Šara zavázal k potrestání všech, kdo nesou za krveprolití vinu. „Sýrie je právní stát. Právo bude platit pro všechny,“ řekl.
Kdo jsou alavité?
Alavité jsou po většinových sunnitských muslimech druhou největší náboženskou skupinou v Sýrii. Jejich víra je odnoží šíitského islámu. Patří k nim i rodina Asadů, která Sýrii vládla po více než půl století. Během tohoto období byli alavité v očích svých odpůrců spojováni se zvěrstvy spáchanými režimem.
Z alavitské komunity režim rekrutoval příslušníky armády a bezpečnostního aparátu, který byl proslulý svou brutalitou. Mnoho z nich tak stálo i v předních liniích občanské války, která vzešla z protestů proti Bašáru Asadovi v roce 2011.
Šara v jejích prvních letech vedl sunnitskou islamistickou organizaci an-Nusrá, která byla napojena na teroristickou síť Al-Káida. V minulosti v rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že alavité jsou sektou, jež se odklonila od Boha a islámu.
Jak na krveprolití reagují zahraniční aktéři?
Krveprolití vyvolalo mezinárodní poplach a ohrozilo snahu vlády v Damašku vymanit se z izolace a navázat diplomatické vztahy s různými zeměmi. Reakce jednotlivých států jsou ale rozdílné. Evropská unie sice o víkendu vyzvala k ochraně civilistů, ale zároveň výslovně odsoudila za páchání útoků alavity.
Spojené státy naléhají na syrské úřady, aby pohnaly k odpovědnosti „radikální islamistické teroristy“. Uvedly, že stojí na straně syrských náboženských a etnických menšin. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že násilí na alavitech odhalilo Šarovu „pravou tvář džihádistického teroristy“.
Saúdská Arábie a Turecko, spojenci Damašku, naznačily svou podporu vládě. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan vyzval ke klidu a uvedl, že částečnou vinu nesou nejmenované zahraniční elementy. Rusko a Írán, jež Asada během války podporovaly, varovaly, že násilí v Sýrii by mohlo způsobit regionální nestabilitu.
Jaký vývoj v zemi lze nyní očekávat?
Odborníci míní, že je nepravděpodobné, aby hluboce zakořeněná nevraživost v syrské společnosti jen tak zmizela. Napětí mohou dále umocňovat hospodářské potíže, se kterými se Sýrie po válce potýká, a nerovná životní úroveň obyvatel.
„Sýrie prošla více než třinácti lety strašlivého, oslabujícího konfliktu, jenž mezi mnoha lidmi vytvořil takové sociální trhliny, hněv, zuřivost a touhu po pomstě, které po dlouhou dobu určitě nezmizí,“ řekl CNN Charles Lister z Middle East Institute ve Washingtonu.
Hodně nyní bude záviset na tom, zda Šara skutečně plní své sliby a požene pachatele násilností k zodpovědnosti. Někteří alavité se stále bojí vrátit do svých domovů v obavě z toho, že by se masakry mohly opakovat.
Syrská vláda mezitím tento týden podepsala dohodu s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy o začlenění do institucí syrského státu. SDF vojensky ovládají oblasti severní a východní Sýrie. V rámci dohody budou do správy syrské vlády předány všechny hraniční přechody do Iráku a Turecka, letiště a ropná a plynová pole.
