Fráze jako „5G Svět“ či „Globalizace 4.0“ zněly na letošním Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Ovšem málokdo z tří tisícovek účastníků, mezi nimiž bylo i na 60 prezidentů a premiérů a stovky šéfů významných firem, věděl, co to vlastně znamená.
Téma davoského „sletu mocných“ se jmenovalo „Globalizace 4.0: Formování nové architektury v éře čtvrté průmyslové revoluce“. Pokud byste ale chtěli slyšet, jak se svět změní v blízké době, na to už přicházely rozporuplné odpovědi.
Je jisté, že obchod a služby ovlivní bouřlivá digitalizace, naplno nás zasáhne internet věcí, zesílí robotizace a bude využita umělá inteligence. To změní přístup k práci samotné i životu. Další vlna globalizace zatím ale postrádá tu zmiňovanou architekturu, kterou musejí vymyslet politici společně se šéfy byznysu. „Musíme reformovat světové finanční instituce, abychom nezažili podobně velkou krizi jako před deseti lety,“ prohlásila například v Davosu německá kancléřka Angela Merkelová. Sama pak ale přiznala, že je to komplikované a ani ona nemá recept na to, jak to udělat.
A tak zatímco Světové ekonomické fórum rozebíralo témata, která přesahují obzor jednotlivých zemí a společností, někteří významní hráči nemohli přijet kvůli domácím problémům. Americký prezident Donald Trump kvůli sporům o rozpočet, britská premiérka Theresa Mayová kvůli nezvládnutému brexitu a francouzský vůdce Emmanuel Macron kvůli napětí v zemi vyvolané Hnutím žlutých vest. Někteří vystupující v Davosu proto připomínali, že to, co na globální úrovni funguje, se v různých zemích tříští, rozpadá a vyvolává nejistotu.
Jak nám bude?
Světové ekonomické fórum slouží i k predikcím toho, jak se bude vyvíjet ekonomika planety. A opět: nezazněly shodné názory. Někteří experti se obávají celosvětové recese. Argumentují zpomalením Číny, která loni ohlásila nejnižší hospodářský růst od roku 1990. Sankce a ceny ropy zase pořád brzdí Rusko. Některá čísla z Německa a Japonska také nedávají důvod k optimismu.
„Po dvou letech silného růstu roste světová ekonomika pomaleji, než se čekalo, a rizika se zvyšují,“ oznámila v Davosu generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Ta ale černé vize ihned odmítla, když dodala, že „globální recese není za rohem“. Vybrat si z toho můžeme cokoli.
Česká stopa
Do Davosu, podobně jako minulý rok, přijel i český premiér Andrej Babiš. Tentokráte byl vybaven i novým dokumentem, který schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace ve středu 23. ledna. Jmenuje se „Inovační strategie České republiky 2019–2030“. Vytyčuje priority, jež mají zemi do roku 2030 zařadit mezi nejinovativnější státy Evropy.
Je to ambiciózní plán. Součástí strategie je totiž devět pilířů: Financování a hodnocení výzkumu a vývoje, Inovační a výzkumná centra, Národní start-up a spin-off prostředí, Polytechnické vzdělávání, Digitalizace, Mobilita a stavební prostředí, Ochrana duševního vlastnictví, Chytré investice a Chytrý marketing.
Premiér Babiš jednal ve středu v Davosu i s novým brazilským pravicovým prezidentem Jairem Bolsonarem, který byl letos hlavní hvězdou fóra, a navíc se jednalo o jeho vůbec první zahraniční cestu ve funkci. Babiš ale jednal i s významnými představiteli globálních technologických firem Huawei Technologies, AT&T Communications, Apple a IBM. Co to znamená? Že bude nastolen smír s firmou Huawei? Nebo že se hledá jiné řešení? Uvidíme, jak „inovativně“ si v tom předseda vlády vedl a zda to odpovídá Globalizaci 4.0.
Autor je spolupracovníkem redakce
