Posledních deset let jízdy po hlavních městech si v některých zemích mohou užívat vlastníci naftových aut. Na konferenci C40 v Mexiku se starostové světových velkoměst dohodli na omezení dopravních prostředků se vznětovými motory. Cílem má být rychlejší přechod veřejnosti k alternativním pohonům a čistší vzduch.
Na konferenci se k zákazu naftových motorů zavázali zástupci Paříže, Mexico City, Madridu a Atén. Do roku 2025 tak města zakážou vjezd automobilům se vznětovými agregáty, což ovlivní jak přepravu jednotlivců, tak městskou hromadnou dopravu a zásobování obchodů a firem. Podle prohlášení je cílem „udělat vše pro to, aby dosáhli většího podílů elektromobilů, hybridů a vozů na vodíkový pohon“.
Zákaz však nebude spočívat pouze v umístění cedulí před hranicemi města. Všechny metropole se zavázaly, že budou investovat do infrastruktury pro cyklisty a zlepšení veřejné dopravy.
K podobným restrikcím už Paříž nedávno přistoupila. Ve všední dny mají do města zákaz vjezdu automobily vyrobené před rokem 1997, každý rok se navíc restrikce zpřísňují. Zároveň se jednou měsíčně pro motorizovanou dopravu uzavře třída Champs-Élysées, což má na problematiku znečištění ovzduší upozorňovat všechny obyvatele metropole. Město zároveň přebudovalo část pravého břehu Seiny na pěší zónu.
„Chceme progresivně zakázat veškerá znečišťující vozidla a zajistit našim občanům čistý vzduch,“ uvedla Anne Hidalgová, starostka Paříže. Snahy o lepší životní prostředí projevuje už také ale například Barcelona, která díky veřejnému systému jízdních kol ušetřila devět tisíc tun oxidu uhličitého, který by automobily do vzduchu dostaly.
Ačkoliv se dříve naftové vozy díky nižším emisím oxidu uhličitého považovaly za čistší variantu dopravy, není tomu tak. Vznětové agregáty sice do ovzduší vypouštějí o patnáct procent méně oxidu uhličitého, zároveň ale emitují oxidy dusíku a pevné částice – těch se z naftových motorů dostane do ovzduší dvaadvacetkrát více, než ze zážehových aut. Dostávají se tak přímo do plic, mozku a srdce. Podle Světové zdravotnické organizace může špatné ovzduší až za tři miliony úmrtí ročně.
Některá města jdou však ještě dále. Například norské Oslo v loňském roce oznámilo, že chce z centra města odstranit do roku 2020 veškerou soukromou automobilovou dopravu. Ačkoliv v přímém centru Osla podle údajů bydlí pouze tisícovka lidí, zaměstnání zde nachází až devadesát tisíc lidí. Cílem by mělo být snížení skleníkových plynů o padesát procent oproti roku 1990. Norsko je však zároveň země s jedním z největších podílů alternativní dopravy vůbec.
