Cesta na dovolenou v Chorvatsku zřejmě bude od příštího roku výrazně příjemnější. Nejen že se v této přímořské zemi bude oficiálně platit eurem, ale od ledna 2023 se může stát také nejnovějším členem Schengenu neboli prostoru volného pohybu zboží a osob. To by byla nepochybně skvělá zpráva pro chorvatskou ekonomiku, která je z jedné pětiny závislá na příjmech z cestovního ruchu. Některé státy se však zároveň obávají, zda tento krok nemůže ohrozit unijní jednotu.
Evropský parlament zahájí diskuze o přistoupení Chorvatska do Schengenského prostoru již tento týden. Návrh chce přednést předsednická Francie těsně před tím, než 30. června předá vedení Rady Evropské unie České republice. Pokud europoslanci dají návrhu zelenou, musejí ho ještě schválit parlamenty všech unijních zemí. Definitivní verdikt se tedy očekává kolem podzimu.
„Pracovali jsme velmi tvrdě na tom, abychom splnili všechna kritéria. Měli bychom se připojit k této hlubší integraci od 1. ledna,“ uvedl minulý týden v Bruselu předseda chorvatské vlády Andrej Plenković. Také šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová je přesvědčena, že Chorvatsko je po hospodářské stránce na členství v Schengenu „zcela připraveno“ a neočekává ve schvalovacím procesu žádné překážky.
Odstranění hraničních kontrol by určitě ohromně nakoplo tamní ekonomiku, která po dvou letech koronavirové krize byznysově strádá. Dokonce i v loňském roce nicméně přijelo do Chorvatska navzdory covidovým omezením 10,6 milionu zahraničních návštěvníků, kteří tam dohromady utratili přes devět miliard eur, asi 225 miliard korun. Výrazné procento z nich tvořili Češi. K Jadranu jich loni vyrazilo více než půl milionu. Většina středoevropských cestovatelů navíc jezdí do Chorvatska po silnici. Bez dlouhých front na chorvatsko-slovinské hranici by jejich počet jistě vzrostl.
Lékarnička na dovolenou: co vám nesmí chybět?
„Výhody vstupu do Schengenského prostoru nicméně nezahrnují jen turismus. Zvýšilo by se také množství investic do pohraničních regionů, snížily by se náklady na dopravu a život by se obecně stal jednodušším,“ soudí hlavní ekonom Chorvatské obchodní komory Goran Šaravanja.
Krok má samozřejmě i politickou motivaci. Evropská unie by si tím k sobě pevněji připoutala problematickou oblast bývalé Jugoslávie. „Ruská invaze na Ukrajinu vyzývá nás Evropany, abychom se sjednotili více než kdykoli dříve. Schengen bude silnější s Chorvatskem než bez něj,“ sdělil francouzský velvyslanec v Záhřebu Gaël Veyssiere agentuře Bloomberg.
Podle Vedrany Pribicevičové ze Záhřebské školy ekonomie a managementu může jít rovněž o pozitivní vzkaz pro ostatní balkánské státy, jako je Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie či Albánie, že s nimi západní Evropa do budoucna počítá. „Strategickým cílem Ruska je destabilizovat Balkán,“ míní Pribicevičová. Jak Rusko, tak Čína se v posledních letech snaží dostat tuto část Evropy do své sféry vlivu prostřednictvím štědrých investičních projektů. Tomu by větší ekonomické provázání poloostrova s Evropskou unií zabránilo.
Jak ovšem připomíná agentura Bloomberg, přijetí Chorvatska do Schengenu může vyvolat též opačný efekt a významně zhoršit vztahy Bruselu s Bulharskem a Rumunskem. Tyto státy totiž vstoupily do Evropské unie o šest a půl roku dříve než Chorvatsko, volný pohyb zboží a osob se na ně však stále nevztahuje.
Někteří členové Schengenského prostoru, například Nizozemsko, rovněž vyjádřili pochybnosti, jestli Chorvati zvládnou ohlídat tisícikilometrovou vnější hranici EU s Bosnou a Hercegovinou, odkud v minulých letech pronikalo do Evropy značné množství nelegálních migrantů z Afriky a Blízkého východu.
