Šedesát devět let a čtyři měsíce. Nová hranice věku odchodu do důchodu, kterou navrhuje německá centrální banka, vyvolává v Německu vlnu odporu. Proti se stavějí odbory i levicové strany. Bundesbanka ale argumentuje tím, že dále roste tlak na penzijní systém a že schválený posun odchodu věku do důchodu z 65 na 67 let od roku 2030 nebude pro stabilizaci systému stačit.
„Pod vlivem demografického vývoje se průběžný systém penzijního pojištění dostane v budoucnu pod velký tlak, především pak ve dvacátých letech,“ píše se v materiálu banky, která zvýšení věku odchodu do důchodu na bezmála sedmdesát let navrhovala už před třemi lety.
A to zejména proto, že lineárně roste věk dožití a s ním i délka čerpání penzí. Již dříve proto politici schválili kompromisní návrh 67 let. Ani ten se odborům nelíbil, natožpak návrh na další zvýšení věku odchodu do důchodu.
„Kdo navrhuje další zvýšení odchodu věku do důchodu, chce tvrdě omezit důchody všem,“ ohradila se členka předsednictva Německého odborového svazu Annelie Buntenbachová. „Už zvýšení na 67 let byla chyba. Nikdo si neuvědomuje, že většina lidí bude před důchodem buď bez práce, nebo na nemocenské a budou tak veřejné rozpočty spíše zatěžovat než jim daňovými odvody pomáhat,“ soudí.
Spor o zvýšení věku odchodu do důchodu se dělí tradičně na spor podnikatelů a odborů. Proto není překvapením, že podnikatelské svazy návrh Bundesbanky podporují.
„Zvýšený věk dožití musí také vést k prodloužení výdělečné fáze a nesmí znamenat jen stále delší pobyt v penzi,“ míní Steffen Kampeter z vedení Svazu německých zaměstnavatelů. Politici jsou v této věci zatím zdrženliví. Do jednání se jim vůbec nechce, protože většina obyvatel v průzkumech další navyšování věku odchodu do důchodu odmítá.
Něco se ale udělat musí, tvrdí odborníci a připomínají neutěšené oficiální statistiky. Podle nich počet penzistů v Německu skutečně prudce roste. Ještě před 25 lety podle údajů správy důchodového pojištění pobíralo penzi 15,4 milionu Němců, dnes už je to 21 milionů, tedy čtvrtina populace.
