Amerika si připomíná dvacet let od teroristických útoků 11. září | E15.cz

Dvacet let od teroristických útoků 11. září: Dnes už by jim to nevyšlo, tvrdí expert

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Dnes uplynulo přesně dvacet let od jedné z nejvýznamnějších historických událostí tohoto století – teroristických útoků na New York a Washington, které spáchala islamistická organizace al-Káida. Tragédie z 11. září 2001 si vyžádala životy téměř tří tisíc lidí a vedla k válkám v Afghánistánu a v Iráku. První jmenovaný konflikt oficiálně skončil teprve minulý měsíc. Podobně rozsáhlý útok podle odborníků patrně už nikdy nenastane, ale následky katastrofy pociťují Spojené státy dodnes.

Jak připomíná zpravodajský server Voice of America, letecká doprava ve Spojených státech prošla za uplynulé dvě dekády výraznou transformací. Tamní letiště jsou dnes vybavena nejmodernějšími technologiemi a důmyslnými bezpečnostními opatřeními, které opakování stejně strašlivých teroristických útoků prakticky znemožňují.  

„Létání se po takových událostech, jako bylo 11. září 2001, vždy promění. V dané chvíli se to jeví jako zásadní, ale s odstupem času lze změny považovat spíše za přirozený vývoj,“ souhlasí Jakub Kraus, vedoucí Ústavu letecké dopravy na ČVUT v Praze. „Bylo zavedeno velké množství technických i procesních prvků, které zajišťují podstatně vyšší úroveň bezpečnosti, než tomu bylo před kritickým datem,“ dodává.

Útoky z 11. září. Uplynulo 20 let od jednoho z nejhorších teroristických útoků světa

Zlepšilo se rovněž fungování amerických tajných služeb. „Ty jsou po 11. září natolik sofistikované a efektivní, že podobný útok, co se týká rozsahu i organizace, již není možné realizovat,“ myslí si Jan Hornát, amerikanista z Univerzity Karlovy. 

Kraus možnost dalšího 11. září zcela nevylučuje, nepovažuje ji však za příliš pravděpodobnou. „Jedná se o klasickou situaci, kdy se jedna strana snaží vytvořit nenarušitelný systém a na druhé straně se ho někdo snaží obejít. Zásadní je, jak moc je to náročné a jestli to má pro narušitele ještě význam. Za poslední roky to vypadá, že nemá,“ míní Kraus.

Odplata za stovky miliard

Tragédie zasáhla do života Američanů také ekonomicky. Vojenské mise do Afghánistánu a Iráku vyšly na stovky miliard dolarů. Američtí daňoví poplatníci mají dluh za války na Blízkém východě splácet nejméně do roku 2050.

„Na druhé straně jsou tyto výdaje často vázané na nákup amerických výrobků a služeb, jako jsou vojenská technika, zbraně a odborní poradci. Tím pádem se dané peníze určitým způsobem vracejí zpět do americké ekonomiky, vytvářejí pracovní pozice a podobně,“ vysvětluje Hornát. 

Událost se pochopitelně dotkla i leteckého průmyslu, což je vidět zejména na prudkých poklesech počtu přepravených cestujících bezprostředně po 11. září 2001. „Letecká doprava však dosud vždy takové zásahy překonala a pokračuje v rozvoji. Můžeme to přirovnat k aktuální situaci s pandemií. Věřím, že současný tvrdý dopad na odvětví bude za dvacet let také jen vzpomínkou,“ říká Kraus.

Posílená exekutiva 

Zatímco po hospodářské stránce se Spojené státy z útoků poměrně rychle otřepaly, sociálních a politických následků se Amerika patrně ještě hodně dlouho nezbaví.     

„Události 11. září nepochybně změnily pohled Američanů na islám a ovlivnily tak například debatu o migraci. Přestože nelze kolektivně z útoků vinit muslimský svět, část americké společnosti k této problematice takto stále přistupuje, což pak vyústilo třeba v zákaz vstupu muslimů do USA z určitých regionů, který navrhl bývalý prezident Trump,“ připomíná Hornát.

Negativních dopadů je podle experta více. Krátce po útocích americká exekutiva výrazně posílila své pravomoce na úkor dohledu ze strany Kongresu. Tím se do jisté míry oslabil koncept brzd a protivah v americkém politickém systému. Nejmladší generace se do takového systému dokonce narodila. I když měl tento stav zprvu být pouze dočasný, prozatím trvá a není znát výrazný společenský tlak na to, aby se stav věcí vrátil do doby před 11. zářím.

„Ačkoli měly Spojené státy po útocích velkou podporu světové komunity, neúspěšné mise do Afghánistánu a Iráku, navíc doprovázené dezinformacemi ze strany USA, například o přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku, vedly k výraznému oslabení legitimity USA jakožto světové supervelmoci a podpoření vlny antiamerikanismu zejména v oblasti Blízkého východu,“ doplňuje Hornát. 

Jednota se vytratila

Na základě průzkumu, který provedla organizace Pew Research Center, až 69 procent současné dospělé populace Američanů hodnotí čerstvě uzavřenou válku v Afghánistánu, která byla přímou reakcí na útoky 11. září, jako velký neúspěch americké vlády. A navzdory poněkud chaotické evakuaci pokládají stažení vojsk NATO z blízkovýchodní země za správný krok. 

Jako jeden z pozitivních dopadů se zmiňuje, že tragédie americkou společnost sjednotila a posílila vlastenecké cítění. Tehdejší prezident George W. Bush se na konci září 2001 těšil nevídaně vysoké přízni 96 procent republikánských a 78 procent demokratických voličů. Zmiňovaná jednota se ovšem podle řady politiků a komentátorů v průběhu následujících let zcela vytratila.

Tom Ridge, bývalý kongresman a sekretář pro národní bezpečnost, uvádí jako příklad letošní lednový útok pravicových demonstrantů na sídlo amerického Kongresu. „Byli to Američané, kdo napadl Kapitol, zatímco před dvaceti lety Američané zemřeli, aby jej ochránili před teroristy. Pokud vás to neznepokojuje, mne tedy ano,“ uvedl Ridge pro ABC News.  

ANKETA

Co jste dělal 11. září 2001 a jak to ovlivnilo váš život?

Jan Palaščák, zakladatel a šéf energetické skupiny Amper

„Byl jsem na brigádě u cestářů. Opravovali jsme vedlejší cesty. Nejsem si jistý, zda v Dolní, nebo v Horní Dobrouči. Pršelo a zprávu jsme slyšeli v rádiu. Pokud to dění částečně ovlivnilo pád Enronu a krach Arthur Andersenu, tak to na mě mělo dopad. Díky těmto krachům jsem totiž získal některé spolupracovníky.“

Kvido Štěpánek, majitel strojírenské firmy Isolit-Bravo

„Byli jsme s rodinou na dovolené v Chorvatsku. S malým synem jsme se vrátili od moře a starší dcery se mezitím dívaly na televizi – a už to tam bylo v přímém přenosu. Dané události mě nejvíce ovlivňují právě teď, kdy se hluboce stydím za naši zbabělost (míněno západní civilizace).“

John Vanhara, zakladatel přepravní společnosti Shipito

„Pamatuji si to velmi živě. Právě jsme se přestěhovali do Las Vegas. Neměli jsme doma ani televizi. A volala nám rodina z Česka, jestli jsme v pořádku. O deset dní dříve jsme byli v New Yorku a 31. srpna se fotili na vyhlídce ve Světovém obchodním centru. Zamrazilo nás, jak málo času nás dělilo od  tragické události. Začaly důkladnější kontroly na letištích. Poklesl akciový trh a Fed tiskl peníze, aby povzbudil ekonomiku. Způsobilo to velký růst cen nemovitostí. Začínal jsem tehdy podnikat v Las Vegas s realitní kanceláří, takže to pro mě byla velmi zajímavá doba.“

Oliver Dlouhý, zakladatel a šéf vyhledávače letenek Kiwi.com

„Byl jsem na cestě ze školy. Dozvěděl jsem se to poté, co jsem dorazil domů a zapnul televizi. Bylo mi třináct let, takže ten kontext jsem samozřejmě vůbec nechápal. Ale ano, globální nestabilita je jednou z věcí, kterých se bojím nejvíce.

 

Teroristické útoky 11. září 2001

  • Jednalo se o sérii koordinovaných akcí, které provedlo devatenáct příslušníků militantní islamistické organizace al-Káida. 
  • Unesli čtyři civilní letadla společností American Airlines a United Airlines. Dvě z nich narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Třetí letadlo dopadlo na Pentagon, sídlo ministerstva obrany poblíž Washingtonu. 
  • Čtvrtý stroj se zřítil po souboji mezi teroristy a pasažéry letadla do řídce obydleného regionu v Pensylvánii. Spekuluje se, že měl zasáhnout Kapitol nebo Bílý dům. 
  • Během útoků zemřelo 2996 osob včetně všech únosců. Škody se vyšplhaly do miliard dolarů. 
  • Spojené státy v reakci na útoky vyhlásily válku mezinárodnímu terorismu a provedly vojenské invaze do Afghánistánu a Iráku. 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video