Příjmová nerovnost se zvyšuje. V Číně téměř čtvrtinu příjmů inkasuje hrstka nejbohatších, cílem socialismu však vždy byla rovnost.
Technologický pokrok a globalizace od roku 1980 pomohly miliardě lidí z ohrožení chudobou. V dnešní době ale také přispívá k příjmové nerovnosti, tvrdí to studie Mezinárodního měnového fondu. Tento trend se projevuje nejen v rozvojových zemích, za zmíněnou dobu se ve vyspělých zemích zvýšily příjmy nejbohatšího procenta populace třikrát více než zbytku populace.
Mezinárodně působící organizace přikládá fiskální politice velkou váhu. Fiskální a rozpočtová politika by se měla dle MMF zaměřovat na růst produktivity a snižování příjmových rozdílů, ne všechny státy tak ale činí.
K redistribuci příjmů slouží zejména daně a transfery. Nejmenší redistribuční efekt vykazují státy latinské Ameriky – Chile a Mexiko. Nízká redistribuce probíhá i ve Spojených státech. V USA je příjmová nerovnost jednou z hlavních příčin vysokého procenta obyvatel ohrožených chudobou.
Paradoxem je, že velká příjmová nerovnost vzniká v Číně. Ačkoli je země stále vedená komunistickou stranou a pořád se hlásí k rovnostářskému socialismu, jedno procento nejbohatších obyvatel získává třicet procent národních příjmů.
Na opačném konci tabulky jsou skandinávské země. Nejvíce využívají své daně a transfery k redistribuci v Dánsku a Norsku. Z evropských ekonomik výrazně přerozděluje i Slovinsko. Česká republika patří v evropském srovnání k těm nejvíce rovnostářským, mezi zeměmi Evropské unie zaujímá druhé místo. Potvrzují to i data OECD.
Mezinárodní měnový fond klade důraz na růst produktivity práce, která by mohla v případě vhodného využití nástrojů fiskální politiky přinést až jedno procento HDP ročně, což platí zejména v rozvojových zemích. Předpokládaný nárůst domácího produktu ale není zanedbatelný ani ve vyspělém světě.
Video: Chudoba v Hongkongu
f
