EU a Británie shodu opět nenašly. Johnson hrozí rozchodem bez dohody

Britský přemiér Boris Johnson

Britský přemiér Boris Johnson Zdroj: ČTK / AP / Alastair Grant

Evropská unie a Británie zažívají déjà vu z loňského podzimu. S blížícím se závěrem roku a tedy koncem přechodného období se dramatizuje jednání o vzájemných budoucích vztazích. Evropská sedmadvacítka naznačila, že chce jednat do poslední chvíle, čeká však na ústupky ze strany Spojeného království. Podle šéfa vlády v Londýně Borise Johnsona k dohodě nedojde, pokud EU nepřehodnotí svůj dosavadní postoj. Premiér je přitom doma pod velkým tlakem. Panují obavy, že britská ekonomika neunese souběh dopadů pandemie a rozluky bez dohody.

Johnson přesto varoval britské byznysmeny, že se mají na definitivní rozluku bez dohody připravit. Závěry právě skončeného unijního summitu podle něj nesvědčí o tom, že by byla EU ochotná ustoupit ze své pozice. „Připravíme se na přijetí alternativy a budeme mocně prosperovat jako nezávislý, volně obchodující stát, který kontroluje své hranice, rybolov a určuje si své zákony,“ vzkázal Johnson.

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier přitom už dříve uvedl, že stále věří v možnost dosáhnout shody do konce měsíce. Lídři sedmadvacítky však naznačovali, že ústupek musí přijít z druhé strany Lamanšského průlivu. „V některých oblastech se to pohnulo, jinde je ještě spousta práce,“ shrnula poměrně vágně situaci německá kancléřka Angela Merkelová, která se snažila obrousit hrany vzájemných sporů. „Samozřejmě to znamená, že my také musíme činit kompromisy,“ podotkla.

Rybolov je stále překážkou

Jenže k ústupkům už se obě strany vzájemně vyzývají řadu měsíců bez toho, aby se jejich volání zhmotnilo. Paradoxní je, že o budoucnosti klíčové ekonomické dohody částečně rozhoduje relativně slabé rybolovné odvětví. EU zde tahá za kratší konec, bojuje se hlavně o to, aby evropští rybáři mohli lovit v britských vodách. Průlomu brání především Francie. „Naši rybáři nebudou za žádných okolností obětování brexitu,“ vyjádřil se podle AP prezident Emmanuel Macron.

Londýn dlouhodobě považuje otázku garantovaného přístupu do svých vod za ohrožení britské suverenity a rád by ji řešil na každoroční bázi. Zajímavé přitom je, že za dohodu se staví i někteří rybáři, jelikož se obávají ztráty přístupu na unijní trh. Zvlášť zranitelní jsou ti velšští, kteří tam vyvážejí devadesát procent produkce.

„Vzhledem k významu, jaký pro odbyt našich výrobků má trh EU, přístup na jednotný trh dalece převažuje téma přístupu do vod království,“ uvedl podle BBC v dopise centrálnímu kabinetu labouristický člen welšské vlády Jeremy Miles.

Podle něj musí Británie také konečně pochopit, že sedmadvacítka neuzavře dohodu o volném obchodu, dokud nebude mít záruku, že britské firmy nebudou mít v budoucnosti oproti unijním neférové výhody v podobě státní pomoci. Tato poznámka se týká druhé výrazné třecí plochy, jíž jsou pravidla hospodářské soutěže. Nebylo by proto nijak překvapivé, kdyby se v konečné fázi jednání ústupek v této oblasti nějakým způsobem směnil za ryby.

Pře o Severní Irsko

Johnson už delší dobu vzbuzuje dojem, že je připraven nikam nevedoucí jednání ukončit. Nešlo přitom pouze o stanovení konečného termínu pro vyjednání dohody na půli října, který nyní vypršel bez jeho jednoznačného odchodu od jednacího stolu. V britském legislativním procesu je zákon o vnitřním trhu, který dle kritiků porušuje mezinárodní právo. Konkrétně část brexitové dohody o režimu v Severním Irsku po skončení přechodného období.

EU kvůli tomu s Londýnem na začátku měsíce zahájila právní řízení. Johnson však schvalovaný zákon hájí jako pojistku pro případ ztroskotání jednání. Má umožnit plynulý obchod mezi všemi částmi království.

Premiér je však pod velkým tlakem, aby k tomuto scénáři za žádnou cenu nedošlo. Byznysmeni i někteří odborníci upozorňují, že britské hospodářství se v současnosti potýká s dopady koronaviru a firmy už nemají ani kapacitu, ani finanční polštář, aby se připravily na „tvrdý“ brexit.

Kupříkladu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento týden varovala, že se nyní rozhoduje o ekonomické trajektorii království na celé roky. „Dohoda o úzkém obchodním vztahu s Evropskou unií by podpořila oživení, produktivitu a zaměstnanost na obou stranách,“ uvedla s tím, že letos očekává pokles britského HDP o deset procent.

Do konce října je čas

Výhled cel a dalších bariér samozřejmě znervózňuje i unijní země, zejména Irsko. „Vzhledem k tomu, že COVID-19 má tak ničivý dopad na ekonomiku Británie a napříč Evropou, tak si samozřejmě myslím, že lídři nebudou chtít občany vystavit šoku, kterým by byl rozchod bez dohody,“ předvídá irský premiér Micheál Martin.

Nyní je tak především otázkou, jak dlouho lze konečný verdikt ještě odkládat. Konec října je po administrativní stránce od počátku jednání považovaný za nejzazší možný termín.