Jen několik dní po klíčovém jednání rady ministrů pro energetiku, kterou vedla předsedající Česká republika, přichází Evropská komise s prvními návrhy, které mají v členských zemích pomoci zkrotit vysoké ceny energií. Šéfka komise Ursula von der Leyenová ve své Zprávě o stavu unie, kterou přednesla na středečním plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku, vyzvala nejen domácnosti, ale i vlády k úsporám.
„Evropa se musí adaptovat. Snížení spotřeby během špiček nám umožní se zásobami vydržet déle a postupně to sníží ceny plynu,“ řekla von der Leyenová. Státy mají podle komise snížit spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Ještě bude záležet na tom, jak se k tomu postaví členské státy. „Ty budou muset určit rozmezí hodin, kdy mají vrcholnou spotřebu,“ řekla česká eurokomisařka Věra Jourová. Celkové poptávka po elektřině se má do března snížit o desetinu.
Evropská komise navrhuje zastropovat příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů. Ti mají nyní vysoké zisky díky prudkému růstu cen. „V naší tržní ekonomice je vytváření zisku v pořádku. Ale v současné době je špatně profitovat z nebývalých příjmů způsobených válkou a na úkor spotřebitelů,“ řekla předsedkyně komise. Nejvyšší příjem za elektřinu vyráběnou z hnědouhelných, jaderných, solárních a větrných zdrojů či z biomasy má být maximálně 180 eur za megawatthodinu, vlády mají možnost stanovit i nižší strop. Jakékoli zisky nad tuto hranici mají vlády využít na pomoc domácnostem. Komise také navrhuje, aby měly vlády možnost odebrat 33 procent nadměrných zisků ropným firmám.
Návrh má unijním zemím přinést dohromady 140 miliard eur. Předsedkyně komise se nicméně pečlivě vyhla označení opatření jako zdanění, ač na národních úrovních se o tom hovoří jako o windfall tax. Zásah do daňových systémů by se prosazoval v EU velmi těžko.
Podle Jourové musí komise vyřešit ještě tři důležité body, mezi které patří zejména zastropování cen plynu dováženého z Ruska, s čímž nesouhlasí část států včetně České republiky. Rusko vyhrožuje, že při zavedení limitu přestane plyn do Evropy dodávat. Zatím se unijní státy dohodly na naplnění zásobníků, které jsou nyní plné z 84 procent, a na diverzifikaci zdrojů, čímž dosáhly snížení závislosti na Moskvě. Komise také pracuje změně pravidel veřejné podpory tak, aby bylo pro vlády jednodušší poskytovat státní podporu firmám. „V neposlední řadě budeme dávat také návrh na posílení likvidity v energetickém sektoru,“ řekla česká eurokomisařka.
Evropské zastropování příjmů výrobců a české zastropování cen se podle Jourové doplňují. „Snažíme se o dosažení celkového systému, do kterého budou zapadat národní opatření. Tedy stará dobrá metoda, co nemůže udělat stát, musí udělat Evropa,“ řekla Jourová. „Celoevropské stropové řešení a národní opatření, které oznámila vláda v pondělí, nejsou v žádném rozporu. Navíc se domnívám, že česká politická scéna měla dobré informace o tom, co komise připravuje, už jenom tím, že má předsednictví,“ dodala. Zastropování příjmů výrobců na evropské úrovni může do českého rozpočtu potenciálně přinést peníze, které může vláda použít k dotování cen spotřebitelům.
Byť jsou energie nejvíce diskutovaným tématem v chodbách i na plénu parlamentu, von der Leyenová ve svém očekávaném projevu věnovala velkou část i příčině krize, tedy válce na Ukrajině. Do štrasburského sídla europoslanců dorazila i ukrajinská první dáma Olena Zelenská. „Měli jsme poslouchat hlasy v naší unii, v Polsku, Pobaltí, střední a východní Evropě. Oni nám říkali už roky, že se Putin nezastaví,“ řekla von der Leyenová. Evropa podle ní nepoleví v sankcích a bude pokračovat ve sbližování Kyjeva s Bruselem. Ukrajina by se podle komise měla připojit k evropskému bezplatnému roamingu a mají pokračovat debaty o spolupráci s jednotným trhem.
Čeští europoslanci návrhy Evropské komise i projev její předsedkyně vesměs chválí. „Je třeba si uvědomit, že neřešíme dostupnost energií, ale jejich cenu,“ řekl Luděk Niedermayer (TOP 09), podle kterého je správná výzva k šetření s energiemi, po kterém Česká republika v rámci předsednictví volala. Podle pirátského europoslace Marcela Kolaji je dobře, že se komise vydala cestou zastropování nadměrných zisků energetických firem. „Také oceňuji ohlášené investice do vodíku, kde předsedkyně Evropské komise potvrdila částku tří miliard eur,“ uvedl Kolaja.
Některé věci ovšem podle nich v projevu chyběly. „Věnovala bych více pozornosti pomoci domácnostem, tomu, co lidi tíží,“ řekla například Dita Charanzová (ANO). Že komise prezentuje málo konkrétních kroků nejen v sociální oblasti, je přesvědčená i komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. „Evropská unie se nachází v jedné z dosud nejhlubších krizí. Je to krize, kterou už dneska pociťuje každý občan Evropské unie. A já jsem od von der Leyenové čekala opravdu radikálnější řešení,“ řekl Konečná, podle které je chyba, že se šéfka komise vůbec nezmínila o jádru. „Bez jádra to prostě nepůjde,“ řekla.
