Vláda chce výrazně zvýšit počet lidí, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení
Oproti září loňského roku zdraží elektřina a plyn na začátku příštího roku o téměř 200 procent, odhaduje analýza ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Rezort sociálních věcí a práce proto připravil změnu parametrů příspěvku na bydlení tak, aby na něj dosáhlo více domácností. Zvýšení finanční pomoci se týká zejména jedno- a dvojčlenných domácností. Rozšíření okruhu příjemců by mohlo státní rozpočet vyjít až na skoro 600 milionů korun. Od příštího roku by ovšem měl platit nový zákon, který se v současné chvíli připravuje na ministerstvu práce a sociálních věcí.
„Analýzy ukazují, že velká část lidí o příspěvek nepožádala z důvodu, že by byl od 500 do 1000 korun měsíčně, tedy že jim to za to nestojí. Proto přistupujeme k výraznému zvýšení normativů, díky čemuž by mohla být cílová skupina větší,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová. „Normativy zároveň navyšujeme proto, aby se ti, co na to mají nárok, rozhodli zažádat o příspěvek,“ doplnila.
Normativní náklady lze také označit jako průměrné náklady na bydlení, každý rok jejich výši stanovuje vláda, zvýšila je už na počátku letošního roku. Stanovují se na základě velikosti obce a počtu lidí žijících v domácnosti a při výpočtu příspěvku na bydlení se použijí dvakrát. Poprvé při výpočtu nároku na příspěvek: příjmy žadatelské domácnosti nesmějí překročit 30 (v Praze 35) procent této částky. Podruhé se využijí při stanovení výše příspěvku. V případě, že jsou reálné náklady domácnosti vyšší než náklady normativní, použijí se ty normativní.
Zdražování v Česku – Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022:
Podle návrhu, který by měla vláda projednat příští týden a který by měl platit od 1. října, by se normativní náklady zvýšily zejména u jednočlenných a dvoučlenných domácností v nájemním a podnájemním bydlení, konkrétně by se jednalo o částku 4500 korun.
Konkrétní normativy se odvíjejí od počtu členů domácností, například v Praze se částka v závislosti na počtu členů pohybovala od 10 121 do 22 495 korun, nově to bude od 14 621 od 22 995 korun. Čím je nižší počet obyvatel města, tím více se normativní náklady snižují. Mimo Prahy se rozlišují obce nad 100 tisíc obyvatel, mezi 50 až 100 tisíci, 10 až 50 tisíci obyvateli a do 10 tisíc obyvatel.
Premiér Petr Fiala (ODS) dříve uvedl, že průměrný dosud vyplácený příspěvek na bydlení činil 4000 korun.
U vícečlenných domácností dojde k navýšení normativu o 2500 korun. „Z analýzy dostupných dat cca 160 tisíc současných příjemců příspěvku na bydlení je zřejmé nerovnoměrné rozložení domácností, které jsou stropovány normativními náklady na bydlení, tj. jejich skutečné náklady jsou vyšší, ale pro výpočet výše dávky se použijí normativní náklady na bydlení,“ zní odůvodnění rezortu práce a sociálních věcí, proč se zvýšení liší v závislosti na počtu členů domácností. „Zatímco u tří- a čtyřčlenných domácností se jedná o necelých 20 procent domácností, u jedno- a dvoučlenných domácností se jedná cca o polovinu,“ stojí v návrhu.
| Navýšení pro domácnosti žijící v nájmech a podnájmech | |
| počet členů domácnosti | navýšení v korunách |
| 1 | 4500 |
| 2 | 4500 |
| 3 | 2500 |
| 4 | 2500 |
Celkově by se tak měl rozšířit počet lidí, kteří mají na příspěvek nárok, a zvýšit by se měla i suma samotného příspěvku. O kolik lidí více by si díky změně mělo o příspěvek na bydlení zažádat, ovšem rezort nechce odhadovat, nicméně návrh počítá s navýšením nákladů na vyplácení sociální dávky o 400 až 585 milionů korun. Navýšení počítá také s vyššími normativními náklady u vlastníků bydlení i družstevníků.
„Jako rychlé řešení je to správné, ale není to dostatečné, protože je potřeba systémově změnit mechanismus normativních nákladů tak, aby se tam více promítala velikost sídla,“ komentuje rozhodnutí vlády Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Pomůže to lidem, kteří příspěvek na bydlení již pobírají, ale také to zvýší motivaci lidem, kterým vychází příspěvek na bydlení velmi nízko, nyní jim může místo 120 korun vycházet příspěvek ve výši dvou tisíc a to už je něco jiného,“ říká Hůle. Podle něj se zvýšení normativů výrazně dotkne také lidí v exekucích, jelikož se jim nezabavitelná částka zvýší o 36 procent.
Zvětšení okruhu příjemců podpory vláda odůvodňuje změnou odhadu růstu cen energií, kterou vypracovalo MPO a ERÚ. Podle aktualizovaného odhadu by si domácnosti měly oproti loňskému září připlatit v posledním letošním čtvrtletí o 129 procent více za elektřinu a 141 procent za plyn, v prvním kvartálu by se cena elektřinu měla zvýšit dokonce o 199 procent a u plynu by to bylo 197 procent. „Model je nastaven tak, aby reflektoval potřeby systému státní sociální podpory. Metodika prokazování nároku na příspěvek a jeho výše odráží především výši zálohových plateb spíše než konečné náklady podle platných ceníků, které jsou zřejmé až z konečného vyúčtování,“ upřesňuje analýza odhady.
| Navýšení pro domácnosti v družstevních a vlastních bytech | |
| počet členů domácnosti | navýšení v korunách |
| 1 | 2500 |
| 2 | 2500 |
| 3 | 2000 |
| 4 | 2000 |
Aktuální legislativní úprava by měla být časově omezená, platit by měla pouze do konce letošního roku. Od toho příštího by měl dle mluvčí ministerstva práce a sociální věcí platit nový zákon. „Od prvního ledna chystáme novelu. Normativ zohledňuje pouze velikost obce, tedy Prahu a zbytek republiky. Nicméně víme, že když srovnáme konkrétní obce do deseti tisíc obyvatel, jako jsou Černošice a Rýmařov, tak tam jsou příspěvky dle tabulek stejné, ale náklady na bydlení jsou fatálně odlišné. Víc bychom proto chtěli zohlednit lokální specifika,“ uvedla mluvčí Davidová.
