Spor o rozpočet Evropské unie na roky 2021 až 2027, jehož přijetí blokují Polsko a Maďarsko, zřejmě jen tak neskončí. Kompromis je podle německého předsednictví EU v nedohlednu a Evropská komise prý dokonce nyní zvažuje, že by prosadila separátní záchranný balík na obnovu ekonomik po koronakrizi, avšak bez účasti rebelujících zemí. Poláci a Maďaři tak mohou dohromady přijít o nejméně 180 miliard eur.
Brusel by mohl rozdělit plánovaných 750 miliard eur mezi 25 států. To znamená všem členům EU, až na Polsko a Maďarsko. Peníze mají posloužit jako „most“ dokud rebelové nezruší svoji blokádu sedmiletého unijního rozpočtu ve výši téměř 1,8 bilionu eur, napsaly Financial Times.
Že je tato varianta reálná, potvrzuje Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum. „Zatímco evropský rozpočet nemůže být podle stanovených pravidel schválen bez souhlasu všech členských zemí, finanční pomoc na oživení hospodářství může Unie spustit i bez podpory Poláků a Maďarů,“ říká.
Vlády ve Varšavě a Budapešti jsou přesto ve svých postojích neoblomné. Nadále odmítají podmínku schválenou v červenci lídry členských států EU, aby bylo čerpání prostředků z unijních fondů podmíněno vládou práva v příslušné zemi. Unijní instituce přitom s Polskem i Maďarskem vedou už několik let řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, odmítají podmíněnost.
Evropští lídři budou současnou krizi řešit na summitu, který začíná ve čtvrtek 10. prosince. Pokud se spor nepodaří urovnat během následujících týdnů, hrozí, že plánovaný rozpočet nebude moci vstoupit v platnost včas. Evropské státy by tak čekalo razantní utahování opasků a řada sektorů by přišla o miliardy eur z evropské kasy.
V době, kdy se prakticky všechny země potýkají kvůli pandemii s ekonomickými problémy, EU nechce zastavení peněžních toků dopustit. Hledá proto alternativní způsob, jak členským státům alespoň částečně pomoci a zároveň tak vyvinout tlak na Polsko a Maďarsko. Brusel se zároveň v těchto dnech také intenzivně připravuje na to, aby mohl být rozpočet rychle přijat, pokud se podaří nalézt kompromis.
Polsko a Maďarsko se se svým radikálním postojem postupně dostávají do politické izolace. Jejich tradiční spojenci Česko a Slovensko se za ně pravděpodobně tentokrát nepostaví. Jak uvádí Bloomberg, dokonce i slovinský premiér Janez Janša, jenž dosud Varšavu s Budapeští otevřeně podporoval, v posledních dnech zmírnil svou rétoriku.
Podle Bartovice se tak kabinety Viktora Orbána a Mateusze Morawieckého snaží v tuto chvíli vymyslet nějaký kompromis, aby si zachovaly tvář, nakonec však Bruselu určitě ustoupí. Může to však trvat několik týdnů nebo i měsíců. „Jako nejzávažnější problém současné situace vidím to, že to může do budoucna otrávit debatu a vztahy mezi evropskými zeměmi,“ uzavírá Bartovic.
