Maďarská opoziční uskupení doufají, že v roce 2022 konečně porazí stranu Fidesz premiéra Viktora Orbána. Plánují, že proti němu postaví společného kandidáta na premiéra.Jeho jméno chtějí oznámit do roka. Opozice zároveň ostře vystoupila proti stanovisku vlád v Budapešti a ve Varšavě, které počátkem týdne zablokovaly budoucí unijní rozpočet a balík na podporu ekonomik zasažených koronavirem.
Šest k Orbánovi kritických stran spoléhá na to, že se podaří zopakovat úspěch z minulého října, kdy kandidát sjednocené opozice Gergely Karácsony přemohl v boji o post primátora Budapešti uchazeče za Fidesz Istvána Tarlóse. I aktuální průzkum agentury Závecz Research naznačuje, že spojování sil má šanci na úspěch.
Podle něj by společnou kandidátku volilo 40 procent tázaných, zatímco Fidesz 36 procent. Mezi voliči, kteří jsou plně rozhodnutí jít volit, má však Orbán stále převahu. Podpora opozice je tedy příliš nestabilní na to, aby ji strany mohly brát jako jistou.
„Svoje voličské jádro má velmi pevné a je vidět, že s ním nepohne vůbec nic,“ hodnotí Orbánovo postavení hungarista Evžen Gál z katedry středoevropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle něj ale nyní opoziční strany získaly alespoň naději, že spojením mohou dosáhnout vyrovnaného skóre preferencí.
„Jestli to bude stačit, bude záviset na tom, jak se Orbán vypořádá s druhou vlnu pandemie. První byla zvládnutá celkem dobře, ale nyní počet nakažených rychlé stoupá a oproti Česku zavedla vláda opatření velmi pozdě,“ domnívá se Gál.
Je zřejmé, že na tuto kartu sází i opozice. „Režim strany Fidesz by se měl soustředit pouze na ochranu Maďarů, posílení ekonomiky a systému zdravotní péče během druhé vlny koronaviru místo záležitostí týkajících se jeho pravomocí,“ uvedly strany ve svém pondělním společném prohlášení.
Další zbraní, kterou svým kritikům Orbán dal do rukou, je blokace přijetí rozpočtu Evropské unie a plánovaného fondu koronavirové pomoci. Od počínaní Budapešti a Varšavy, které jsou proti podmínění vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu, se distancovali i představitelé dalších zemí visegrádské čtyřky, například český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Maďarské opoziční strany zaslaly do Bruselu prohlášení, v níž označují vládní praktiky za destruktivní a zdůrazňují, že Orbán není synonymem pro Maďarsko. „Maďarští občané a firmy kvůli dopadům koronavirové pandemie naléhavě potřebují unijní balíček obnovy,“ uvádějí ve svém dopise. Gál podotkl, že Orbán se doma svůj nynější odpor pokouší ospravedlnit bojem proti imigraci. „A to už ani v Maďarsku tolik nefunguje,“ poznamenal.
Je pravděpodobné, že úspěch opozice bude také silně záviset na tom, kdo se postaví do čela společné kandidátky. Někteří její představitelé jsou silně nepopulární kvůli své minulosti a mohli by straně Fidesz posloužit jako příhodný terč kritiky. Příkladem je expremiér a lídr Demokratické koalice Ferenc Gyurcsány. Poměrně oblíbený je naopak Karácsony, zatím se však nezdá, že by se nechat přesvědčit ke kandidatuře. O společném lídrovi každopádně rozhodnou primárky.
