Když dvě severské země v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu požádaly o členství v NATO, čekalo se, že do aliance hladce a brzy vstoupí. Finsko se nakonec slavnostního okamžiku dočkalo necelý rok od podání přihlášky, v případě Švédska je nyní optimistickou variantou letní přijetí. Jeho přičlenění blokují Budapešť a Ankara, situace by se však mohla změnit po tureckých volbách.
Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO samotné, přestože původně byl jeho cílem společný vstup se svým sousedem. „Nelíbí se mi atmosféra, pozice, kdy je Švédsko prezentováno jako problémové dítě ve třídě. Švédsko také zaškrtává všechny kolonky, které jsou potřebné k tomu, aby se stalo členem NATO,“ kritizovala v únoru rozdílný přístup během návštěvy sousední země finská premiérka Sanna Marinová.
Turecký i maďarský parlament však na konci března hlasovaly pouze o finském přístupu a nad švédským termínem tak visí otazník. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg stále považuje za reálné, že země do aliance stihne vstoupit do jejího summitu, který se bude konat 11. července. „Mým cílem zůstává, abychom po tureckých volbách, ale před summitem ve Vilniusu mohli ratifikovat i Švédsko,“ řekl podle webu Politico. Neuvedl však, zda si myslí, že k tomu bude v Turecku zapotřebí změna politické reprezentace.
Maďaři vytýkají Stockholmu nedostatek respektu
Z tábora maďarského premiéra Viktora Orbána směrem ke Stockholmu v uplynulých dnech zazněla řada výtek. Maďarští politici předkládali veřejnosti výroky, kterých se v minulosti dopustili jejich švédští kolegové. Politický ředitel kabinetu Balázs Orbán některé z nich zveřejnil na Twitteru, když se snažil maďarský odpor vysvětlit.
„Pro EU stále zbývá velká část práce, aby zlomila vývoj v Maďarsku, vyvinula tlak na maďarskou vládu a podpořila stále silnější opozici,“ citoval kupříkladu dva roky staré prohlášení nynějšího premiéra Ulfa Kristerssona.
Budapešť se střetávala se Stockholmem zejména v otázkách migrační politiky a představitelům země patrně nemůže zapomenout silný tlak na vyloučení strany Fidesz z Evropské lidové strany. Po dlouhých sporech a změně pravidel frakce nakonec v roce 2021 odešel sám. Mluvčí vlády Zoltán Kovács ve svém komentáři dokonce skandinávskou zemi obvinil z pokrytecké morální nadřazenosti a nedostatku respektu. Maďaři však zatím nebyli schopni definovat žádné požadavky, které Švédové musejí splnit, aby tato překážka na jejich cestě do vojenského paktu padla.
Odborníci tak vesměs míní, že Maďarsko ve Švédsku našlo příhodného, jemu nesympatického obětního beránka, prostřednictvím kterého může tlačit na Brusel. „Zdá se být docela zřejmé, že zatímco Maďarsko nedostává fondy EU, dává lekci Finsku a Švédsku, dvěma členským státům, které často kritizovaly Maďarsko za demokratickou zaostalost,“ řekl Euronews ještě před finskou ratifikací Péter Krekó z maďarského politologického ústavu Political Capital.
Budapešť patrně koordinuje své rozhodování s Ankarou
Je však otázka, zda je Budapešť tímto způsobem schopná dosáhnout uvolnění 28 miliard eur z unijních fondů. Evropská komise ho podmiňuje splněním podmínek souvisejících s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem. Web Telex naznačil, že Maďarsko by také po Švédech mohlo chtít další výhodný pronájem stíhaček Gripen.
Někteří experti jsou však přesvědčeni, že Budapešť jedná ve vleku Turecka a Orbán se bude řídit především jeho rozhodnutím. Maďarsko je v západních strukturách stále více izolované, po ruském vpádu na Ukrajinu ztratilo i důležitého spojence v unii Polsko. Dává proto smysl, že se přiklání k Turecku, které je problémovým, ale strategickým členem aliance.
Ankara má přitom vůči Švédsku daleko jasnější a konkrétnější výhrady a požadavky, které se týkají financování, propagandy a náboru členů teroristických organizací na švédském území. Za teroristické organizace přitom označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena. Turecko tvrdí, že Stockholm zatím v tomto směru neučinil dostatečné ústupky a vzájemná jednání přinesla jen malý pokrok.
Turecko dlouhodobě těží ze své pozice v NATO
Není tak vůbec vyloučené, že ambice mít Švédsko pod deštníkem NATO do summitu ve Vilniusu zůstane nenaplněná. Turecko v uplynulých letech předvedlo, že se nezdráhá provádět závažné kroky jako nákup ruských systémů protivzdušné obrany S-400 či útočit na kurdské milice na severu Sýrie.
Vše mu zatím prošlo bez větších trestů, což je dáno jeho pro alianci nesmírně důležitou geografickou polohou, silnou tureckou armádou a snahou držet na uzdě spory Ankary s Řeckem. V polední době navíc někteří v Turecku vidí naději pro budoucí mírové jednání o Ukrajině, která by pro Západ mohla být lepší variantou než mír zprostředkovaný Čínou. „Turecko poskytuje NATO bezpečnostní polštář. A NATO rozhodně poskytuje Turecku bezpečnostní deštník,“ shrnul symbiózu pro Politico Sinan Ülgen z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace.
Vzhledem k těmto okolnostem není divu, že Stoltenberg upíná švédské naděje ke květnovým volbám v Turecku. Je možné, že se prezident Recep Tayyip Erdogan před hlasováním drží tvrdého postupu, aby učinil dojem na domácí publikum. Zvlášť poté co dánský aktivista Rasmus Paludan počátkem roku před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálil korán. Není navíc vyloučené, že volby přinesou změnu a zvítězí v nich kandidát opozice Kemal Kiliçdaroglu.
