Île de Beauté, půvabná Korsika, je sice miláčkem Francouzů, ale současně neposlušné dítě metropolitní matky. Už 250 let spadá pod Francii, se kterou má ale zároveň napjaté vztahy.
I tady udeřil dopad karanténních a proticovidových opatření, a odhalil tristní vyhrocenou situaci ostrova: ekonomická krize, katastrofální správa odpadků, narušení životního prostředí, rostoucí kriminalita mafiánských gangů, nespokojenost militantních nacionalistů, touha po uznání specifičnosti korsického národa. Pomyslný pohár trpělivosti přetekl, a znepokojení Korsičané apelují na odpovědnost francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zavést účinná opatření.
Delegace z Paříže
Když začátkem září prezident Macron dorazil na návštěvu ostrova u příležitosti 77. výročí osvobození Korsiky (9. září 1943), vkládali obyvatelé ostrova nejen do jeho proslovu velká očekávání. „Korsika má svou vlastní identitu. Je korsická, francouzská, evropská a středomořská. To je celá její síla. Jsem velmi šťastný, že ji znovu vidím,“ uvedl při slavnostním ceremoniálu. Uznal ostrovní specifičnost, aktuální krizi v oborech cestovního ruchu a stavebnictví a představil plán podpory ostrova ve výši 1,4 miliardy eur, který běží už od jara. „V období covidové krize byl stát přítomen a bude, i v dalších měsících,“ ujistil Korsičany.
Závislost na turismu
Finance jsou potřeba ve všech oblastech a sektorech ekonomiky ostrova. Podle Národního statistického a ekonomického úřadu INSEE (Institut national de la statistique et des études économiques) spadá Korsika s 340 tisíci obyvateli mezi nejchudší francouzské regiony. Každý pátý ostrovan žije pod hranicí chudoby a pětina důchodců má existenční potíže.
Ostrovní ekonomika je závislá v podstatě pouze na cestovním ruchu. Ten zaměstnává tisíce ostrovanů i zahraničních pracovníků a tvoří 33 procent HDP (2,5 miliardy eur), v porovnání s celostátním průměrem 7,4 procenta. I když návštěvnost Korsiky již druhým rokem klesla, což bylo připisováno pověsti finančně nákladné a luxusní destinace, počítalo se pro letošní sezonu přibližně s třemi miliony turistů a deseti miliony noclehů. Návštěvníky měli tvořit ze tří čtvrtin Francouzi, zbytek zahraniční turisté, nejvíce z Německa a Itálie.
Jenže dubnová koronavirová situace odřízla ostrov od Francie i zbytku světa. V červnu v rámci uvolňovacích opatření ostrov nadále zůstal letecky nedostupný, ale nabízel trajektovou dopravu. Turistická sezona odstartovala první červencový víkend a bylo jasné, že vnitřní trh nebude schopen kompenzovat ztráty. O to víc, když objem letecké přepravy na ostrov propadl o 31 procent a námořní o 34 procent. „Je to nevídaný šok, je postižen celý řetězec. Hotely hlásí zatím pouhé procento obsazenosti a v případě dalších ubytovacích struktur se ve 44 procentech jedná o rodinné podniky. Celá sezona mohla začít tradičně v březnu a skončit v říjnu,“ shrnula výkonná poradkyně korsického parlamentu a předsedkyně Agentury pro cestovní ruch Korsiky (ACT) Marie-Antoinette Maupertuisová. Srpen přinesl naději, ale stejně rychle, jak sezona začala, tak i skončila, i proto, že Německo, Belgie a Švýcarsko označily Korsiku za rizikovou oblast.
Podpora nutná
Po návštěvě prezidenta Macrona, který jednal se státním tajemníkem v oblasti turismu Jean-Baptiste Lemoynem či šéfkou ACT Maupertuisovou získala pomoc pro ostrov konkrétnější obrysy. Vyčleněn byl rozpočet 144 milionů eur na cestovní ruch, 117 milionů eur na státem poskytované půjčky. Oznámeno bylo také spuštění specifických mechanismů na podporu nejvíce zasažených oborů – tedy hotelnictví, restauračního byznysu, zemědělství a potravinářského průmyslu.
Další miliony eur, přesně 3,8, mají zamířit do exkluzivní reklamní kampaně na propagaci Korsiky jako turistické destinace. Přibližně 30 milionů eur pak k záchraně národních dopravních společností (především těch provozujících trajekty), z toho 15 milionů eur má připadnout bretaňské společnosti Brittany Ferries, která zaměstnává až 3100 sezonních pracovníků.
| Turismus je na jedné straně zachráncem ostrova, zároveň ale přináší obří problémy. Už 20 let se Korsika snaží vyřešit odpadkovou krizi, disponuje totiž dvěma centrálními skládkami, Prunelli na severu a Viggianello na jihu, ovšem bez spalovny. Produkce odpadu je přitom čím dál větší. V roce 2018 ostrov vyprodukoval více než 236 tisíc tun, o čtvrtinu více v porovnání s rokem 2017, z toho tříděného odpadu 73 tisíc tun. Skládka na severu téměř dosáhla své roční kapacity a je již částečně uzavřená, zbývající kapacitu rezervuje pro okolní vesnice. Odpady z celé Korsiky tak putovaly do druhého střediska na jihu, kde ale skládka rovněž dosáhla maximální kapacity. Hlavní město našlo řešení pouze na pár měsíců vytvořením sběrného střediska, kde se za čas nashromáždilo 500 tun odpadu, a stejná provizorní řešení zavedla města Bastia a Porto Vecchio. Průběžně je proto odpad transportován do Francie. Aktuální projednávané projekty na nové skládky přitom ostře narážejí na odpor lokálních spolků a ekologických aktivistů. |
Autorka je spolupracovnice redakce
