Francii ochromila generální stávka. Příští dny rozhodnou o budoucnosti Macrona

Demonstrace proti penzijní reformě v Paříži

Demonstrace proti penzijní reformě v Paříži Zdroj: Reuters

Demonstrace proti penzijní reformě v Paříži
Demonstrace proti penzijní reformě v Paříži
Demonstrace proti penzijní reformě v Paříži
Demonstrace proti penzijní reformě v Paříži
Demonstrace proti penzijní reformě v Paříži
19
Fotogalerie

Francouzský prezident Emmanuel Macron nezažívá klidné období. Na globální scéně budí pozornost jeho spory s kolegy z NATO. Stále více se hovoří i o napětí ve vztazích Francie s Německem. Doma k tomu ve čtvrtek čelil největší stávce za poslední roky, kterou vyvolal plán penzijní reformy. „Příští dny budou pro hlavu státu rozhodující zkouškou,“ uvedl deník Le Monde.

Stávka ochromila nejen dopravu, ale zasáhla například také chod škol a nemocnic. Ve městech mimo Paříz protestovalo přes půl milonu lidí, nejméně další desítky tisíc demonstrantů se zapojily do pochodu francozskou metropolí. Očekává se, že se stávka částečně přelije i do dalších dní.

„Musíme zastavit ekonomiku,“ řekl podle BBC odborářský předák Christian Grolier. Protest je reakcí na Macronův záměr sjednotit roztříštěný penzijní systém a učinit ho spravedlivějším a finančně udržitelnějším. Detailní návrh ještě není znám. Očekává se však penalizace lidí, kteří odejdou do důchodu před dosažením, 64 let a zvýhodnění těch, co zůstanou v pracovním procesu déle.

Komentátoři poukazují na to, že plán má svá pro i proti. Dosavadní systém je velmi nákladný, podle odhadů se beze změn může jeho deficit do roku 2025 vyšplhat na sedmnáct miliard eur. Světlou stránkou aktuálního francouzského systému je, že pouhých sedm procent ze všech francouzských seniorů je v ohrožení chudobou, což je nejméně v celé Evropě.

Tři čtvrtiny Francouzů míní, že země penzijní reformu potřebuje. Jen třetina však věří ve schopnost vlády úspěšně ji realizovat. Stávku podporuje podle průzkumu agentury Harris Interactive až 69 procent lidí. S těmito výsledky koresponduje Macronova popularita. Aktuálně jeho práci vnímají negativně téměř dvě třetiny obyvatel země. Toto skóre je v posledních měsících stabilní.

Nejhůře byl na tom prezident loni touto dobou, kdy ho záporně hodnotily tři čtvrtiny tázaných. Penzijní reforma totiž zdaleka není prvním krokem, který budí nevoli a živí protestní hnutí žlutých vest. Například v listopadu se v rámci snahy o zpružnění trhu práce zpřísnila pravidla pro podporu v nezaměstnanosti. Už dříve se prezident pokusil povzbudit byznys a tím i růst země uvolněním pravidel pro nabírání a propouštění pracovníků.