Francouzská města uvítala Tour de France. Za projetí pelotonu zaplatila téměř sto milionů

Ikonický vrchol Mont Ventoux, kam stoupají závodníci Tour de France.

Ikonický vrchol Mont Ventoux, kam stoupají závodníci Tour de France. Zdroj: Profimedia.cz

Cyklisté na začátku čtvrté etapy Tour de France.
Matej Mohorič při průjezdu cílem devatenácté etapy. Následuje ho elektrická Škoda Enyaq iV, která se letos stala velitelským vozem.
Tadej Pogačar, Richard Carapaz a Jonas Vingegaard v úniku v závěru sedmnácté etapy.
Tadej Pogačar se stal vítězem celé Tour.
Vládce Tour Tadej Pogačar.
6
Fotogalerie

Jihofrancouzské Mourenx v podhůří Pyrenejí je běžně ztichlým městečkem, o které turista prakticky nezavadí. V červencový pátek, kdy v obci začíná rovinatá devatenáctá etapa Tour de France, je tam však hlava na hlavě. Přestože peloton startuje až po poledni, desítky tisíc lidí se mačkají od brzkého rána u pódia s doprovodným programem. Přes všemožná dopravní omezení vynucená závodem je Mourenx na pořádání startu jedné z etap hrdé. Však si za to patřičně zaplatilo.

Po mimořádném loňském roce se letos nejslavnější cyklistický závod Tour de France vrátil do období přelomu června a července. I přes koronavirová opatření, kvůli nimž většinu diváků tvořili Francouzi, města uspořádání závodu uvítala. Hotely po trase závodu byly najednou obsazené, restaurace plné a turistický byznys jen kvetl.

Drahý start

Stát se hostitelským městem není zadarmo. Dohromady letos francouzské municipality zaplatily pořadateli závodu Amaury Sport Organisation za průjezd populární Tour 3,6 milionu eur, zhruba 92 milionů korun. Zdaleka nejvíce za tuto poctu zaplatilo tradičně město, ve kterém začíná první etapa. Původně to měly být Rennes na severozápadě země, ale odmítly z finančních důvodů, kvůli odpadu a uhlíkové stopě.

Tato čest nakonec letos připadla blízkému městu Brest, které spolu s metropolitní oblastí zaplatilo za start 840 tisíc euro, kolem 21,5 milionu korun. Starosta François Cuillandre neskrýval nadšení, doprovodné akce kolem startu trvají týden, a znamenaly tak i start turistické sezony.

„Na několik dní má Tour de France důležitý ekonomický přínos pro hotely, ubytovatele, restaurace, bistra, obchody,“ vyjmenovává starosta. „V době těžké zdravotnické krize je podle mě nezbytné nabídnout podnikatelům a obchodníkům podobnou pozitivní motivaci,“ dodává.

V porovnání s minulými lety nicméně Brest ušetřil. Start závodu býval obvykle za hranicemi Francie a příspěvek měst se pohyboval od dvou do deseti milionů eur. Příští rok se začíná v Kodani, která nemohla letošní start uspořádat kvůli kolizi s odsunutým mistrovstvím Evropy ve fotbale. Dánsko za takzvaný Grand Départ zaplatí více než dvanáct milionů eur.

Víno teče proudem

Zpět do Mourenx, kde je v plném proudu zábava na pódiu, lidé obdivují výstavu historických kol, sponzoři rozdávají a prodávají čepice, tašky, trikoty a další suvenýry, následuje průvod alegorických vozů, představují se významné stáje a cyklisté, v pozadí je obrovská VIP startovací vesnice, kde víno teče proudem.

Za start devatenácté etapy zaplatilo město 65 tisíc eur, pořádání dojezdu etapy stojí 110 tisíc eur a v případě startu i dojezdu na stejném místě musí radnice vynaložit 160 tisíc eur. Kromě toho musí zajistit uzavření a případnou opravu silnic, zajistit policejní dohled, postavit speciální dopravní značení, obalit patníky, postavit hrazení. Menší města si na tyto činnosti obvykle vyžádají krajské dotace, větší to zvládají z vlastních rozpočtů.

Po celé více než dvě stě kilometrů dlouhé trase devatenácté etapy vedoucí do města Libourne stojí fanoušci. Někteří přijeli karavany, k vidění jsou rodinná grilování, nadšení senioři sedící na svodidlech, děti mávající na doprovodná auta, exhibicionisté v převlecích i působivé výstavy zemědělské techniky rozmístěné podél silnic. Roušky a rozestupy aby člověk pohledal, převládá nadšení z velkého závodu. Peloton přitom po hodinách čekání projede kolem návštěvníků během několika vteřin.

Publicita v televizi

Každoročně se o zařazení do závodu ucházejí dvě stovky francouzských měst a vesnic. Letos se jich na tři tisíce kilometrů dlouhé trase vystřídalo více než třicet. Z Tour přitom neprofitují jen pořadatelská města, turisté míří i do těch okolních. Například jihofrancouzské Lurdy, ležící v podhůří Pyrenejí kousek od startu osmnácté etapy, zažily nápor návštěvníků. „Ještě před pár týdny tu bylo prázdno,“ říkají místní.

A proč tak města stojí o pořádání třítýdenní Tour? Vždyť příprava i úklid stojí mnoho času a peněz, nehledě na to, že obyvatelé jsou často otrávení z obrovských silničních uzavírek, které na celý den paralyzují město. Enormní nárůst turismu je krátkodobý, stáje, cyklisté, pořadatelé, sponzoři, novináři a další návštěvníci se každý den přesouvají k nové etapě.

Města usilují o etapy zejména kvůli televizi. Každoročně se na závod dívá až 3,5 miliardy lidí po celém světě. „Turistické památky, lokální produkty, místní firmy tím získají obrovskou publicitu za nízké náklady, z čehož profitují celý rok,“ uzavírá francouzský deník Ouest-France.

Miliony diváků bez vstupenky. Jak Tour de France vydělává

  • Slavnostní dojezd Tour de France po pařížské Champs-Élysées uzavřel třítýdenní závod, který byl letos jakousi předehrou letním olympijským hrám. Závod, který se konal po sto osmé, letos vydělal pořadatelské Amaury Sport Organisation odhadem 150 milionů eur, více než 3,8 miliardy korun. Ani euro přitom nepochází ze vstupenek.
  • Lidé mohou závod navštívit zcela bezplatně, stačí se postavit kdekoli po trase závodu. Pořadatelé, ale částečně i závodníci, tak vydělávají zejména na televizních právech a sponzorech. Tour de France je po letních olympijských hrách a světovém šampionátu ve fotbale třetí nejsledovanější sportovní akcí  světa. Každoročně ji sleduje až 3,5 miliardy lidí.
  • Živé přenosy se závodu letos vysílalo 36 televizních stanic, vysílací práva vynášejí každoročně pořadateli ASO více než osmdesát milionů eur. Odhaduje se, že od sponzorů a z reklamy přichází až čtyřicet milionů eur. Zbývající tržbu organizace tvoří prodej upomínkových předmětů a příspěvky municipalit.
  • Hlavním partnerem akce byla Škoda Auto, která mimo jiné sponzorovala zelený trikot pro vítěze bodovací soutěže. Diváci tak mohli v pelotonu kromě závodníků zahlédnout až 250 vozů mladoboleslavské automobilky. Elektrická Škoda Enyaq iV se letos stala velitelským vozem, ve kterém se kromě ředitele závodu svezl i francouzský prezident Emmanuel Macron. Mezi další hlavní partnery patří firmy Continental, Lcl, Leclerc a Krys.
  • Finanční odměny pro vítěze závodu činily dohromady 2,3 milionu eur, což je oproti jiným sportovním turnajům nepoměrně málo. Například na fotbalovém mistrovství Evropy se letos rozdělilo 371 milionů eur. Vítěz žlutého trikotu Tadej Pogačar si přišel na půl milionu eur, ostatní závodníci na výrazně méně. Od dvacáté příčky dál získávají cyklisté za třítýdenní závod tisíc eur.
  • V cyklistice platí, že prim hrají sponzoři, kteří se podílejí na mzdách cyklistů. Podle sponzorů se jmenují celé stáje, jsou jimi polepené trikoty a nemálo cyklistů na začátku etap netakticky ujede peletonu – přestože náskok nedokáží udržet – aby se dostali do záběrů televizních kamer. „Celá Tour je o tom, aby bylo vidět logo na trikotu,“ řekl jeden z cyklistů serveru The Hustle, který se podrobně věnoval financování závodu. „Pokud s vámi nebude sponzor spokojený a zkrátí vám finance, bude váš tým pravděpodobně v háji,“ dodal.