Francouzské prezidentské volby: Trhy se děsí výhry Le Penové. Podnikatelé podporují Macrona
Souboj o Elysejský palác vypadal ještě před několika týdny jako poměrně jasná záležitost. Posledních pár dní před prvním kolem volby, které se koná tuto neděli, se však situace dramatizuje. Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová se v průzkumech dotahuje na vedoucího Emmanuela Macrona (Republika v pohybu), což vyděsilo tamní investory. Favoritem na vítězství přesto zůstává současný francouzský prezident.
Na základě nejnovějšího průzkumu zveřejněného ve středu by pro Macrona v prvním kole hlasovalo 26 procent voličů, zatímco pro Le Penovou 21 procent. To je výrazně těsnější rozdíl, než jaký agentury ukazovaly v březnu, kdy měla stávající hlava státu deseti- až patnáctiprocentní náskok. Podobně vypadá také výhled pro druhé kolo vypsané na 24. dubna. V něm by Macrona volilo 53 procent lidí a Le Penovou 47 procent.
„Macronově kampani určitě pomohl aktivní přístup k válce na Ukrajině. V posledních dnech se nicméně ukazuje, že to byl spíše krátkodobý efekt, jenž začíná vyprchávat,“ sdělila deníku E15 Rose Hartwigová-Peillonová, výzkumná spolupracovnice pražského Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Rusko kvůli invazi na Ukrajinu opouštějí nadnárodní firmy
Na zvýšené šance Le Penové tento týden negativně reagovali burziáni. Francouzský akciový index CAC 40 v úterý klesl o 1,28 procenta a ve středu o 2,2 procenta. Zpráva také přispěla k prudkému poklesu zájmu o francouzské dluhopisy. Výnos u bondů s desetiletou splatností se v úterý dokonce vyšplhal na nejvyšší úroveň od roku 2015. Informace rovněž ve stejný den přispěla k oslabení eura.
Škodí byznysu
„Výhra Le Penové by byla špatná pro trhy a byznys a přímo příšerná pro mezinárodní obraz Francie,“ říká Matteo Brancolini, manažer italské bankovní skupiny BPER Banca. Třiapadesátiletá kandidátka krajní pravice by chtěla přepracovat některé mezinárodní obchodní dohody a dlouhodobě prosazuje přísnou imigrační politiku, což jí přineslo přízeň pracující třídy.
Čtyřiačtyřicetiletého Macrona zase podporují zejména francouzští podnikatelé a bohatší vrstvy. Stávající prezident sice není vyloženě probyznysovým politikem, před rokem například zabránil, aby největší řetězec supermarketů v zemi Carrefour odkoupila kanadská společnost Alimentation Couche-Tard. Přesto si dokázal naklonit korporátní svět efektivními ekonomickými reformami a snižováním byrokracie a daní.
Příznivci ho chválí i za to, že Francii zdárně provedl pandemií a aktivně přistupuje ke konfliktu na Ukrajině. Francouzské hospodářství za koronakrize neutrpělo tolik jako některé jiné evropské státy. Míra nezaměstnanosti byla loni nejnižší od roku 2008; činila 7,4 procenta. Šéf Elysejského paláce zároveň přivedl do Francie řadu významných zahraničních investorů.
Podle agentury Bloomberg Macrona volí více než třetina nejbohatších Francouzů. „Macronovo vítězství zajistí proevropské směřování francouzské politiky a pokračující evropskou integraci,“ shrnuje Hartwigová-Peillonová. „Obhájí-li Macron mandát, pro Evropskou unii bude nový francouzský prezident čitelný. Po odchodu kancléřky Merkelové by navíc mohl usilovat o vedoucí postavení ve francouzsko-německém tandemu,“ doplňuje Zuzana Šimek, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.
Macronova prohra by oslabila EU
Naproti tomu triumf Le Penové by na základě mínění Hartwigové-Peillonové znamenal zásadní obrat v zahraniční politice. Šéfka Národní fronty zastává mnohem euroskeptičtější názory. Ačkoli již ustoupila od některých dřívějších radikálních návrhů, jako bylo vystoupení Francie z Evropské unie či z eurozóny, její příchod do Elysejského paláce by sedmadvacítku nepochybně vnitřně oslabil.
„Jako prezidentka by Le Penová přispěla k omezení francouzského vlivu v Evropě. Zároveň lze pochybovat o jejích schopnostech dosáhnout kompromisních řešení. Prosazovala by mnohem menší roli evropských institucí a posílení suverenity států,“ souhlasí Šimek.
Světová média připomínají její vstřícný vztah k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, a především k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Zjevně by tedy zaujala k válce na Ukrajině neutrálnější postoj než Macron.
Právě to Le Penové nyní pravděpodobně přineslo nové voličské hlasy. Přestože je ukrajinský konflikt ve francouzských prezidentských volbách velkým tématem, většina chudších obyvatel řeší spíše rostoucí ceny energií a potravin a může slyšet na populistické sliby krajní pravice.
„Le Penové se zjevně povedlo přetáhnout na svou stranu většinu voličů, kteří jsou nespokojeni s Macronovým prezidentstvím,“ píše stanice CNBC.
Černým koněm je Mélenchon
Ačkoli se může zdát, že postup Macrona a Le Penové do druhého kola prezidentské volby je prakticky jistý, není vyloučené ani překvapení. „Černým koněm hlasování se může stát kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon,“ soudí Hartwigová-Peillonová. „Naopak úspěch krajně pravicového populisty Érica Zemmoura se teď nezdá pravděpodobný,“ myslí si expertka.
Pro Česko je Francie důležitým obchodním partnerem. V roce 2020 si země vyměnily zboží za 12,2 miliardy eur, téměř 300 miliard korun. V rámci Evropské unie jsou Francouzi pro Čechy také významnými spojenci například při prosazování jaderné energetiky.