Přibližně za měsíc čekají Francii prezidentské volby. Žádné velké drama však druhou největší ekonomiku Evropské unie tentokrát nečeká. „Vypuknutí války na Ukrajině patrně zajistilo vítězství dosavadnímu prezidentovi Emmanuelu Macronovi,“ upozorňuje agentura Bloomberg. Macronovy krajně pravicové protivníky podle agentury zřejmě drtí jejich dřívější vřelý vztah k Vladimiru Putinovi.
Na základě nejnovějších průzkumů, které provedly společnosti Ipsos a Sopra Steria, vzrostla podpora současného francouzského prezidenta za poslední měsíc o 6,5 procenta. V prvním kole by pro něj hlasovalo 30,5 procenta voličů. Naproti tomu šance jeho nejvážnějších vyzývatelů – předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové a bývalého novináře Érica Zemmoura – za stejné období poklesly.
Počet Francouzů, kteří by volili Le Penovou, se snížil o 0,5 procentního bodu na 14,5 procenta. Zemmour ztratil dokonce 1,5 procentního bodu a nyní má podporu třinácti procent voličů. Macron (člen sociálně-liberální strany Republika v pohybu – pozn. red.) navíc vede průzkumy již od loňského roku. Teď se však jeho náskok ještě zvýšil.
Hlavním tématem, které vládne předvolebním kampaním, je pochopitelně probíhající válečný konflikt na Ukrajině. „Přestože Macronovo diplomatické úsilí válce nezabránilo, zesílilo jeho šance na obhájení prezidentského mandátu. Většina Francouzů je spokojená s tím, jak zvládá nynější krizi,“ uvádí Bloomberg.
Macron přitom dříve patřil k politikům, kteří se snažili s Ruskem navázat dialog a nepovažovali je za největší hrozbu pro mír v Evropě. Ještě dva týdny před zahájením invaze odcestoval do Moskvy a pokoušel se Vladimira Putina od záměru napadnout Kyjev odradit. Hned poté, co na Ukrajině zazněly první výstřely, nicméně otočil o 180 stupňů.
Stal se zastáncem tvrdých protiruských sankcí a podpořil zaslání zbraní ukrajinské armádě. V kontrastu k váhajícímu německému kancléři Olafu Scholzovi se tak projevil jako možná nejrozhodnější lídr Evropské unie. Právě to mu teď může zajistit dalších pět let v Elysejském paláci.
Le Penová, jež se ucházela o prezidentské křeslo už v roce 2017, kdy skončila druhá, je v přesně opačné pozici. V předchozích letech se netajila vstřícným vztahem k ruskému prezidentovi. Na webových stránkách její prezidentské kampaně je stále možné nalézt fotografii z jejího osobního setkání s Putinem před pěti lety. Proslula také kontroverzními výroky, například prohlásila, že Ruskem anektovaný poloostrov Krym „nikdy Ukrajině nepatřil“.
Krajně pravicová strana Le Penové si rovněž v roce 2014 půjčila devět milionů eur od ruské banky a z této částky financovala volební kampaně. Na tu současnou poskytl lídryni Národní fronty 10,6 milionu eur neznámý peněžní ústav z Maďarska. Také maďarský autoritářský premiér a přítel Le Penové Viktor Orbán měl vždy k Putinovi blízko.
Pravicový populista Zemmour sice stejně jako Le Penová ruskou invazi na Ukrajinu veřejně odsoudil, v minulosti však kritizoval existenci ukrajinského státu, stavěl se proti rozšiřování Severoatlantické aliance a jednou řekl, že „sní o francouzském Putinovi“. Jako jediný z prezidentských kandidátů odmítá přijímat válečné uprchlíky z Ukrajiny.
Le Penová a Zemmour si navíc jen těsně před vypršením zákonného limitu zajistili 500 podpisů francouzských poslanců, senátorů a starostů, potřebných k prezidentské kandidatuře. Zdá se, že porazit Macrona pro ně bude nesmírně těžké.
O Elysejský palác se uchází ještě devět dalších osob. Nikdo z nich ale nedisponuje vysokou voličskou podporou. Přes deset procent hlasů by se mohl kromě vedoucí trojice dostat i krajně levicový Jean-Luc Mélenchon či kandidátka Republikánů Valérie Pécresseová. Prezidentské volby ve Francii se konají od 10. do 24. dubna.
