Další kolo bitvy o Grónsko. Macron zamýšlí odpálit bombu jménem ACI, EU chce na ostrov nalepit cenovku
- Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na Evropu, aby získal Grónsko. Oznámil uvalení cel na osm zemí, které se mu staví na odpor.
- Francouzský prezident Emmanuel Macron chce jako odvedu aktivovat ekonomickou „bombu“, kterou Evropa dosud nepoužila.
- Evropská komise chystá i svůj plán, podle kterého by Spojené státy za Grónsko začaly platit. Ale ne kupní cenu.
Soupeření o Grónsko se přiostřuje. Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil uvalení nových cel na Dánsko a dalších sedm členů NATO, kteří se staví proti jeho plánu na připojení největšího ostrova světa k USA. „Startovacích“ 10 procent dovozních cel platných od února se má od června zvýšit na 25 procent, pokud do té doby nebude ostrov pod americkou kontrolou. A v Evropě se rozjíždí debata, jak Bílému domu začít aktivně vzdorovat.
Iniciativy se chopil francouzský prezident Emmanuel Macron. Pokud se uvalení nových cel potvrdí, požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
Nástroj ACI, jehož použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU, umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic. Po aktivaci ACI nastupuje nejprve vyjednávání a jestliže selže, Evropská komise připraví balík protiopatření, které předloží Radě EU ke schválení. Může jít i o cla na vybrané výrobky či omezení dovozu či vývozu.
Kvalifikovaná většina
Rada EU hlasuje při přijímání návrhů Evropské komise takzvanou kvalifikovanou většinou. Aby byl návrh přijat, musí se pro něj vyslovit 55 procent členských států (tedy 15 z 27), které současně zastupují alespoň 65 procent obyvatel Evropské unie.
Donald Trump hrozí cly Dánsku (1,32 procent obyvatel EU), Finsku (1,24 procent obyvatel), Francii (18,18 procent), Německu (18,47 procent), Švédsku (2,34 procent) a Nizozemsku (4,02 procent obyvatel EU). Tyto země dohromady zastupují 45,57 procent obyvatelstva EU.
Aby došlo k aktivaci ACI, musí se k nim přidat ještě alespoň devět zemí zastupujících dalších téměř 20 procent obyvatel. Z velkých zemí může jít například o Španělsko (10,86 procent), Polsko (8,29 procent) nebo Itálii (13,19 procent). Česká republika zastupuje 2,42 procent obyvatel Unie.
Trump uvalil nová cla také na Velkou Británii a Norsko, tedy nečlenské státy EU.
Odveta za 97 miliard eur
Mimo nástroj ACI se v Bruselu rodí plán na jiný protikrok. Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur. Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT).
Odvetná opatření se podle zdrojů FT připravují s cílem poskytnout evropským lídrům páku na klíčových schůzkách s americkým prezidentem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které se koná tento týden.
Celní seznam byl připraven loni, ale byl pozastaven, aby se zabránilo plnohodnotné obchodní válce. Jeho reaktivaci v neděli podle zdrojů FU projednávalo 27 velvyslanců států EU v Bruselu. Probírali také také výše zmíněný ACI.
„Pokud to bude pokračovat, máme k dispozici jasné nástroje odvetných opatření... (Trump) používá čistě mafiánské metody,“ řekl listu evropský diplomat, který se zúčastnil diskuse o opatřeních. „Zároveň chceme veřejně vyzvat k zachování klidu a dát mu příležitost ustoupit,“ pokračoval. „Poselství je... cukr a bič,“ dodal.
Mimořádný summit
Paříž a Berlín společnou reakci koordinují. Jejich ministři financí se mají v průběhu pondělí setkat v Berlíně a poté odcestovat do Bruselu na setkání se svými evropskými protějšky, uvedl francouzský vládní úředník. „Tato otázka bude muset být projednána také se všemi partnery G7 pod francouzským předsednictvím,“ dodal.
Agentura Reuters po jednání velvyslanců s odvoláním na diplomatické zdroje v neděli večer uvedla, že EU je odhodlána najít diplomatické řešení sporů kolem Grónska. Unie prý prozatím nemá v plánu zavést protiopatření, vyplynulo ze schůzky. Členové sedmadvacítky se podle všeho shodují, že počkají právě do 1. února na to, zda USA cla zavedou, a poté zváží odvetná opatření.
Předseda Evropské rady António Costa se rozhodl kvůli poslednímu dění kolem Grónska svolat v nadcházejících dnech mimořádný summit EU. Costa to oznámil na sociální síti X. Jednání unijních prezidentů a premiérů je podle něj důležité za účelem další koordinace.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm evropských států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - tedy z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska.
Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti t na 25 procent.
Do Grónska už v uplynulém týdnu vyrazila i první evropská vojenská mise, která má za úkol zhodnotit možnosti posílení obrany ostrova. Jde o zástupce zemí, kterým nyní Trump hrozí celním potrestáním.
