Vtipkující Medveděv a naštvaná Evropa. Trumpův tlak na Grónsko hýbe celou globální politikou

Grónsko ležící mezi USA a Ruskem, se v souvislosti s otevíráním Arktidy v důsledku globálního oteplování stává jednou z klíčových geopolitických frontových linií. Jeho strategický význam naplno podtrhl Donald Trump, který otevřeně naznačil, že Spojené státy by mohly ostrov převzít od svého spojence v NATO Dánska – a to buď jeho koupí, nebo případně i vojenskou silou.

O Grónsku Trump hovořil už v roce 2019, tehdy však spíše v rovině neobvyklého realitního obchodu. V jeho druhém funkčním období ale zájem o největší ostrov světa výrazně zesílil a Grónsko se stalo jedním z klíčových geopolitických témat.Trumpova administrativa navíc naznačila, že při snaze o jeho získání nevylučuje ani použití vojenské síly. Přestože je takový scénář nepravděpodobný, samotné výroky vyvolaly silnou politickou odezvu. 

Proč všichni chtějí Grónsko?

Grónsko je autonomní území Dánského království. Nachází se mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem, východně od Kanadského arktického souostroví. S rozlohou přibližně 2,2 milionu kilometrů čtverečních je největším ostrovem na světě.

Historicky bylo Grónsko dánskou kolonií, ale v roce 1953 se stalo součástí Dánského království. Od té doby se jeho politický status vyvíjel postupným procesem politické decentralizace. Zákon o samosprávě z roku 1979 udělil Grónsku pravomoc nad jeho vnitřními záležitostmi, zatímco zákon o samosprávě z roku 2009 dále rozšířil jeho autonomii, přičemž Dánsko zůstalo odpovědné za obranu, měnu a za zahraniční politiku.

Grónsko vystoupilo z Evropského společenství v roce 1985 a dnes má status zámořského území Evropské unie (OCT). Navzdory malému počtu obyvatel má ostrov geopolitický význam, který daleko přesahuje jeho demografickou váhu.

Význam Grónska spočívá v jeho bohatství na nerostné suroviny, zemní plyn, ropné zásoby a strategické zdroje. Evropská komise zjistila, že dvacet pět ze třiceti čtyř kritických surovin nezbytných pro ekonomickou a technologickou budoucnost Evropy se nachází právě v Grónsku. Vzhledem k tomu, že globální dodavatelské řetězce jsou stále více politizovány, má přítomnost těchto zdrojů obrovský strategický význam.

Bezpečnostní význam

Z hlediska bezpečnosti se v Grónsku nachází vesmírná základna Pituffik, klíčová vojenská instalace USA, která byla původně zřízena jako stanice včasného varování před balistickými raketami během studené války. Dnes se její role rozšiřuje na protiraketovou obranu, vesmírný dohled a na námořní monitorování. Poloha Grónska mezi Severní Amerikou a Arktidou z něj činí klíčový bod pro systémy včasného varování a monitorování ruské námořní a letecké činnosti v severním Atlantiku.

Je tedy zcela jasné, že Grónsko nezajímá pouze Donalda Trumpa, ale i Evropu, Rusko nebo Čínu. V nedávném rozhovoru pro BBC Trump argumentoval, že vlastnictví Grónska Spojenými státy je nezbytné, aby se předešlo expanzi Ruska a Číny v severním Atlantiku. Tvrdil, že „země musí mít vlastnictví a musí ho bránit“, a dodal, že Spojené státy budou tento cíl sledovat „snadnou nebo těžkou cestou“.

Evropské státy na výroky Trumpa a jednání o ostrovu reagují svou vojenskou přítomností v hlavním městě Grónska. Na takzvanou průzkumnou misi vyrazila Francie, Německo, Švédsko, Norsko, Finsko, Nizozemsko nebo Velká Británie.

Přestože se zástupci Dánska pokoušeli jednat s Trumpovou administrativou, na ničem se nedohodli. Trump mimo jiné prohlásil, že Grónsko USA potřebují pro národní bezpečnost. „Problém je, že Dánsko nemůže nic dělat, pokud Rusko nebo Čína budou chtít obsadit Grónsko, ale my můžeme. To můžete vidět na příkladu s Venezuelou,“ prohlásil Trump. 

Grónsko leží na nejkratších trasách mezi Severní Amerikou a Eurasií. Z hlediska včasné výstrahy je Arktida první linií a nachází se na ní klíčová základna Pituffik, kde jsou umístěny radary a senzory. Trump navíc nově propojuje Grónsko se svým vesmírným protiraketovým štítem Golden Dome, který představil v květnu 2025.

Grónsko a Čína

Zájem Pekingu o Grónsko je motivován polárním výzkumem, přírodními zdroji, zásobami zeminy a infrastrukturou. Čínské aktivity se setkaly s odporem Západu, který vedl k pozastavení projektu Kvanefjeld v roce 2021 a k zablokování čínského návrhu na odkup opuštěného námořního zařízení. Čína nicméně zůstává pro Grónsko významným investorem a obrovským spotřebitelským trhem, zejména v odvětvích těžby, rybolovu a cestovního ruchu. 

V prohlášení vydaném v reakci na americké poznámky o možné anexi Grónska Čína vyzvala Washington, aby nepoužíval jiné země jako záminku pro dosažení svých vlastních sobeckých cílů. Zdůraznila, že Arktida se týká širších zájmů mezinárodního společenství, a potvrdila, že postoj Pekingu v této oblasti je zaměřen na podporu míru, stability a udržitelného rozvoje v regionu.

Grónsko a Rusko

Na účet Trumpa si nedávno zavtipkoval bývalý ruský prezident Dimitrij Medveděv. Prohlásil, že pokud se americkému lídrovi nepodaří „včas“ připojit ostrov, mohlo by se Grónsko připojit k Rusku prostřednictvím referenda. Trump si musí pospíšit. Podle neověřených informací by mohlo během několika dní dojít k náhlému referendu, ve kterém by všech 55 tisíc obyvatel Grónska mohlo hlasovat pro připojení k Rusku. A je to!“ řekl Medveděv.

Moskva tento týden prohlásila, že je nepřijatelné, aby Západ nadále tvrdil, že Rusko a Čína ohrožují Grónsko. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko považuje Grónsko za dánské území.

Rusko se vůči Grónsku chová zdrženlivěji, i když Moskva nadále investuje značné prostředky do militarizace a komercializace Arktidy. Moskva a Peking pracují na rozvoji arktických námořních tras. Obě země podepsaly dohodu, zejména o výcviku čínských námořníků v arktické navigaci.

Arktida taje a otevírá nové obchodní cesty

Grónsko se však především stává cenným geopolitickým bodem. Klimatická krize způsobuje zmenšování grónského ledového příkrovu, stejně jako širšího arktického mořského ledu, čímž se otevírají nové námořní trasy a odhalují se cenné zdroje.Trumpovy výhrůžky, které byly dříve považovány za plané, jsou nyní vnímány jako první signál toho, jak tání ledu mění Grónsko v cenný poklad.

Zmenšování arktického ledu znamená, že v létě ledová pokrývka Arktidy již nedosahuje ruského a kanadského pobřeží. A protože pod severním pólem není žádná pevnina, odhaluje moře, která byla dříve nepřístupná.

Arktické námořní trasy se stávají životaschopnější. Vzhledem k tomu, že polární moře jsou splavná po delší dobu, trasy, které byly dříve omezeny na ledoborce, se staly komerčními koridory.

Nejrozvinutější je severní námořní trasa, která se překrývá se severovýchodní cestou a vede podél ruského arktického pobřeží z Evropy do Asie. Je klíčová pro ambice Moskvy. Dále na západ protíná severozápadní cesta Kanadské arktické souostroví, zatímco v dlouhodobém plánování se objevuje také centrální arktická trasa přes severní pól. To znamená přepis mapy světového obchodu, přidávání tras, které by mohly poskytnout alternativu k Suezskému průplavu a zkrátit cestu ze západní Evropy do východní Asie téměř o polovinu.