Evropa zachraňuje reputaci amerického námořnictva. Trump potřebuje finské a italské dovednosti

Spojené státy se aktuálně netají touhou ovládat západní hemisféru, čelí ale zásadnímu problému. Americký lodní průmysl živoří, a tak se mu nedaří dodávat pro obranu země dostatečným tempem nová plavidla. Námořnictvo tyto potíže označuje za hlavní důvod k obavám z hlediska vojenské konkurence Číny a hovoří o mimořádné situaci v americké poválečné éře. 

Kapacity čínského lodního průmyslu jsou 232krát větší než kapacity americké. Čína se na globální výstavbě lodí podle údajů amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studie podílí z 53 procent, USA z 0,1 procenta. Jen v roce 2024 Čína postavila přes tisíc komerčních plavidel, zatímco USA jich vyrobily pouze osm. Čínské námořnictvo už co do velikosti flotily překonalo americké. Země staví válečné lodě pětkrát rychleji než rival a dokáže snadno přepínat mezi výrobou pro civilní a vojenské účely. 

Lodní průmysl USA potřebuje zahraniční vzpruhu

Prezident Donald Trump se snaží o renesanci amerického loďařství, nejspíš to však bude běh na dlouhou trať. „Když se podíváte na zakázky, vrátit americké loďařství k původní velikosti je těžký úkol. Je třeba přivést zahraniční experty,“ řekl pro CNBC námořní analytik z platformy Xeneta Peter Sand. „Proč byste měli znovu vynalézat kolo? Existuje dobrý důvod, proč by přátelé a spojenci měli spolupracovat a využívat odborných znalostí a zkušeností,“ dodává Sand.  

Spojené státy přitom nemají času nazbyt. Trump je v poslední době posedlý zejména Grónskem a dobře si uvědomuje rostoucí význam Arktidy. Kvůli oteplování se uvolňuje výhodná severní mořská trasa a do oblasti s ruskou pomocí stále více proniká i Čína. Aby však USA mohly v arktické oblasti účinně operovat, potřebují konečně získat nové ledoborce. 

Země s jejich pořízením válčí už řadu let. Její pobřežní stráž má v současnosti jen jeden těžký ledoborec Polar Star, který byl spuštěn na vodu v sedmdesátých letech a používá se především v Antarktidě. V Arktidě může operovat dvěma lehčími ledoborci, z nichž druhý byl původně ve vlastnictví těžebního průmyslu; stráž ho odkoupila a teprve loni zprovoznila. 

Analýzy přitom už v roce 2010 uváděly, že by USA potřebovaly alespoň šest nových ledoborců, a o dva roky později byl spuštěn akviziční polární program. Jenže ten provázely obrovské potíže – v podstatě se ukázalo, že Američané zapomněli takové lodě konstruovat. Program se prodražil a téměř zastavil, a první lodě se neočekávají dříve než v roce 2030. Trump nakonec loni v říjnu podepsal memorandum, které povoluje pořízení až šesti ledoborců v zahraničí. 

Finové spěchají zachraňovat americký program ledoborců

„Agresivní vojenské a ekonomické akce protivníků v Arktidě ohrožují suverenitu USA, námořní trasy a energetické zdroje. Zahraniční výstavba lodí je dočasným opatřením k překlenutí kritické mezery ve schopnostech a zároveň k podnícení budoucích domácích investic do stavby lodí, které zajistí, že pobřežní stráž bude mít k dispozici kompletní dodávky, jež potřebuje,“ píše se v materiálu Bílého domu. 

Ochranu amerických zájmů v Arktidě má pomoci zajistit finská loděnice Rauma Marine Constructions. Koncem minulého roku uzavřela s USA dohodu o dodávce dvou ledoborců, které by měla pobřežní stráž převzít v roce 2028. Finsko tvrdí, že jde o historický milník, jenž dokazuje vysokou důvěru v jeho schopnosti. 

„Finské loděnice staví nejlepší ledoborce na světě a největší výletní lodě. Zajištění této objednávky na ledoborce je skvělá zpráva pro Finsko a celý náš námořní průmysl,“ prohlásil finský ministr hospodářství Sakari Puisto. „Objednávka posiluje pozici finských společností v globálním hodnotovém řetězci, zvyšuje konkurenceschopnost Finska a příjmy z exportu,“ dodal. 

Finové budou lodě stavět ve spolupráci s louisianskou loděnicí Bollinger Shipyards. Celkově by postupně mohlo vzniknout až jedenáct lodí. Jen první dvě až čtyři se však budou stavět ve Finsku, zbytek by měl být vyroben už na americké půdě. 

I tak krok vzbudil určité pozdvižení vzhledem k Trumpově politice zaměřené na podporu domácí výroby. „Je to pragmatické rozhodnutí, které není bez ironie. Muž, jenž vedl kampaň ‚Make America Great Again‘, outsourcuje jeden z nejdůležitějších námořních projektů země do Evropy,“ napsala Emma Salisburyová z Foreign Policy Research Institute. 

Meloniová slíbila Trumpovi spolupráci

Finsko přitom není jediné, kdo má USA pomoci vypořádat se s faktem, že americký lodní průmysl se v uplynulých dekádách propadl do bezvýznamnosti. Další evropskou společností, která nabídla Američanům pomoc, je italská loděnice Fincantieri. Její šéf Pierroberto Folgiero loni prohlásil, že slavní terstští stavitelé mohou podpořit renesanci amerického loďařství, a Trumpovi to přímo slíbila i italská premiérka Giorgia Meloniová. 

Z většiny státem vlastněná Fincantieri přitom už v roce 2008 koupila americkou společnost Marinette Marine od Manitowoc Marine Group, čímž získala dvě loděnice ve Wisconsinu. Spolupráce ale není zcela hladká. Italové už během prvního Trumpova období získali zakázku na fregaty třídy Constellation. 

Program byl nicméně zdržen a není jasné, jaký podíl viny na tom nese firma a jaký měnící se požadavky námořnictva. Loni se nakonec rozhodlo, že společnost postaví jen dvě fregaty a místo dalších dodá menší a všestrannější plavidla, částečně bezposádková, která budou lépe odpovídat současným prioritám a potřebám Pentagonu. 

V souvislosti s rostoucím zájmem o Arktidu se chce na tuto příležitost zaměřit i Fincantieri. „Novým arktickým trasám, které jsou pro administrativu stále důležitější, se věnuje obrovská pozornost. Dobrým příkladem technologicky zaměřené stavby lodí jsou ledoborce,“ prohlásil Folgiero. Firma si přitom pochvaluje, že své výsadní postavení získala díky ochotě investovat do amerického sektoru už na počátku tisíciletí, kdy v jeho přežití tehdy nikdo jiný nevěřil. 

Bez Jižní Koreje a Japonska to nepůjde

Spojené státy se ale při posilování svých námořních sil neobejdou bez spojenců, kteří mají v loďařství mnohem větší váhu než Evropa: Jižní Koreje a Japonska. Pouze tyto dvě země jsou dohromady schopny alespoň částečně konkurovat čínské produkční kapacitě. 

„Jižní Korea a Japonsko, dva z nejbližších spojenců USA a nejsilnějších loďařů světa, jsou připraveny a ochotny posílit spojeneckou námořní sílu. Tyto tři země by společně mohly vytvořit přirozenou průmyslovou alianci schopnou oživit americkou námořní dominanci,“ uvedl americký bezpečnostní think tank RAND Corporation. 

Trump se v rámci podzimní obchodní dohody domluvil se Soulem na korejských investicích do amerického lodního průmyslu v hodnotě 150 miliard dolarů v rámci iniciativy Make American Shipbuilding Great Again. Korejci ale začali zvyšovat svou přítomnost v USA už v roce 2024, kdy skupina Hanwha koupila od Norů loděnici ve Filadelfii. Modernizuje ji, aby zvýšila kapacitu výstavby z jedné lodě až na dvacet ročně. Potýká se však s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, který chce zatím řešit školením amerických zaměstnanců v jihokorejských loděnicích.