Aktualizováno: Konflikt na Blízkém východě: USA poslaly Íránu mírový plán, Teherán ho odmítl
- USA podle světových médií předaly Íránu patnáctibodový mírový plán.
- Írán odmítl americký návrh plánu ukončení války a předložil pět vlastních požadavků.
- Přehledně vysvětlujeme aktuální vývoj, obsah plánu i dopady války na ceny ropy a globální ekonomiku.
Vztahy USA a Íránu: Trump mluví o dohodě, Teherán oponuje
Írán odmítl americký návrh plánu ukončení války a předložil pět vlastních požadavků, kterými podmiňuje vyřešení konfliktu. Íránské státní televizní stanici Press TV to sdělil nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti. Agentura Reuters dnes nicméně s odvoláním na také nejmenovaného íránského činitele uvedla, že prvotní odpověď Íránu na americký návrh sice nebyla pozitivní, ale že ho Teherán nadále zkoumá.
Spojené státy tento týden předaly Íránu prostřednictvím Pákistánu patnáctibodový plán ukončení války. V něm mimo jiné požadují ukončení provozu íránských zařízení na obohacování uranu, zastavení financování proíránských ozbrojených skupin v regionu či vznik volné námořní zóny v Hormuzském průlivu.
Írán ale americké požadavky považuje za přehnané, odtržené od reality a nereflektující „americký neúspěch na bojišti“, sdělil íránský představitel stanici Press TV. Teherán proto prostřednictvím „spřáteleného zprostředkovatele“ předložil vlastní podmínky: úplné zastavení nepřátelských „útoků a vražd“ a ustanovení konkrétních mechanismů, které zajistí, že proti Íránu nebude zahájena další válka. Teherán také žádá „ukončení války na všech frontách“, tedy proti jeho spojencům v regionu, jako je například libanonský Hizballáh. Dalšími požadavky jsou poskytnutí válečných reparací a uznání íránské suverenity v Hormuzském průlivu. V pětici požadavků však není zrušení sankcí uvalených na Írán kvůli jeho jadernému programu.
Co obsahuje americký mírový plán na konec války v Íránu?
Podle dostupných informací obsahuje mírový plán mezi USA a Íránem několik klíčových bodů, které mají vést ke konci války v Íránu a omezit íránský jaderný program. Dokument má celkem 15 bodů a jeho hlavním cílem je ukončení války a zabránění Íránu získat jadernou zbraň.
Hlavní body amerického návrhu
- zastavení provozu zařízení na obohacování uranu v Natanzu, Fordo a Isfahánu
- ukončení financování proíránských skupin v regionu
- vytvoření volné námořní zóny v Hormuzském průlivu
- závazek Íránu nevyrábět jaderné zbraně
Teherán zároveň stanovil vlastní podmínky, které američtí představitelé označují za nereálné. Patří mezi ně například uzavření amerických základen v Perském zálivu, finanční odškodnění za útoky nebo zrušení sankcí proti Íránu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ).
Konflikt USA–Írán na bojišti: Američané přisouvají další vojáky
Navzdory debatám o možné mírové dohodě mezi Trumpem a Íránem konflikt na bojišti pokračuje. Pentagon například podle WSJ připravuje nasazení přibližně tří tisícovek vojáků z výsadkové 82. divize do regionu, což naznačuje pokračující vojenské napětí.
Současně pokračují útoky v širším regionu. Írán provedl raketové a dronové útoky na americké základny v Kuvajtu a dalších zemích Perského zálivu a izraelská armáda oznámila záměr kontrolovat území jižně od řeky Lítání v Libanonu. Konflikt mezi USA a Íránem se tedy rozšiřuje i mimo samotné území Íránu.
Jak válka s Íránem hýbe cenami ropy
Konflikt dál výrazně ovlivňuje globální energetické trhy, ve středu ale ropa po předchozím růstu začala citelně zlevňovat. Zpráva o patnáctibodovém návrhu směřujícímu k ukončení války na trhu posílilo naději na možné příměří a obnovení části dodávek z regionu. Krátce před 9.00 SEČ cena severomořské ropy Brent klesala zhruba o 4,8 procenta na 99,50 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI ztrácela asi čtyři procenta a pohybovala se pod 88,60 dolaru.
Podle analytiků nyní trh ovládá vybírání zisků po předchozím prudkém zdražení, výhled dalšího vývoje ale zůstává nejistý, nicméně jakýkoli posun v jednáních má pro ceny energií zásadní význam.
Washington usiluje o znovuotevření Hormuzského průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy a zemního plynu ze zemí Blízkého východu. Válka začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před začátkem války procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila.
