Moravskoslezské cukrovary kvůli dovozu z Ukrajiny propustí 150 lidí. Zavřou závod v Hrušovanech nad Jevišovkou
Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary ve středu rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře i závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců. I v Rakousku zůstane jen jeden závod, a to v Tullnu. Agrana už dříve oznámila konec smluv s pěstiteli cukrovky pro cukrovar v Hrušovanech. Důvodem je podle ní tlak levných dovozů cukru do EU, především z Ukrajiny, který vedl k dramatickému propadu cen.
Společnost k rozhodnutí uvedla, že rostou výrobní náklady a konkurence kvůli snižování spotřeby cukru. Zároveň se uvolňuje dovoz z Ukrajiny i zemí skupiny Mercosur, uvedl mluvčí Agrany Markus Simak.
„Další produkce ve dvou lokalitách v Rakousku a dvou lokalitách v Česku je ekonomicky neúnosná. K tomu se přidává i okolnost, že trh s cukrem nepřipouští taková výrobní množství, aby se dlouhodobý provoz lokalit, které budou ukončením výroby dotčeny, jevil střednědobě či dokonce dlouhodobě nadějným,“ uvedl Simak.
Pro propuštěné zaměstnance podnik připraví podpůrná opatření. Patří k nim rekvalifikace a vzdělávací programy, možnost přijmout zaměstnání v jiných lokalitách, kde skupina působí. Podnik jim poskytne poradenství v případě, že lidé budou chtít změnit profesní orientaci.
Hrušovický cukrovar je jen začátek
„Uvolnění mimoevropských dovozů potravin má už své první oběti. Uzavření cukrovaru v Hrušovanech je důkazem, jak i malé objemy levných dovozů mohou zničit trh a ohrozit domácí produkci,“ komentoval situaci Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Podle Pýchy od roku 2022 prudce vzrostl bezcelný dovoz cukru z Ukrajiny do EU z původních 20,7 tisíce tun na téměř 300 tisíc tun ročně. Výsledkem je propad ceny cukru o třetinu, což podle svazu ohrožuje zisky evropských producentů a tím i budoucnost domácího pěstování cukrovky. „Hrušovanský cukrovar je první, který kvůli cenovému tlaku končí, ale pravděpodobně nebude poslední,” dodává Pýcha.
Podle zemědělců znamená konec moravského cukrovaru existenční problémy pro pěstitele cukrovky v regionu. Ti podle Pýchy musí narychlo změnit osevní postupy, investovat do nového vybavení a hledat jiné plodiny, což pro ně znamená vysoké finanční náklady.
Varování pro celé zemědělství
„Příklad cukru je varováním pro celý agrární sektor. Ukrajina do Evropské unie dodala v roce 2023 jednotky procent celkové spotřeby cukru. To může vypadat jako drobnost. Ale trh s komoditami nefunguje tak, že by malý podíl znamenal malý dopad. Navíc nesmíme zapomínat, že naše podniky mají vyšší výrobní náklady. Například platí emisní povolenky, jimiž cukr z dovozu zatížen není (platí například u největších vývozců cukru, kterým je tradičně Brazílie, následuje Thajsko a Indie). A to nemluvím o cenách energií, plynu a dalších výrobních nákladech, které jsou u nás též vyšší," uvedl Pýcha.
„Otevírání trhů pro další mimoevropské dovozy na straně jedné a zatížení evropské produkce regulacemi v EU vede k tomu, že cukr vyráběný v Evropě za přísných regulací je vytlačován produkty s většími negativními dopady na životní prostředí a s vyšší uhlíkovou stopou. Tady vidíme reálný dopad volného trhu bez férových podmínek. A je to jen začátek," dodal předseda Zemědělského svazu ČR.
Hrušovany se potýkaly s nižšími zisky
Do podzimu 2017 byl trh s cukrem v EU silně regulovaný a každý cukrovar měl kvóty, které byly uvolněny po tomto datu. Po roce 2016 se hrušovanský podnik potýkal s poklesem tržeb i zisku. Růst tržeb nastartoval až v hospodářském roce 2022/23. V dalším roce dosáhly Moravskoslezské cukrovary tržeb téměř 2,5 miliardy korun, zisk činil 128 milionů. Ve výroční zprávě za tento hospodářský rok podnik informoval o tom, že kvůli snižování výrobních nákladů bude výrobu modernizovat a ze spalování uhlí přejde na spalování plynu.
Počet zaměstnanců činil loni na konci února 326, což byl součet z Hrušovan i Opavy. V předchozích letech mírně klesal. Veškerý cukr a další produkty prodává podnik přes sesterskou firmu Agrana Sales&Marketing, která nese rizika kolísání cen na trhu a Moravskoslezským cukrovarům garantuje marži.
Cukr se v Hrušovanech vyráběl zřejmě od roku 1851, v současném závodě od roku 1970. Podnik se stal součástí koncernu Agrana v roce 1992. Koncern byl založen v roce 1988, má přibližně 9000 zaměstnanců a dosahuje v 53 výrobních místech po celém světe ročního obratu zhruba 3,8 miliardy eur (cca 950 mld korun).
Firmy v Česku začaly propouštět
Propouštění se týká v Česku i dalších různě velkých firem. V Rožnově pod Radhoštěm propustí výrobce čipů onsemi 170 lidí. Kolem stovky míst se v různých závodech chystá zrušit francouzský výrobce automobilových součástek Valeo. Letos už ohlásila rozsáhlejší propouštění neratovická Spolana. Odejde zhruba 500 lidí, ve firmě jich zůstane kolem 150. Úplně skončí závod společnosti Dr. Oetker v Kladně, kde letos propustí 114 ze 188 zaměstnanců. V Praze skončí výrobce pneumatik Mitas, dotkne se to zhruba 270 lidí. Do konce roku propustí 200 ze současných 250 zaměstnanců břeclavský výrobce výtahů a eskalátorů Otis. V Brně letos ukončí výrobu slévárna Heunisch, pracuje pro ní zhruba 200 lidí.
