Obnovení vojny je jen otázka času. Může rozhýbat inovace jako v Izraeli, věří firmy
Armáda, její vrchní velitel prezident Petr Pavel a také obranný průmysl volají po obnovení vojenské služby. Stejně uvažuje i Německo a Polsko. Další evropské státy takzvanou vojnu nikdy nezrušily, nebo se k jejímu znovuzavedení už vrátily. Politicky nepopulární téma získává v posledních týdnech na aktuálnosti, když americký prezident Donald Trump dává jasně najevo, že Evropa se o svoji bezpečnost musí začít starat sama. Dokonce není vyloučeno stažení amerických vojáků z evropských základen.
Pavel se přimlouvá za hybridní modely vojenské služby, které fungují ve Skandinávii. „Je to z pohledu bezpečnosti České republiky věc, kterou musíme otevřeně a věcně debatovat a hledat takovou cestu, která pro naši zemi bude nejschůdnější,“ řekl Pavel v únoru při diskusi se zástupci vysokých škol. Podle svých slov by dal přednost dobrovolné formě vojny. A rozhodně by se nevracel před rok 2004, kdy mladí muži povinně absolvovali základní vojenskou službu.
Impuls pro vědu a výzkum
Například ve Finsku tvoří velkou část armády profesionálové, a to především na pozicích vyžadujících dlouhodobou specializovanou přípravu pro obsluhu sofistikované techniky, jako jsou letadla či radary. Další místa má finská armáda otevřena pro základní službu, která je povinná. Má ale velký společenský kredit, takže ji zajišťují téměř výhradně dobrovolníci.
Zemí, která dokázala asi nejlépe skloubit povinnou vojnu s civilní sférou včetně výzkumu a vývoje, je Izrael. „V několikaměsíční formě a s upravenou náplní by vojenská služba měla být obnovena, ostatně to už ve veřejné diskusi probublává. A nejde jen o přidanou hodnotu v aktivních rezervistech, ale o budování celospolečenské odolnosti,“ míní Lucie Brešová z fondu Presto Tech Horizons zaměřeného na investice do začínajících technologických firem zejména z oblasti obrany a bezpečnosti.
„V obnovení vojenské služby vidím potenciál i pro ekonomický a technologický růst naší země. Příklady z Izraele mluví jasně,“ dodává vrcholová manažerka, která má dlouholeté zkušenosti s budováním a řízením technologických firem od startupů až po veřejně obchodované společnosti, jako jsou Kiwi.com nebo Groupon.
Podle Brešové je efekt povinné vojny na izraelské obranné inovace obrovský. „Tím, že muži slouží tři roky a ženy dva roky, porozumí tomu, jak armáda funguje a v čem by se mohla zlepšit. Když odejdou do civilního života, mohou na tom začít pracovat právě prostřednictvím startupů,“ vysvětluje Brešová.
Izrael má například elitní jednotku pro kyberbezpečnost, jejíž příslušníci jsou doslova pod palbou nabídek venture kapitálu. Tyto startupy jsou v Izraeli zainvestované ještě dříve, než vzniknou. Izraelská armáda má tedy obrovský pozitivní vliv na příliv nových technologií, zdůrazňuje Brešová. S pomocí státu a zvláštní agentury motivuje Izraelce, aby si nová řešení zkoušeli a podnikali.
Technika potřebuje obsluhu
Obnovení vojenské služby by považovaly za přínosné i české firmy vyrábějící zbraně, munici nebo elektronické vojenské systémy. „Jako průmysl jsme schopni vybavit českou armádu technikou, kterou ale musí někdo obsluhovat. Jestliže jsme v situaci, že se nábor nových vojáků nedaří, jak veřejně říká náčelník generálního štábu Karel Řehka, stát by se měl začít zabývat tím, jak zajistit naplněnost jednotek, tedy dostatečnou rekrutaci,“ upozorňuje šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Ostatně v platném branném zákoně je stanoveno, že při ohrožení státu nebo po vyhlášení válečného stavu mohou být povoláváni všichni občané ve věkovém rozpětí od 18 do 60 let na takzvanou mimořádnou vojenskou službu. Zapojení občanů do obrany země tedy legislativní rámec má. Nyní je potřeba zarámovat do paragrafů přesnější obrysy možné povinné vojny. „Izraelská armáda se snaží s lidským potenciálem co nejefektivněji pracovat, vzorem pro nás může být také Finsko nebo Švýcarsko,“ podotýká Hynek.
Nábor se armádě nedaří
Podle náčelníka generálního štábu Řehky musí nyní NATO urychleně vybudovat věrohodné odstrašení a obranu, aby se vyhnulo možným problémům v horizontu dalších let. „Chystáme se na boj a chystáme se na něj, abychom se mu vyhnuli,“ prohlásil koncem února na pravidelném setkání s veliteli.
Řehka akcentoval hlavně personální otázky. Připomněl, že českou armádu aktuálně tvoří necelých 24 tisíc lidí, strategické dokumenty ale cílí na 30 tisíc mužů a žen v uniformách. „Navzdory tomu jsme v loňském roce přijali do armády jen 176 vojáků,“ poznamenal. Nové alianční cíle výstavby schopností podle něj navíc ukazují potřebu, aby tuzemské ozbrojené síly měly až 37,5 tisíce příslušníků.
K tomu by se však v průběhu dekády musela armáda rozrůst o 14 tisíc lidí, tedy asi o 60 procent současného stavu. „Je zjevné, že s dosavadním tempem to nedáme. A když nějaký systém nefunguje, je potřeba ho změnit,“ řekl.
Šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) však zavedení povinné vojenské služby odmítá. „Nikdo to nenavrhuje. Je to v současné chvíli o tom, že se snažíme získat do armády co nejvíce profesionálních vojáků, příslušníků aktivní zálohy. Rozšířili jsme možnost výcviku o dobrovolné předurčení,“ uvedla ministryně.
Ta si zatím neumí představit, že by armáda po více než dvou dekádách fungování profesionálního sboru znovu obnovovala základní službu, stavěla kasárna, řešila stravování nebo logistiku samotného odvodu. Černochová to označila za krajní řešení, k němuž, jak doufá, nikdy nedojde. Ani hnutí ANO, možný vítěz podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, nechce povinnou vojnu zavádět. Téma tříměsíční vojenské služby nedávno nastolili jen neparlamentní Motoristé sobě.
