Osmdesát procent Ukrajinců v Česku pracuje. Jejich integraci brzdí politika
Tři roky po začátku války na Ukrajině žije v Česku přes 600 tisíc Ukrajinců, z toho 390 tisíc přišlo od roku 2022. Velká část z nich se zde integrovala – našli si práci, podnikají, jejich děti chodí do škol. V běžném životě ale čelí překážkám, ať už jde o registraci vozidel nebo získání hypoték.
Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu byla největší migrační vlna v novodobých evropských dějinách. Miliony Ukrajinců byly přinuceny opustit své domovy a přesunout se na západ země nebo ještě dál do Evropy. Drtivá většina z nich zůstala v zemích východní a střední Evropy. V přepočtu na počet obyvatel jich (po maličké Moldávii) nejvíce přijala Česká republika.
Podle informací ministerstva vnitra žije v Česku aktuálně 390 tisíc Ukrajinců v režimu dočasné ochrany. Nejnovější data ze šetření organizace Hlas Ukrajiny, které zveřejnil Sociologický ústav, ukazují, že jejich průměrný věk je 28 let, je mezi nimi vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, vyšší podíl žen a oproti obecné populaci jde častěji o rodiny s ekonomicky závislými dětmi.
Práce ano, ale pod kvalifikací
Dlouhodobě napjatý český trh práce si s přílivem nové pracovní síly poradil dobře. Podíl pracujících uprchlíků v ekonomicky aktivním věku neustále roste a aktuálně dosahuje 80 procent. Přesto se jim často nedaří najít zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci. „Původní vzdělání z Ukrajiny se uprchlíkům nedaří uplatnit v odpovídajících profesích na českém trhu práce,“ uvádí zpráva.
Nízký profesní status znamená nižší příjmy, což potvrzuje i fakt, že 80 procent Ukrajinců mělo loni příjem nižší, než je česká mediánová mzda – ta na konci loňského roku činila 40 482 Kč.
Podle analýzy by 15 procent domácností vyčerpalo své úspory do týdne, dalších 22 procent by s nimi vystačilo méně než měsíc. Přibližně čtvrtina respondentů by dokázala pokrýt výdaje po dobu jednoho měsíce a více než třetina domácností by měla úspory na delší období.
Čeština jako klíč k lepšímu zaměstnání
Klíčovým faktorem v hledání zaměstnání zůstává i nadále znalost místního jazyka. Například v Polsku se Ukrajinci do pracovního trhu zapojili ještě lépe než v Česku, což odborníci přičítají jazykové blízkosti polštiny a ukrajinštiny.
Pozitivní zprávou proto je, že jazykové dovednosti Ukrajinců v Česku se podle šetření meziročně výrazně zlepšily – přibližně dvě třetiny uprchlíků uvádějí, že se domluví v běžných situacích. U dětí je pokrok ještě znatelnější, což souvisí s tím, že 98 procent z nich ve věku 7–15 let navštěvuje české základní školy a 85 procent mladých loni studovalo na střední škole.
Pracují, podnikají a platí daně
„Na rozdíl od některých zemí, kde uprchlíci žijí převážně z dávek, se v Česku drtivá většina Ukrajinců zapojila do ekonomiky,“ uvedl na podzim ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Data Sociologického ústavu jeho slova potvrzují. „Více než čtyři pětiny domácností ukrajinských uprchlíků měly loni příjmy z práce v ČR nebo na Ukrajině, čtvrtina pobírala českou humanitární dávku, 14 procent dostávalo dávky od ukrajinského státu a zhruba desetina dostala peněžní pomoc z Ukrajiny,“ uvádí zpráva.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí odvádějí Ukrajinci s dočasnou ochranou ročně přibližně 18 miliard korun na odvodech a 34,5 tisíce z nich má živnostenské oprávnění.
Překážky v každodenním životě
Navzdory zdánlivě úspěšné integraci narážejí uprchlíci stále na řadu překážek, které jim brání v plném zapojení do společnosti.
Jednou z nich je omezení spojené se statutem dočasné ochrany, který jim například neumožňuje registrovat vozidlo na své jméno jako fyzická osoba. Možností, jak to obejít, je zaregistrovat auto na Ukrajině, využít českého občana jako majitele nebo si ho registrovat na živnost. Právě poslední variantu zvolila i Tetiana Derevianko, která do Česka přišla těsně po začátku války. „Bylo mi řečeno, že pokud budu podnikatelka, mohu si auto zaregistrovat. Nechtěla jsem nic složitého, a protože jsem už dříve přemýšlela o tom, že bych se živila jako učitelka jógy, rozhodla jsem se to zkusit,“ popisuje Tetiana.
VIDEO: Mezi Trumpem a Zelenským nefunguje chemie, jsou to dva kohouti. Trumpovy výkřiky na sítích nepřeceňujme, řekl analytik Bříza v pořadu FLOW.
Ministerstvo dopravy už chystá změnu, která umožní Ukrajincům registrovat si vozidlo na své jméno. Tuto možnost však získají pouze ti, kteří dosáhnou na takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt (ZDP) – nový typ pobytového oprávnění určený pro ekonomicky soběstačné držitele dočasné ochrany.
O ZDP bude možné žádat od 1. dubna, ovšem už nyní je jasné, že na něj dosáhne jen malá část nejbohatších. Podmínkou je minimálně dvouletý pobyt v Česku, nezávislost na dávkách a roční příjem alespoň 440 tisíc korun hrubého. Za každou další společně registrovanou osobu, například dítě, se požadovaná částka zvyšuje o 110 tisíc korun.
První kolo pro bohaté
Že na takový plat dosáhne pouze zlomek uprchlíků, potvrzuje i Iryna Klymenko, pracovnice Komunitního centra pro ukrajinské ženy a děti v chrudimské organizaci Amalthea. „Znám spoustu lidí, kteří by na speciální dlouhodobý pobyt chtěli dosáhnout, ale nedosáhnou. Jako matka s dvěma dětmi bych musela vydělávat 660 tisíc hrubého ročně, což znamená měsíční příjem 55 tisíc korun,“ dodává.
Podle ministerstva vnitra je vysoká příjmová hranice nastavena záměrně, aby nedošlo k přehlcení úřadů. „Na vládní úrovni bylo rozhodnuto, že v první fázi bude obslouženo pouze 15–20 procent ekonomicky aktivních držitelů dočasné ochrany, včetně podnikatelů a jejich rodinných příslušníků,“ uvedla na dotaz e15 mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
V budoucnu se podle ní počítá s úpravou některých podmínek, například výše požadovaného ročního příjmu, a následně s vyhlášením dalšího kola registrací. „Je tedy pravděpodobné, že někteří neúspěšní žadatelé z prvního kola splní podmínky v kolech následujících,“ dodává Malá.
Šance na hypotéku?
Naprostá většina Ukrajinců si tak bude muset na dlouhodobý pobyt ještě počkat, což jim bude dál komplikovat přístup k jinak běžným službám a produktům. Jako uprchlíci s dočasnou ochranou například v současnosti nemohou žádat o hypotéku.
Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je zatím brzy spekulovat, jak ZDP ovlivní dostupnost hypoték pro občany Ukrajiny, nicméně stávající podmínky České spořitelny pro získání hypoték u ukrajinských žadatelů, jako je dlouhodobý/trvalý pobyt a dva roky kontinuální práce v ČR, působí dojmem, že minimálně některým uprchlíkům, kteří získají dlouhodobý pobyt na základě nového zařízení, by šance na získání hypotéky vzrostly.
Větší podpora pro zdravotně postižené
Alespoň jedna změna se nicméně bude týkat i Ukrajinců s dočasnou ochranou – plánovaná úprava humanitární dávky by měla nově lépe zohlednit zdravotní postižení uprchlíků a jejich potřebu pomoci od jiné osoby.
„Dávka by se nově diferencovala podle věku příjemce (děti 1–18 let a dospělí nad 18 let) a stupně omezení soběstačnosti. Posuzován bude zdravotní stav trvající déle než rok, přičemž u dětí mladších jednoho roku se hodnotit nebude,“ uvedl pro e15 Jakub Augusta, vedoucí oddělení komunikace MPSV, které změnu připravuje.
Cílem je, podle ministerstva, spravedlivější přiznání dávky namísto dosavadní jednotné výše.
Blíží se volby, změny se odkládají
Ačkoliv MPSV už změnu ohledně humanitárních dávek pro invalidní uprchlíky připravuje, není jasné, kdy úprava vstoupí v platnost. Legislativní úpravy týkající se ukrajinských uprchlíků jsou obvykle součástí balíků označovaných jako LEX Ukrajina, kterých český parlament od začátku války schválil už sedm.
V posledním z nich, přijatém na podzim, vláda ukotvila i institut zvláštního dlouhodobého pobytu. Podle vládních zdrojů se však v dohledné době žádný další balík LEX Ukrajina nechystá, což může souviset s blížícími se podzimními volbami do Poslanecké sněmovny a snahou kabinetu neohrozit svou popularitu příliš vstřícným přístupem k uprchlíkům.
