PŘEHLEDNĚ: Konec války na Ukrajině se vzdálil. Hrozí spíše útok na moskevskou přehlídku a ruská letní ofenziva
Naděje na dosažení rychlého míru na Ukrajině pod záštitou amerického prezidenta Donalda Trumpa blednou. Washington v současnosti nejspíš přehodnocuje, jako další taktiku v mírových rozhovorech zvolit a jak dalece se v záležitosti do budoucna angažovat. Svěží vítr by teoreticky mohl do jednání vnést turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, očekávání však nejsou vysoká. Teplé měsíce zároveň ukážou, jestli je Rusko schopné nějakého výraznějšího úspěchu ve své agresi, nebo jsou jeho síly příliš vyčerpané.
Trump je podle některých médií stále více frustrovaný pomalým pokrokem jednání, zatím však není ochotný vyvinout na Kreml silnější tlak. Prezidentovi kritici zároveň pokračují v odsuzování Bílého domu za jeho postoj k válce na Ukrajině. Někdejší Trumpův viceprezident Mike Pence aktuálně prohlásil, že Trumpovy činy Rusko pouze posílily. „Pokud nás poslední tři roky něčemu naučily, pak tomu, že Vladimir Putin nechce mír, chce Ukrajinu,“ řekl v rozhovoru pro CNN.
Jak to s mírovými rozhovory aktuálně vypadá?
Vše nasvědčuje tomu, že mírové rozhovory uvízly na mrtvém bodě. Spojené státy dávají v posledních dnech najevo, že v dohledné době nečekají zlom a konec války. Připouštějí, že dosavadní jednání nepřinesla hmatatelné výsledky, a naznačují, že jejich ochota věnovat záležitosti čas a energii je omezená.
„Nikam to nevede. Nesměřuje to k nějakému brzkému konci,“ poznamenal například nedávno v rozhovoru pro Fox News viceprezident J. D. Vance. „Nebudeme létat po celém světě, abychom zprostředkovávali schůzky. To je nyní záležitost mezi oběma stranami a nastal čas, aby představily a rozvinuly konkrétní představy o tom, jak tento konflikt skončí,“ sdělila novinářům mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová.
Co se nyní dá čekat od Trumpa?
I když americký prezident Donald Trump dopředu sliboval, že válku na Ukrajině brzy ukončí, a vzbudil vysoká očekávání, nyní zřejmě jeho chuť urovnat konflikt zeslábla. Zatím nebylo dohodnuté ani setkání Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V tuto chvíli se nedá říct, zda Washington roli prostředníka v rozhovorech ukončuje. Je možné, že pouze hledá jiné cesty, jak přimět Ukrajinu a Rusko k dohodě, když předchozí intenzivní diplomatická snaha selhala.
Zdá se přitom, že Bílý dům nyní usiluje o pomoc dalších mezinárodních aktérů, kteří by mohli dění ovlivnit. V pondělí si Trump pochvaloval „produktivní“ telefonát s tureckým prezidentem Erdoğanem. „Těším se na spolupráci s prezidentem Erdoğanem při ukončování absurdní, ale smrtící války mezi Ruskem a Ukrajinou – TEĎ!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Postavení Kyjeva zřejmě vylepšil nedávný podpis dohody o využívání ukrajinského nerostného bohatství s USA, kterou má ve čtvrtek schvalovat parlament bránící se země. „Ukrajinci se díky ní dostali do nejsilnější pozice s Washingtonem od Trumpova nástupu do úřadu,“ konstatoval expert think tanku Atlantic Council Shelby Magid. Trumpova administrativa následně informovala Kongres o záměru uskutečnit první prodej vojenského vybavení Ukrajině v hodnotě padesáti milionů dolarů. Kyjev by si ale neměl dělat velké naděje, minulé měsíce ukázaly, že Trump je nevyzpytatelný.
Co si teď přeje Kyjev?
Vypořádat se se současnou situací musí také Ukrajina, která systematicky pokračuje v diplomatickém úsilí. Naposledy prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Prahu, kde hovořil mimo jiné o zajištění dalšího nátlaku na Rusko. „Sankce by měly zůstávat a měly by se umocňovat, dokud bude Rusko protahovat (jednání o příměří) a stupňovat svou agresi,“ řekl.
Zelenskyj zároveň o víkendu odmítl ruský návrh na příměří od 7. do 9. května, podle něj jde pouze o divadlo, které má zmírnit mezinárodní izolaci Kremlu a vytvořit příhodné podmínky pro oslavy Dne vítězství v Moskvě. Plán rozhodně nepovažuje za seriózní cestu k míru. „Zabíjejí do 7. května, na pár pohodlných dnů si dají pauzu a pak jedenáctého znovu začnou útočit,“ řekl.
Prezident si nedávno pochvaloval rozhovor s Trumpem na pohřbu papeže Františka a označil ho za dosud nejpřínosnější. Zopakoval během něj prosbu o posílení protivzdušné obrany Ukrajiny a zřejmě šéfovi Bílého domu předestřel i poměrně konkrétní plány na nákup amerických zbraní. Zároveň se spolu státníci bavili o snaze dosáhnout třicetidenního příměří.
Jaká je ale v tuto chvíli dlouhodobá strategie Ukrajiny, není jasné. Obyvatelstvo země začíná být válkou unavené a průzkumy v posledních měsících naznačovaly, že jeho ochota k ústupkům roste. Zároveň z nedávného šetření vyplývá, že drtivá většina Ukrajinců Trumpovi nedůvěřuje.
Jaká je nyní pozice Evropy?
V Evropě pokračuje ve snaze o podporu Ukrajiny takzvaná koalice ochotných, vedená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Ale ani od těchto aktivit se nejspíš nedá čekat žádný převratný vývoj. List The Times před pár dny informoval o tom, že evropské země by měly potíž vyslat na Ukrajinu byť jen 25 tisíc vojáků, tedy daleko od cíle 64 tisíc osob, který navrhlo britské ministerstvo obrany.
Tyto mnohonárodnostní síly by měly za úkol pomoci zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě mírové dohody, podpořit armádní obnovu země a vytvořit dlouhodobý odstrašující systém proti Rusku. V Evropě se zároveň řeší otázka přičlenění Ukrajiny do sedmadvacítky, které blokuje Maďarsko.
Chystá se Ukrajina zaútočit na moskevskou přehlídku?
V posledních dnech se pozornost upíná zejména k vojenské přehlídce, která se uskuteční v pátek v Moskvě na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí vítězství ve druhé světové válce. Ukrajinské drony poslední noci útočily na Moskvu a Kyjev vzkázal, že nemůže zaručit bezpečí lidem, kteří do ruské metropole na oslavy dorazí.
Ukrajina zároveň varovala, že se Kreml může pokusit zinscenovat v pátek incidenty různého charakteru, které by poté mohl svést na Kyjev. Je možné, že cílem současných ukrajinských útoků je pouze narušit přípravy na slavnostní událost a odradit mezinárodní představitele od cesty do Ruska a Kyjev nemá v plánu ohrožovat životy návštěvníků, a tím poškodit svou reputaci v některých zemích.
Každopádně se v médiích hojně spekuluje o tom, kdo ze státníků na přehlídku nakonec dorazí. Otázka visí zejména nad účastí srbského prezidenta Aleksandara Vučiće. Slovenský premiér Robert Fico zatím tvrdí, že do Moskvy pojede i s dalšími představiteli politické scény země. Hlavním hostem Kremlu by měl být čínský prezident Si Ťin-pching.
Jaká je situace na frontě?
Dění na frontě se pro Ukrajinu sice nadále nevyvíjí příliš příznivě, ruské síly ale v poslední době nedosáhly výraznějšího úspěchu. Snaží se přitom o postup v mnoha směrech, ale zábor ukrajinského území mezi lednem a březnem postupně zpomalil. Patrně nejtužší boje se odehrávají u Pokrovsku v Doněcké oblasti, důležitého logistického bodu.
„Pokrovský směr je jedním z nejobtížnějších úseků fronty rusko-ukrajinské války,“ napsal aktuálně velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj s tím, že se Kyjevu podařilo situaci stabilizovat. Síly Moskvy se mimo jiné pokoušejí i o obsazení dalšího území v Sumské oblasti. Údajně tam chtějí po zkušenosti s ukrajinskou ofenzivou do ruské Kurské oblasti vytvořit bezpečnostní pás ve snaze zabránit novým akcím.
Uspěje Rusko s jarní nebo letní ofenzivou?
Velkou otázkou nyní je, jestli se trend zpomalování ruského postupu udrží nebo bude Moskva schopná nějakého průlomu v rámci jarně-letní ofenzivy. O tom, že jarní aktivita začala, hovořil Syrskyj už zhruba před měsícem. Nyní ale panují pochyby o tom, že bude Ukrajina s lepšícím se počasím a zpevněním půdy nadále schopná zadržovat ruský postup.
„Neočekáváme, že současná stabilizace vydrží dlouho,“ citoval na konci dubna The Wall Street Journal ukrajinského důstojníka, který bojuje od prosince v oblasti u Pokrovska. „Narušili jsme nepřátelskou dynamiku, ale jsme si vědomi toho, že se přeskupuje a připravuje na další fázi své ofenzivy,“ dodal.
Někteří Ukrajinci v současnosti míní, že ruské aktivity v příštích měsících budou soustředěny zejména do Doněcké oblasti. „Mohu se domnívat, že hlavním cílem jarní a letní kampaně ruské armády jsou plány na úplnou okupaci Doněcké oblasti v rámci jejích administrativních hranic,“ řekl webu RBK-Ukrajina vojenský expert Oleksandr Musijenko.
