Aktualizováno: Ústavu duševního zdraví chybí 40 milionů, zaměstnanci chtějí odchod ředitele. Byl by to návrat do osmdesátek, říká Winkler
V úterý dopoledne předali zaměstnanci Národního institutu duševního zdraví (NUDZ) otevřený dopis ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09), ve kterém žádají o prošetření ekonomické situace v ústavu. Jde tak o jednu z dalších stížností odborníků na duševní zdraví na současného ředitele Petra Winklera, kterého zaměstnanci obviňují z bossingu, destabilizace ústavu nebo neodborných zásahů do péče. Institut pod jeho vedením skončil za minulý rok se ztrátou téměř 40 milionů – a zaměstnanci se ptají proč.
„Nikdo z nás neví, co způsobilo negativní finanční bilanci za loňský rok, a chybí jistota, jak budou financovány jednotlivé výzkumné skupiny a klinická oddělení v dalších letech,“ přibližuje vedoucí centra výzkumu spánku Jana Kopřivová. Zaměstnanci tvrdí, že zatímco v září roku 2024 jim byl prezentován přebytek devět milionů korun, o několik měsíců později vyšlo najevo, že je ústav v minusu.
Ředitel Winkler vysvětluje ztrátu 40 milionů zvýšenými náklady na platy zaměstnanců, chybějícím příspěvkem od ministerstva zdravotnictví ve výši 25 milionů nebo například náklady na nefunkční dětskou skupinu při ústavu. „Pan ředitel nejdříve vyhlásil, že bude dětská skupina zrušena, tak zaměstnanci odhlásili své děti, a pak řekl, že tuplem bude zrušena, protože o ni není zájem,“ komentuje vědecký pracovník a jeden z viditelných signatářů Miloslav Kopeček.
Winkler s nařčeními nesouhlasí, naopak zdůrazňuje, že se pod jeho vedením hospodaření ústavu výrazně zlepšilo. „Negativní výsledek v roce 2024 je dán tím, že nám zřizovatel přislíbil 35 milionů, ale poslal jen 10. Rozdíl 25 milionů tvoří mimo jiné zákonné navýšení platů zdravotníků – povinnost, na kterou ale nedošlo k navýšení financí,“ vysvětluje.
Reakce Petra Winklera na otevřený dopis zaměstnanců
Proč podle vás chtějí zaměstnanci váš odchod?
Jde o účelovou aktivitu lidí, kteří se už dlouhodobě snaží o to, abych ve funkci ředitele skončil. Od chvíle, kdy byla oznámena moje kandidatura, narážím na odpor – a hlavně proto, že jsem instituci zprůhlednil, zprofesionalizoval. Některé praktiky, na které byli zvyklí, už u nás prostě nejdou.
Můžete uvést příklad?
Jde například o kauzu projektu PharmaBrain doktora Valeše, kde došlo ke zneužití (více o této kauze píšeme níže v textu, pozn. red.). Šlo tam o jasný konflikt zájmů, který řešíme a odtud jde podle mě hlavní motivace těch útoků. Některým zaměstnancům vadí, že už si nemůžou dělat, co chtějí, a že se s veřejnými prostředky hospodaří transparentně a hospodárně. Ekonomická situace ústavu tyto lidi nezajímá – to je jen zástupný argument.
Signatářům otevřeného dopisu mimo jiné vadí, že jste netransparentní. Údajně jste je dostatečně neinformoval o hospodářských výsledcích, bojí se ekonomické situace v NUDZ.
To je prokazatelná lež. Můžu doložit, že jsme odborové organizace o výsledcích informovali. Členy odborů jsou lidé jako doktor Španiel, doktorka Kopřivová nebo doktor Valeš – tedy ti, kdo dnes tvrdí opak.
Zaměstnanci v NUDZ mají podepsanou mlčenlivost o tom, co se děje v ústavu. Velká část z nich se proto s námi bála mluvit na záznam, chtěli zůstat v anonymitě. Hrozí těm lidem nějaký postih?
Nebudeme nikoho trestat za názor. Alespoň pokud nejde o porušení zákona – například šíření pomluv. Pokud někdo jen vyjadřuje svůj názor a nepřekračuje zákonné meze, má na to právo. To, že se šíří strach, je podle mě manipulace s cílem poškodit vedení.
Zvažujete odchod?
Kdybych odešel, ústav by se myšlenkově, výkonnostně a stylově vrátil do osmdesátých let. To je pro mě nepřijatelná představa. Jsou tu důležité projekty a mezinárodní reputace, kterou nechci ohrozit. Přiznávám ale, že to vzhledem k náladě v ústavu samozřejmě zvažuji, ještě je to ale čerstvé.
Válek nevylučuje audit
Ministerstvo zdravotnictví dostává informace o hospodaření Národního ústavu duševního zdraví z informačního systému státní pokladny a z měsíčních hlášení. Podle mluvčího resortu Jana Řežábka se ministr s výsledky průběžně seznamuje. „Ústav jednoduše utratil více peněz, než kolik měl zajištěno z různých zdrojů. To ale samo o sobě nemusí být problém. Důležité je, aby celkový trend hospodaření směřoval k lepšímu,“ vysvětluje. Jednorázové ztráty v řádech desítek milionů jsou podle něj například u nemocnic relativně běžné.
Řežábek současně potvrdil, že do té doby se obvyklé finanční výsledky zdravotnického a výzkumného zařízení pohybovaly spíše v plusových číslech kolem jednotek milionů. „Určitě je to vyšší ztráta, než byla v minulých letech,“ dodal. Potvrdil také, že NUDZ dostal v roce 2024 od ministerstva o 25 milionů méně a že se to mohlo na hospodářském výsledku podepsat. Nevyloučil ani audit.
Podle Kopečka z NUDSZ si na sebe jednotlivé úseky vydělávají z 80 procent samy – kolem 20 procent by měla tvořit institucionální podpora. „Momentálně jsme ve výzkumném úseku v černých číslech, tedy hospodaříme bez ztráty. Ani výkon kliniky nevytváří žádný deficit,“ vysvětluje. „Nevíme tak, kde přesně vzniká finanční ztráta, a v podstatě nemáme žádné relevantní informace.“
Ředitel Winkler dál trvá na tom, že je ekonomická situace ústavu stabilní. „Se zřizovatelem jednáme, máme dohodnutý postup. Chod ani rozvoj ústavu ohrožen není,“ řekl e15. Za lež označil tvrzení zaměstnanců, že by je o hospodářských výsledcích dostatečně neinformoval. „Informovali jsme odborové organizace, jejichž členy jsou i lidé jako doktor Španiel, doktorka Kopřivová nebo doktor Valeš – tedy ti, kdo dnes hlasitě tvrdí opak.“
Granty, netransparentnost a stížnosti
Jenže právě na nedostatek informací si zaměstnanci stěžovali již dříve, ředitel podle nich nepostupuje transparentně. „Od června 2024 je předmětem sporů v rámci NUDZ mimo jiné postavení doktora Valeše na překážky v práci na straně zaměstnavatele. Winkler v této věci od začátku odmítal komunikovat jak s Valešem, tak s dalšími vedoucími pracovníky,“ píše se v jedné ze stížností zaměstnanců, kterou má redakce e15 k dispozici.
Vědce Karla Valeše tehdy ředitel odstavil kvůli možnému nehospodárnému a neúčelnému nakládání s částí peněz grantu v hodnotě téměř 150 milionů korun na výzkumný projekt PharmaBrain. Podezřením se začalo zabývat i ministerstvo zdravotnictví. Informaci tehdy přinesly Seznam Zprávy.
Valeš musel vysvětlovat zejména to, proč zamířilo několik objednávek z grantu do zahraničních firem, jejichž spolumajitelem je britský vědec John Normanton. Společně s ním následně Valeš založil společnost s názvem STRATIPHRENIA s.r.o. Dalším společníkem s 35procentním podílem je jeden ze signatářů otevřeného dopisu Filip Španiel.
„Momentálně vymáháme 3 miliony korun po partnerském pracovišti – škoda vznikla tam, ne u nás. A k věcem, které by mohly mít trestněprávní rovinu, se nemůžu vyjadřovat,“ říká k aktuální situaci v kauze Winkler. Dění kolem Valeše je podle něj hlavní motivací útoků na jeho osobu. „Vadí jim, že už si nemůžou dělat, co chtějí, a že se s veřejnými prostředky hospodaří transparentně a hospodárně.“
Bouře v Ústavu duševního zdraví
Ministerstvo zdravotnictví se podle Řežábka situací zabývá již několik měsíců, Winkler opakovaně označil obvinění za neopodstatněná. „Proběhlo několik schůzek jak se signatáři podání, tak s vedením NUDZ, včetně osobní návštěvy zástupců ministerstva zdravotnictví,“ říká mluvčí ministerstva.
Válek v úterý v reakci na spory v ústavu vypsal výzvu k předložení vize na řízení a rozvoj ústavu pro roky 2025 až 2030. „Oblast duševního zdraví v České republice má zcela jistě k řešení jiné záležitosti, než jsou spory jednotlivých osob či skupin v jedné z klíčových institucí v této oblasti. Proto jsem rozhodl, že dám příležitost komukoli, kdo má zájem a kvalifikaci vést instituci tohoto typu, aby nastínil vizi, jak si další vedení a rozvoj NÚDZ představuje,“ řekl ministr. O sepsání vize chce požádat i současného ředitele Winklera.
Toho jmenoval na post ředitele NUDZ v roce 2021 tehdejší ministr za hnutí ANO Adam Vojtěch, jedním z důvodů jeho volby přitom měla být právě stabilizace ekonomické situaci v ústavu. „Nový ředitel by se měl primárně zaměřit na naplňování reformy péče o duševní zdraví, na metodickou a odbornou podporu celého reformního procesu, včetně evaluace probíhajících aktivit. (...) Zvláštní pozornost je potom potřeba věnovat hospodaření organizace,“ prohlásil tehdy Vojtěch.
