Spiklenci proti Trumpovi? Americká cla sbližují EU s Pekingem, sedmadvacítka se ale bojí zahlcení levným čínským dovozem
Čína a Evropská unie se ocitly na stejné lodi, když musejí hledat odpověď na cla, kterými v poslední době šermuje americký prezident Donald Trump. Tato situace vytváří podmínky pro obchodní jednání sedmadvacítky s Pekingem a sbližování vzájemných vztahů. S čínským premiérem Li Čchiangem o hrozbě celní války mluvila už v úterý šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez dorazí přímo za čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Některé evropské země jako Francie a Polsko ale zůstávají ostražité. Obávají se, že výsledkem obchodních sporů bude přesměrovaní levného čínského zboží na evropský trh, což dopadne na domácí producenty.
Sánchez, jenž má do Pekingu dorazit v pátek, bude prvním evropským lídrem, který navštíví Čínu od doby, kdy na ni Trump uvalil cla, která už se vyšplhala na 125 procent. Dvacetiprocentní cla začala ve středu ráno fungovat i pro EU, večer ale americký prezident oznámil devadesátidenní pauzu, během které bude pro všechny kromě Pekingu platit desetiprocentní sazba.
Očekává se, že španělský premiér v asijské zemi podepíše dohody především z oblasti farmacie a zemědělství a zdůrazní při tom, že Španělsko je v době rostoucí ekonomické nejistoty pro Čínu významným partnerem. A naopak, Peking se dost možná pochlubí tím, že je nyní pro Evropu spolehlivějším spojencem než Washington.
Sánchez chce postavit most mezi EU a Čínou
„Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti celní hrozbě, je posílení všech druhů vztahů a v obchodu může Čína hrát obrovskou roli,“ řekla Bloombergu Cristina Gallachová, bývalá náměstkyně španělského ministra zahraničí, která působila i na vysoké pozici v OSN. Podotkla, že Sánchezova dobře načasovaná cesta je chytrá. Premiér na zastávce v Hanoji zdůraznil, že Evropská unie musí změnit svůj postoj k Číně a Čína k Evropě. Španělsko podle něj může hrát roli jako budovatel vyváženějších aliancí mezi nimi.
Sánchez je svým pročínským postojem známý, loni kritizoval unijní cla na čínské elektromobily. Na oplátku si tak zajistil čínské investice především do zelených technologií a očekává se, že další v hodnotě miliard eur brzy přijdou. Jeho cesta do Číny přes Vietnam bude již třetí za dva roky. Španělsko je tak už delší dobu vnímané jako odrazový můstek pro prosazování čínského vlivu v sedmadvacítce.
A překvapivá není ani snaha Pekingu využít Trumpova stále méně přátelského postoje k EU. Čína se podle dřívějších informací na tuto situaci dobře připravovala a nyní se zřejmě bude snažit ještě posilovat napětí v transatlantických vztazích.
„Rostoucí roztržky s USA, eskalace obchodních konfliktů a pokles vzájemné politické důvěry, to vše způsobilo značnou úzkost mezi těmi, kdo v EU rozhodují,“ napsal na konci minulého měsíce ve státním médiu Global Times Čao Ťün-ťie z Čínské akademie sociálních věd. „Udržování úzkých ekonomických vazeb s Čínou se nevyhnutelně stalo strategickou možností pro EU a její členské státy, když se transatlantický vztah rozpadá,“ dodal.
A někteří západní odborníci mu dávají za pravdu. „Trumpova agresivní obchodní politika s největší pravděpodobností donutí ostatní země, aby mezi sebou vytvořily silnější obchodní kluby a aliance. Například EU a Čína by se mohly snažit vyřešit nebo odložit své vlastní obchodní spory. A společně s dalšími ochotnými, jako je Británie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, by mohly prosazovat obchodní multilateralismus a liberalismus, snížit svá cla a podepsat nové druhy obchodních dohod,“ uvedl podle deníku The Guardian Christopher Dent z Edge Hill University Business School.
Třecích ploch je celá řada, záležet bude na nabídce Pekingu
Přesto v tuto chvíli není jasné, nakolik bude Sánchez schopný formovat evropskou zahraniční politiku. O tom, že Brusel bere roli Pekingu v současné situaci vážně, svědčí telefonát von der Leyenové. Zdůraznila v něm odpovědnost Evropy a Číny jakožto dvou z největších světových trhů za podporu silného, svobodného, reformovaného obchodního systému, založeného na rovných podmínkách. „Čína je ochotna posílit vzájemnou politickou důvěru s EU,“ řekl jí podle Reuters Li a vyzval obě strany, aby zajistily volný a otevřený obchod a investice.
Šéfka komise však chápe, že výsledkem současné situace by mohlo být přesměrování čínského exportu do Evropy, a to zejména v sektorech, kde se asijská velmoc potýká s nadprodukcí. Sedmadvacítka přitom dlouhodobě kritizuje Čínu za vypouštění uměle levných produktů na globální trh a viní ji z nekalých obchodních praktik.
Uvalení unijních cel na elektromobily bylo jen vrcholem ledovce. Ohrožení zažívají například výrobci větrných turbín, kteří nechtějí dopadnout jako evropští producenti solárních panelů. Oba lídři se proto během hovoru dohodli na vytvoření mechanismu pro sledování a včasné řešení těchto dopadů.
Tyto obavy však mohou být příliš silnou překážkou ke sbližování unie s Čínou, protože ostražité jsou očividně i jednotlivé státy. „Musíme znovu vyvážit obchodní vztahy mezi EU a Čínou v souladu s naším průmyslem, naší ekonomickou bezpečností a nízkouhlíkovou agendou,“ prohlásil tento týden francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin.
„Zároveň musíme prosazovat velmi asertivní obchodní politiku, zejména bojovat proti nadměrné kapacitě, v této velmi specifické době obchodní války především,“ dodal. „Skutečnost, že máme opravdové problémy s našimi partnery, spojenci ze Spojených států, neznamená, že problémy v našich ekonomických vztazích s Čínou zmizí,“ uvedl náměstek polského ministra pro hospodářský rozvoj Michal Baranowski.
Evropská unie se navíc v posledních letech po zkušenostech z pandemie koronaviru snažila vydat opačným směrem a snižovat svou závislost na dodavatelských řetězcích z Číny, především v případě klíčových surovin. Je také otázka, jestli je Peking nyní schopný nabídnout evropským firmám lepší přístup na svůj vlastní trh. Ty byly v poslední době k investicím v Číně silně skeptické a stěžovaly si na řadu překážek a potíží. Kromě odstranění těchto bariér by mohlo Pekingu v očích sedmadvacítky pomoci více investic na unijní půdě, a to včetně transferu technologií.
Nejde však pouze o ekonomické aspekty. Řada evropských zemí je nespokojená s čínským postojem k válce na Ukrajině a považuje Peking za důležitého spojence Moskvy. Toto přesvědčení může ještě prohloubit úterní prohlášení Kyjeva o zajetí dvou čínských vojáků. Jasněji ohledně dalšího vývoje by mohlo být v červenci, kdy se podle posledních zpráv nejspíš uskuteční summit EU-Čína.
