Írán varuje americkou letadlovou loď před návratem do Perského zálivu

Letadlová loď USS John C. Stennis

Letadlová loď USS John C. Stennis Zdroj: maritimequest.com

Teherán varoval Američany, aby svoji letadlovou loď nepřesouvali zpátky do Perského zálivu. Poznámky se zřejmě týkají plavidla John C. Stennis, které se nyní nachází v Ománském zálivu, kam se minulý týden vydalo v době manévrů íránského námořnictva. Jde zřejmě o dosud nejostřejší výroky Teheránu během nynější krize mezi Íránem a Západem.

Teherán svoji hrozbu neupřesnil

„Írán nebude opakovat své varování. Letadlová loď nepřítele se přesunula do Ománského zálivu kvůli našemu cvičení. Doporučuji a zdůrazňuji, aby se americká letadlová loď nevracela do Perského zálivu,“ citovala státní agentura IRNA vojenského velitele Attaolláha Salehího. Generál však nekonkretizoval, jak by případná odvetná akce na návrat plavidla mohla vypadat.

Mluvčí americké 5. flotily, která má základnu v Bahrajnu, agentuře Reuters sdělila, že na íránská prohlášení nemůže bezprostředně reagovat. Další americký vojenský mluvčí později uvedl, že rozmístění amerických válečných lodí v zálivu bude pokračovat.

Íránské námořnictvo zahájilo desetidenní demonstraci své vojenské síly 24. prosince v mezinárodních vodách nedaleko strategické námořní cesty procházející Hormuzským průlivem. Do cvičení se mimo jiné zapojily ponorky a plavidla s rampami na odpalování raket.

Moskva zpochybňuje test

V pondělí Teherán oznámil, že manévry završil testem rakety dlouhého doletu. Údajně šlo o raketu typu země-moře a podařilo se s ní zničit určené cíle v Perském zálivu.

Rusko ovšem zkoušku zpochybňuje. „Írán nemá technologie na konstrukci balistické střely středního nebo dlouhého doletu,“ řekl mluvčí ruského ministerstva obrany Vadim Koval. „A v dohledné době ani mít nebude,“ dodal. Západ se ovšem domnívá, že Írán usiluje o vývoj jaderné zbraně a snaží se ho od toho odradit sankcemi. Léta se zdálo, že mají jen omezený dopad. Současné reakce Teheránu ale naznačují jeho vážné obavy z vlivu nových postihů na ekonomiku země.

Prezident USA Barack Obama podepsal na konci uplynulého roku další tvrdá opatření. Pokud budou důsledně dodržována, mohla by mnohým rafinériím znemožnit platby za íránskou ropu.

Paříž vyzývá evropské země k tvrdším sankcím

Francie uvedla, že nemá pochyb o tom, že Írán jaderné zbraně skutečně vyvíjí. Vyzvala proto evropské země, aby vůči němu rychle podnikly tvrdší kroky. Prezident Nicolas Sarkozy navrhl zmražení aktiv íránské centrální banky a uvalení ropného embarga. „Chceme, aby Evropané do 30. ledna přijali podobné kroky, a ukázali tak naši rozhodnost,“ řekl šéf francouzské diplomacie Alain Juppé.

Odborníci si nemyslí, že napětí v oblasti Perského zálivu vyústí ve válku. Horšící se životní podmínky Íránců by každopádně mohly podnítit další protivládní protesty. Vhodnou příležitostí k nim mohou být březnové parlamentní volby. Pro režim budou prvním velkým testem od prezidentského klání v roce 2009, které vyvolalo masové bouře.