Teherán naznačil, že je ochotný otevřeně podpořit výpady jemenských povstalců v Rudém moři. Vyslal do těchto vod válečnou loď poté, co americké námořnictvo Húsíům zničilo tři plavidla. Znovu tak rostou obavy z širšího konfliktu na Blízkém východě, který by mohl vážně ohrozit mezinárodní obchod. Ropa zareagovala na vývoj situace mírným růstem.
Írán v pondělí uvedl, že do Rudého moře vyslal fregatu Alborz, neposkytl však bližší údaje o cíli její mise. Oznámení každopádně přišlo den poté, co Húsíové hlásili přinejmenším deset obětí střetu s Američany. Představitelé Teheránu podle íránských médií rebelům zároveň poděkovali za podporu Palestinců a odpor vůči Izraeli.
Húsíové už týdny komplikují plavbu kolem jemenského pobřeží, zejména poblíž strategicky významné úžiny Báb al-Mandab spojující Rudé moře s Adenským zálivem. Průlivem musejí proplout všechna plavidla, která se chtějí dostat do Suezského kanálu a následně do Středozemního moře. Povstalci tvrdí, že svými výpady chtějí přimět Izrael k ukončení operace v Pásmu Gazy.
Húsíové Američany testují
Raketami a drony však útočí i na obchodní lodě velkých mezinárodních přepravních společností, které opakovaně pozastavují plavbu neklidným územím. Naposledy ji v neděli na 48 hodin stopla dánská společnost Maersk. Německá společnost Hapag-Lloyd koncem minulého týdne uvedla, že trasu přes Suez považuje za příliš nebezpečnou a má nadále v úmyslu posílat svá plavidla kolem mysu Dobré naděje.
Americké ministerstvo obrany koncem minulého roku uvedlo, že povstalci provedli od 7. října už více než stovku útoků na plavidla plující pod vlajkami 35 zemí. Před Vánocemi proto Pentagon s podporou dvacítky dalších zemí odstartoval operaci Prosperity Guardian na ochranu komerční plavby Rudým mořem. Koncem prosince oznámilo například Dánsko, že do akce vyšle svou vlastní fregatu.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by útoky slábly. „Húsíové stále testují limity americké strategie,“ řekl Bloombergu Ryan Bohl, analytik se zaměřením na Blízký východ ze společnosti Rane Network. Podotkl, že každá lodní společnost se nyní musí rozhodovat, jak velká rizika je ochotná nést. I kdyby Washington a jeho spojenci doprovázeli každou loď proplouvající Rudým mořem, neodradilo by to podle něj Húsíe od leteckých úderů.
Londýn uvedl, že z krize v oblasti neviní pouze Húsíe. „Dal jsem jasně najevo, že Írán sdílí odpovědnost za předcházení těmto útokům,“ sdělil na sociálních sítích britský ministr zahraničí David Cameron. Teherán je známý dlouhodobou podporou jemenských povstalců. Současná nařčení však popírá a tvrdí, že Húsíové jednají na vlastní pěst.
Zájmy povstalců přesahují Gazu
Odborníci přitom míní, že ambice jemenských povstalců s Teheránem v zádech přesahují konflikt v Gaze. „Modlí se a doufají ve střet s USA, to je rozhodně jejich sen,“ řekl zmíněné americké agentuře jemenský expert Farea Al-Muslimi z britského think tanku Chatham House. Také někdejší kapitán britského námořnictva Christopher Long varoval list The Wall Street Journal, že Írán nyní bude moci na podporu Húsíů přímo zasáhnout americké síly.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička tvrdí, že Húsíové jsou pro Írán velmi cenní v prosazování jeho záměrů, protože svými operacemi dokážou ohrozit světový obchod a ekonomické zájmy mnoha zemí. „V současnosti jsou jeho asi nejdůležitější kartou,“ podotýká analytik.
Nemyslí si, že by Teheránu šlo o přímý střet s Američany, nevylučuje však, že by k němu mohlo dojít. „Vždy existuje riziko eskalace a chybného lidského rozhodnutí,“ řekl. Vyslání válečné lodě vnímá spíše jako gesto, kterým chce Írán přimět Američany k vyjednávání a ústupkům v oblasti sankcí na ropný sektor.
Není vyloučené, že Teherán plánuje využít útoků v Rudém moři k tomu, aby Spojené státy dotlačil k nové, pro něj výhodné dohodě o svém jaderném programu. Od původní odstoupil v roce 2018 předchozí americký prezident Donald Trump. Bidenův příchod přinesl Íránu naděje na novou úmluvu, v říjnu však Bílý dům jednání zrušil po teroristickém útoku hnutí Hamás na Izrael.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) navíc uvedla, že Írán v poslední době zvýšil produkci vysoce obohaceného uranu, téměř vhodného pro výrobu jaderných zbraní. „Stále existuje diplomatické prostředí pro uskutečnění nového kola rozhovorů,“ řekl však v pondělí mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání.
Americký prezident Joe Biden se však zřejmě zdráhá zasadit Húsíům tvrdší úder a zaútočit na jejich pozemní základny, aby nezhoršil situaci v zemi. Jemenská vláda a povstalci se nedávno dohodli na novém příměří a zahájení mírového procesu k ukončení vleklého konfliktu, který trvá od roku 2014. Na tom má zájem i Saúdská Arábie, pro kterou je účast ve válce na straně vlády nákladná.
Zdržení a zdražení dodávek
Trable v citlivých vodách mají i svá ekonomická rizika. V reakci na situaci v posledních dnech opět rostou ceny ropy. Surovina typu Brent v úterý šplhala k 79 dolarům za barel. Nedosáhla však vánoční úrovně, kdy překonala dokonce hranici 81 dolarů. „Jakákoli eskalace konfliktu v tomto regionu určitě přispěje k dalšímu riziku pro Brent,“ sdělil CNBC energetický analytik Neil Beveridge.
Pokud by napětí u jemenského pobřeží dále rostlo, mohlo by to mít významný dopad na světovou plavbu. Suezským kanálem za normálních okolností prochází třicet procent světové kontejnerové přepravy a více než desetina veškerého globálního obchodu se zbožím. Změnou trasy Egypt přichází o velké příjmy z poplatků za proplutí kanálem. Pro velké přepravní společnosti znamenají útoky růst cen pojištění. I obeplouvání Afriky cestu prodražuje, a může navíc způsobit zdržení dodávek.
„Nejen že se tím prodlouží doba plavby až o deset dní, ale bude to stát až milion dolarů navíc za palivo za každou zpáteční cestu mezi Dálným východem a severní Evropou,“ konstatovala před časem společnost Xeneta zabývající se námořní přepravou. Dodala, že tyto náklady jistě nakonec zaplatí zákazníci.
Ti mohou čekat i další potíže. Například nábytkářská společnost IKEA už před Vánocemi varovala, že povstalecké útoky mohou způsobit zdržení dodávek a omezení dostupnosti některých druhů zboží. Analytici však zatím neočekávají, že by se dodavatelské řetězce dostaly do takových potíží jako během pandemie.
