Měsíční příjmy radikální sunnitské organizace klesly na 56 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). Ještě v létě loňského roku přitom dosahovaly 80 milionů dolarů (1,9 miliardy korun), připomíná IHS. „Islámský stát je stále významnou regionální silou, nicméně uvedený pokles jejích příjmů je natolik velký, že v dlouhodobějším horizontu může mít IS problém spravovat své území,“ uvedl podle agentury AFP analytik IHS Ludovico Carlino.
IHS uvádí, že jde o důsledek leteckých náletů prováděných Ruskem a koalicí spojenců v čele se Spojenými státy. Tyto údery způsobují nejen škody na ropných rafinériích, ale také pomáhají irácké a syrské armádě vytlačovat islamisty z jimi ovládaného území. V porovnání se situací před dvěma lety ztratil IS kontrolu nad čtvrtinou svého území; počet obyvatel „chalífátu“ kvůli tomu klesl o třetinu na šest milionů.
„Klesá počet lidí a podniků, od nichž mohou islamisté vybírat daně. Stejně tak ubývá pozemků a nemovitostí ke konfiskaci,“ dodává další analytik IHS Columb Strack. Právě zdanění a konfiskace majetku tvoří největší podíl příjmů Islámského státu – rovných padesát procent.
Organizace navíc zavádí stále nové daně a poplatky - například za umístění televizního satelitu či opuštění města. Pokutovat lze i chybné odpovědi při přezkušování znalostí Koránu. Z prodeje ropy pochází 43 procent příjmů IS. Zbytek tvoří pašování drog, prodej elektřiny a členské příspěvky, uvádějí analytici.
Na obnovu osvobozených území chybějí peníze
Vyhnání a zabití bojovníků IS ovšem automaticky nezaručuje, že tato teroristická organizace přijde o podporu některých sunnitů, upozorňuje agentura Reuters. Otázka, co se stane s osvobozeným územím, zůstává podle jejích zdrojů z americké vlády nezodpovězena.
Spojené státy podporují v bojích proti Islámskému státu zejména Bagdád, tomu se ale už nedostávají peníze na obnovu zničených regionů. Organizace spojených národů naléhavě žádá po Washingtonu a jeho spojencích vyčlenění 400 milionů dolarů (9,5 miliardy korun) na obnovu Iráku.
„Obáváme se, že pokud nedojde k rychlému pokroku při jeho rekonstrukci, úspěchy v boji proti IS mohou být snadno vynulovány,“ řekla zmocněnkyně OSN v Iráku Lisa Grandová. Jeden z činitelů americké vlády pod podmínkou anonymity uvedl, že „tyto problémy nevyřešíme dalším bombardováním.“
USA dosud vynaložily výrazně více prostředků na vedení války, než na vypořádání se s jejími důsledky. Za uplynulý rok a čtvrt je válčení vyšlo na 6,5 miliard dolarů (155,3 miliardy korun), zatímco na proces stabilizace Iráku šlo 15 milionů dolarů (359 milionů korun), dalších pět milionů dolarů (120 milionů korun) pak směřovalo na odstranění výbušnin ve městě Ramádí.
Americká Národní bezpečnostní rada dále hovoří o nespecifikované „významné rozpočtové podpoře“, kterou měla od USA získat přímo irácká vláda.
Agentura Reuters upozorňuje, že návrat k běžnému životu má v Iráku nezanedbatelnou politickou dimenzi. Tisíce příslušníků sunnitské menšiny si totiž ospravedlňovaly sympatie k Islámskému státu represemi ze strany vlády expremiéra al-Málikího nakloněného šíitům. Podle expertů hrozí, že sympatie sunnitů k IS přetrvají, pokud nezískají pocit, že se jim Bagdád snaží reálně pomoci.
Ministr zahraničí Spojených států John Kerry proto vyzval mezinárodní komunitu, aby se zapojila do zajištění bezpečí a pokojného návratu civilistů do jejich domovů, respektive jejich opravu. V této souvislosti Kerry přislíbil, že USA dodají dalších 155 milionů dolarů (3,7 miliardy korun).
