O novém německém kancléři rozhodnou malé strany, míní expert | E15.cz

Jamajka, nebo Semafor? Německo čekají po volbách měsíce nejistoty

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V nedělních německých volbách (online zpravodajství zde) sice se ziskem 25,7 procenta hlasů těsně zvítězili sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze, na nového spolkového kancléře si však země patrně ještě hodně dlouho počká. „Očekávám, že vyjednávání mezi stranami potrvají měsíce a budou komplikovanější než dříve. Vládu totiž poprvé budou skládat tři politické subjekty, a nikoli dva, jak tomu bývalo v minulosti,“ říká ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Vladimír Bartovic. O aktuální velké roli menších stran jsou přesvědčena i některá vlivná německá média.

Přestože Křesťanskodemokratická unie (CDU/CSU) dosavadní kancléřky Angely Merkelové dosáhla ve volbách historicky nejhoršího výsledku – přesvědčila pouze 24,1 procenta voličů –, její nový lídr Armin Laschet se nehodlá vzdát a stejně jako Scholz se pokusí v příštích týdnech sestavit vládní koalici. 

„Reálnou moc tak vlastně budou mít při rozhovorech menší strany – Zelení a liberální FDP. Ti jsou vlastně faktickými vítězi voleb, protože si mohou vybrat, ke komu se přikloní, a tím pádem budou mít rozhodující slovo v tom, kdo se nakonec stane kancléřem,“ míní Bartovic.  

Povolební počty

Na rozdíl od českého volebního systému nemůže do formování vlády nijak zasáhnout prezident republiky Frank-Walter Steinmeier. Na základě německé ústavy si kancléře musejí vybrat samotné strany. Prezident na ně může pouze vyvíjet nátlak, aby se co nejdříve dohodly, jako se to ostatně stalo při minulých volbách v roce 2017, kdy se vyjednávání o koalici protáhla na dlouhých šest měsíců.   

Ve hře je v současné době několik variant. Jako nejpravděpodobnější se jeví buď takzvaná „koalice semafor“, to jest vláda SPD, Zelených a FDP, nebo „jamajská koalice“ čili CDU/CSU s FDP a Zelenými.

Čistě matematicky by bylo možné také pokračování „velké koalice“ tedy CDU se sociálními demokraty. Tuto variantu ale obě největší strany nechtějí, protože jeden z dvojice Scholz–Laschet by se musel vzdát nároku na kancléřský úřad, a vyšachování malých hráčů by navíc na voliče nepůsobilo dobře.    

Do Spolkového sněmu se dostala ještě protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta je ovšem odborníky i konkurenčními subjekty považována za extremistickou stranu a možnost, že by ji některý z kandidátů přizval k vyjednávacímu stolu, je prakticky vyloučená.     

Nejasno může být až do Vánoc

Podle Bartovice i německých médií bude při rozhovorech působit problém především skutečnost, že FDP a Zelení mají naprosto odlišné politické programy. A zatímco probyznysová FDP bude preferovat spolupráci s Laschetem, Zelení mají programově mnohem blíže k Scholzovi.     

Dokud se strany nedohodnou, zůstává v pozici kancléřky Merkelová. V případě, že by se o jejím nástupci nerozhodlo do Vánoc, což je na základě mínění odborníků reálné, stala by se Merkelová nejdéle sloužícím lídrem Německa v jeho poválečné historii a překonala by éru „kancléře-sjednotitele“ Helmuta Kohla.

„Pokud se vyjednávání povlečou delší dobu, bude tím Německo do určité míry oslabené. Na druhou stranu věřím, že Merkelová pohlídá zájmy své země na poli Evropské unie. Spíše to přinese průtahy v rozhodování o celoevropských záležitostech,“ míní Bartovic. 

Rozpočtový jestřáb

Možná ještě více než příští spolkový kancléř by však mělo Česko a ostatní unijní státy zajímat, kdo usedne do křesla německého ministra financí. „Například předseda FDP Christian Lindner, jenž si na tuto pozici brousí zuby, je rozpočtový jestřáb a prosazuje přísné dodržování fiskální odpovědnosti jak na německé, tak na evropské úrovni,“ upozorňuje Bartovic.

„Nechce například, aby se fond hospodářské obnovy po pandemii stal permanentní věcí. Naproti tomu kandidáti strany Zelených budou mít určitě úplně odlišné představy,“ dodává.

Vláda sociálních demokratů se Zelenými ovšem bude zase pravděpodobně tlačit na rychlou transformaci ekonomiky k uhlíkové neutralitě. „Vzhledem k dlouhodobým postojům většiny tuzemských politiků a firem proto předpokládám, že z byznysového hlediska by Česku vyhovovalo, kdyby se ministrem financí stal někdo z FDP,“ myslí si Bartovic.   

Německý akciový trh reagoval na výsledek voleb pozitivně. Index DAX v pondělí dopoledne vyrostl téměř o jedno procento na 15 679,72 bodu. Vzhůru zamířily také výnosy německých vládních dluhopisů. „Navzdory obtížnému skládání koalice totiž lze očekávat, že nová vláda bude preferovat uvolněnější fiskální politiku ve srovnání s Merkelovou,“ objasňuje ekonom Tomáš Pfeiler z makléřské společnosti Cyrrus.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video