Výrobce elektroniky Sony, reklamní společnost Dentsu, specialista na instantní nudle Nissin a tři desítky dalších firem chtějí, aby bylo Japonsko aktivnější v průzkumu vesmíru a kolonizaci Měsíce. Na jaře založily Radu vize lunární industrializace a ve svém aktuálním dokumentu napsaly vládě, že ostrovní císařství musí brát aktivity v kosmu vážněji, jinak ho převálcuje konkurence.
„Měsíc bude integrován do ekonomické sféry Země a vytvoří se jeden ekosystém vesmírných aktivit. Japonsko zaostává za dalšími zeměmi v rozvoji těchto oblastí a nyní nastal čas, aby se ujalo vedení měsíční průmyslové revoluce,“ píše se podle agentury Bloomberg ve zprávě.
Rada se s ní obrátila na ministra Šindžiho Inoueho, pod kterého spadají kosmické aktivity. Vyzývá k větší spolupráci státu se soukromými firmami. Klíčové podle ní bude vytvořit soběstační lunární průmysl.
Volá mimo jiné po zvýšení příslušných investic a detailní regulaci využívání mimoplanetárních zdrojů. Japonsko patří mezi hrstku zemí, které mají právní rámec pro vesmírné aktivity. Tamní parlament nedávno schválil legislativu, která firmám na základě vládního povolení umožňuje získávat a využívat vesmírné zdroje.
První japonskou lunární vlaštovkou zřejmě bude startup Ispace, který by měl v příštím roce pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska dopravit na Měsíc dva rovery – jeden pro Spojené arabské emiráty, druhý pro japonskou vesmírnou agenturu JAXA. Malý rover bude nejen sbírat data o měsíčním povrchu, ale také zpracovávat podklady pro plánované přistání většího vozítka v roce 2029.
Měsíc byl dlouhé dekády poměrně opomíjen, v posledních letech se ale opět dostává do centra geopolitického soupeření. Americká NASA plánuje další průzkum přirozeného satelitu Země v rámci program Artemis, který má i českou stopu.
Na jaře úspěšně otestovala motory rakety SLS, která má na Měsíc v příštích letech dopravit astronauty. Rusko a Čína tam chtějí vybudovat základnu, vyslat astronauty na Měsíc v příštím desetiletí neplánují. Lunární ambice má také Indie.
Do budoucna se s Měsícem počítá hlavně jako se základnou pro pronikání dál do kosmu a „čerpací stanici“ misí na Mars. „Víme, že Měsíc má zdroje užitečné pro průzkum vesmíru. Hlavně led uvězněný ve stínu kráterů na pólech,“ řekl profesor Ian Crawford z Universtity of London webu BBC Science Focus.
Kromě kyslíku a vodíku by se dalo využít i helium, problémem však zůstává jeho těžba z měsíčních hornin. Vyžadovala by zřízení velkého průmyslového komplexu na Měsíci.
