Nacionalistické strany ve Skotsku a Irsku chtějí rozvod s královstvím | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Jednota Spojeného království má stále větší trhliny, nacionalistické strany se snaží využít situace

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Brexit a irské volby přinesly nové výzvy územní celistvosti Spojeného království. Volební úspěch strany Sinn Féin podnítil spekulace o zvýšení snahy o sjednocení irského ostrova. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová zase hledá cesty k nezávislosti regionu navzdory odporu Londýna.

Irská levicově nacionalistická strana Sinn Féin ve víkendových volbách dosáhla velkého úspěchu. Podle aktuální projekce je na počet křesel v parlamentu jen těsně druhá a chce se účastnit jednání o vládě. Partaj, která je aktivní nejen v republice, ale i v Severním Irsku, dlouhodobě razí myšlenku spojení těchto území. Podle komentátorů sice v hlasování uspěla hlavně se sociálními tématy, jako je zdravotnictví a dostupnost bydlení, svého zisku ale nyní bude s nejvyšší pravděpodobností chtít využít i k prosazování referenda o irském sjednocení.

Voliči Sinn Féin si přejí sjednocení

„Lidé Sinn Féin volí ne kvůli tomu, že je pro ně sjednocení Irska prioritou, ale jsou jeho myšlence nakloněni,“ řekl časopisu Time Jonathan Tonge z univerzity v Liverpoolu. Podle aktuálního průzkumu si přeje brzké referendum 81 procent voličů strany, mezi všemi Iry je to 57 procent.

Sinn Féin si uspořádání plebiscitu do roku 2025 stanovila jako podmínku pro vstup do koalice, což bude zřejmě jedna z překážek pro povolební spolupráci strany se středovými partajemi Fianna Fáil a Fine Gael. Obě si sice sjednocení také přejí, podle nich však na něj ještě nenastal správný čas.  

Brexit přehledně: Dvoje předčasné volby, dva ministerští předsedové a dva odklady

Ulsteru roste podíl katolického obyvatelstva

Ještě důležitější samozřejmě bude, jak se k otázce jednotného Irska postaví Ulster, kde v roce 2016 hlasovalo téměř 56 procent lidí proti brexitu. V prosincových volbách získaly v Severním Irsku nacionalistické strany více poslanců než uskupení, která se hlásí k jednotě království. To podnítilo diskuze o tom, jestli pod vlivem demografických změn a měnícího se sentimentu nepřichází čas na realizaci myšlenky irské jednoty.

Zářijový průzkum zveřejněný lordem Michaelem Ashcroftem ukázal, že myšlenka sjednocení má v Ulsteru těsně navrch v poměru 51 : 49. Sympatizují s ní zejména mladí, ve věkové kategorii 18–24 let ji podpořilo šedesát procent respondentů. Mezi seniory nad 65 let přitom 62 procent tázaných chtělo zůstat součástí království. Tento trend souvisí mimo jiné s tím, že v regionu přibývá katolíků. Podle odborníků by mohli nad protestanty převážit už v příštím roce.

Podpora samostatnosti ve Skotsku stoupá

Nejvíce však téma oddělení od zbytku monarchie rezonuje ve Skotsku, kde v brexitovém referendu 62 procent lidí vyjádřilo vůli zůstat součástí Evropské unie. Také šéfku místní vlády a Skotské národní strany (SNP) Sturgeonovou povzbudily prosincové volby, ve kterých nacionalisté výrazně posílili. Podle ní není otázkou, zda se region odloučí od zbytku země, ale kdy se tak stane.

V pondělí v Bruselu uvedla, že Edinburgh už podniká kroky k zajištění legálního referenda, jehož výsledky by mohly být akceptovány doma i v zahraničí. „Pokud i nadále poroste podpora nezávislosti, nakonec nemůžete stát v cestě této jasně demokratické volbě,“ podotkla. Tři aktuální průzkumy ukazují, že v regionu skutečně přibývá lidí, kteří by si samostatnost přáli. Podle jednoho z nich by pro ni dokonce hlasovalo 52 procent tázaných.

Britský premiér Boris Johnson ovšem v lednu záměr uspořádat hlasování pouhých šest let po předchozím odmítl. Sturgeonová sice připustila možnost jiných cest k prosazení svého cíle, za nejlepší však považuje dohodu s Londýnem. Není také jasné, jak si stoupenci nezávislosti představují financování samostatného Skotska v době, kdy jsou ceny ropy podstatně níž než před referendem v roce 2014.

Skotsko vypíše referendum o nezávislosti na Británii. I přes nesouhlas Londýna

Wales chce účast v jednáních

Částečné obavy z brexitu panují i ve Walesu. Regionální ministr pro odchod z evropského společenství Jeremy Miles je přesvědčen, že vláda v Cardiffu se má účastnit jednání o uspořádání budoucích vztahů mezi EU a královstvím, aby ochránila velšské zájmy. Podle některých politiků by měl region využít situaci a získat pro sebe víc pravomocí.

Wales je významným příjemcem unijních fondů, proto bylo překvapením, že tam pro brexit hlasovalo téměř 53 procent voličů. Podle loňské studie Oxfordské univerzity to bylo do velké míry způsobeno vysokým počtem starších usedlíků z Anglie.

„Pravé“ velšské oblasti podle ní volily setrvání. „Jsou to angličtí voliči, kteří vyvlekli Skotsko, Wales a Severní Irsko proti jejich vůli z Evropy,“ řekl autor analýzy Danny Dorling The Sunday Times.  

Komentář Martina Lobotky: Britská cesta ke kapitulaci

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!