Brexit: Od referenda až po předčasné volby v prosinci 2019 | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Brexit přehledně: Dvoje předčasné volby, dva ministerští předsedové a dva odklady

Jan Hrdlička

Jednání o odchodu Velké británie z Evropské unie se už několik let točí v kruhu, z něhož je nevyvedly ani demise premiérů, ani několik odkladů termínu, kdy EU o Londýn přijde definitivně. Nové datum odchodu zní 31. ledna 2020, ještě předtím však Britové půjdou k předčasným volbám, které poslanci stanovili na 12. prosince. Premiér Boris Johnson, který během podzimu ztratil sněmovní většinu, v nich usiluje o získání silnější pozice, z níž by byl schopen brexit prosadit. Projděte si brexit od A do Z. 

  • 24. června 2016 – V Británii se koná celostátní referendum o odchodu z osmadvacítky, v němž vítězí odpůrci členství v EU, a to těsným poměrem 51,9:48,1 procentům. Referendum vyhlásil konzervativní premiér David Cameron po nátlaku protievropských skupin s tím, že se sám vyslovil pro setrvání. Cameron po ohlášení výsledků rezignoval.
  • 13. července 2016 – Vládu nově vede Theresa Mayová, která předtím šest let stála v čele ministerstva vnitra.
  • 29. března 2017 – Velká Británie oficiálně informovala Brusel o svém plánovaném odchodu z unie. Vystoupení členských států upravuje článek 50 Lisabonské smlouvy. Odchod byl stanoven na 29. března 2019.

Komentář Lukáše Kovandy: Jak brexit hýbe světem

  • 8. června 2017 – V Británii se konají předčasné volby, premiérka Mayová si od nich slibovala posílení pozice své Konzervativní strany. Konzervativci volby vyhráli, přišli však o většinu v dolní komoře parlamentu.
  • 14. listopadu 2018 – Vyjednavači obou stran se shodli na textu dohody, vypracované vládou Theresy Mayové. Součástí dohody byla i takzvaná irská pojistka, která měla zabránit tomu, aby mezi Irskem a britským Severním Irskem vznikla omezující hranice. Summit EU pak 25. listopadu návrh dohody podpořil.
  • 12. ledna 2019 – Britští poslanci v hlasování dohodu zamítli. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn současně vyvolal hlasování o nedůvěře vládě, kabinet ji nicméně ustál.
  • 12. března 2019 – Dohoda sněmovnou neprošla ani napodruhé.
  • 20. března 2019 – Theresa Mayová požádala předsedu Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června. EU o den později povolila odklad pouze do 22. května za předpokladu. že britští poslanci dohodu o odchodu schválí, v opačném případě jen do 12. dubna.

Komentář Karla Pučelíka: Překreslí brexit britskou politickou mapu?

  • 29. března 2019 – Vláda dohodu v parlamentu neprosadila ani tentokrát.
  • 5. dubna 2019 – Premiérka Mayová znovu požádala Tuska o odklad brexitu do 30. června. Unie o pět dní později kývla na odklad až do 31. října.
  • 24. května 2019 – Mayová oznámila své rozhodnutí skončit k 7. červnu jako předsedkyně konzervativců a tedy i premiérka.
  • 23. července 2019 – Do čela konzervativců byl zvolen bývalý ministr zahraničí a zastánce brexitu Boris Johnson. Následující den se stal premiérem a jmenoval nový kabinet.
  • 4. září 2019 – Dolní sněmovnou prošel návrh zákona, který má zabránit takzvanému tvrdému brexitu, tedy odchodu bez dohody s EU. O několik dní později jej schválila také horní komora parlamentu a podepsala královna Alžběta II. Premiér Johnson se rovněž pokusil prosadit říjnové předčasné volby, ovšem neúspěšně.
  • 17. října 2019 – Premiér Johnson oznámil společně s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem novou dohodu o odchodu Británie z unie.

Komentář Petra Bartoně: Britská „odstávka“ parlamentu brexit neovlivní a ekonomice pomůže

  • 21. října 2019 – Vláda se znovu pokusila ve sněmovně prosadit svou dohodu o brexitu. Předseda John Bercow nicméně její záměr zablokoval.
  • 24. října 2019 – Johnson oznámil, že navrhne nový termín předčasných voleb, tentokrát na 12. prosince.
  • 28. října 2019 – Členské státy osmadvacítky se shodly na odkladu odchodu Británie do konce ledna 2020. Žádost podal premiér Johnson, třebaže nedávno předtím prohlásil, že by raději ležel “mrtvý v příkopě”, než aby posunul termín brexitu. Podle toho, kdy dohodu schválí britská i evropská strana, opustí království spolek první den následujícího měsíce. Může se tak tedy stát už prvního ledna, ale také až prvního února.
  • 29. října 2019 – Borisu Johnsonovi se po opakovaných neúspěších rozpustit parlament podařilo navrhnout termín předčasných voleb, který poslanci schválili. Termín nových voleb byl stanoven na 12. prosince
  • 6. listopadu 2019 – Parlament byl oficiálně rozpuštěn.

Už za rok budou Američané volit prezidenta. Kdo jsou Trumpovi vyzyvatelé?

Co bude dál?

Poslední průzkumy před volbami 12. prosince jednoznačně favorizují Johnsonovy konzervativce. Podle dat analytické společnosti YouGov z konce listopadu mohou v Dolní sněmovně získat 359 křesel a tedy pohodlnou hlasovací většinu. Šlo by o nejlepší výsledek od roku 1987. Opoziční labouristé by podle nové studie získali 211 mandátů. To by pro ně naopak znamenalo oproti minulým volbám ztrátu 51 křesel a druhou nejtěžší porážku od konce druhé světové války.

Jak nicméně upozorňují odborníci, i kdyby konzervativci získali dostatečnou sílu na prosazení vládní dohody, bylo by jasno jen v podmínkách odchodu Británie z unie, nikoliv v tom, jak by v praxi vypadalo fungování království mimo EU. Tedy jaké by byly konkrétní ekonomické dopady brexitu, dopady na cestování nebo na práci občanů evropských zemí včetně České republiky na ostrovech.

"Svatá trojice" Brexitu

Theresa Mayová

S brexitem nesouhlasila, přesto se po Davidu Cameronovi v létě 2016 postavila do čela konzervativců i vlády a prosazovala svou dohodu o odchodu Británie z EU. Naplnit vůli lidí z referenda se pokoušela bezmála tři roky, nakonec svou pozici uvolnila nástupci Borisu Johnsonovi. Teprve druhá premiérka v historii Británie (po Margaret Thatcherové) proslula svými tanečky na domácích konferencích i zahraničních návštěvách.

Boris Johnson

V období před referendem objížděl ostrovy s červeným autobusem, na němž stála smyšlená závratná částka, kterou měla Británie unii každý týden údajně platit. Excentrický ministr zahraničí na čas zmizel z povědomí většiny lidí, aby se pak vrátil jako nový předseda konzervativců a premiér, jehož strana by z nadcházejících voleb mohla dle průzkumů vyjít se silnějším vyjednávací pozicí.

Jeremy Corbyn

Lídrem Labour Party je přes čtyři roky, poslancem je ale už od počátku 80. let. Z opozice kritizuje kroky vlády ohledně brexitu. V únoru 2018 o něm bulvární deník The Sun napsal, že se stýkal s diplomaty, kteří pracovali pro československou StB. Schůzky přiznal, omlouval je však tím, že nevěděl o koho jde. České úřady vědomou spolupráci vyloučily.

Autor je spolupracovníkem redakce. 

Autor: Jan Hrdlička
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!